Hory mají oči

Alexandre Aja se svým prvním hororem zařadil mezi mé oblíbené tvůrce. Noc s nabroušenou břitvou je dokonalým úkazem perfektně zvládnuté hororové režie. Jako divák jsem byl napnutý od samotného začátku, velice chytré titulkové sekvence, až do naprostého konce, i když ten tak kvalitní nebyl. Proto se není čemu divit, že jsem s napětím očekával jeho nový film, remake Cravenova krváku Hills Have Eyes, nadšeně sledoval zahraniční hodnocení a četl články na fanouškovských webech, kterých se vyrojilo opravdu spousta. Dokonce i první kritiky u nás se zdály velice kladné, vyzdvihovaly brutalitu snímku a spekulovaly o tom, kolik diváků nejspíše opustí sál a to se mi velice líbilo. Jenže veliké očekávání také může přinést přímo obří zklamání, o čemž vás přesvědčím v zápětí. Jak už má Aja ve zvyku, dříve než nám pustí úvodní titulky předsunuje nám nějaký záběr, abychom se mohli pořádně natěšit na věci příští. Tentokrát je to pohled na poušť, kamera se nechává unášet vodou a nakonec můžeme sledovat vládní techniky při jejich práci. Právě krajina bylo to co mě zarazilo. Je to sice paradoxní, ne že bych nevěděl, kde se bude příběh odehrávat, ale nečekal jsem, že i poušť dokáže být tak pustá a nezajímavá. Maxime Alexandre sice dělá co může, ale to se mu daří spíše jen v těch částech, které se odehrávají v temnotách nebo mimo samotné dění. Například záběr na opalující se dívku je opravdu povedený, tady musím pochválit všechny, herečkou počínaje a kostyméry konče. Jenže to jsou asi tak všechny klady. Ve dlouhé stopáži se objevila jediná opravdová lekačka, při které jsem vyskočil metr vysoko a tím končí i hororovost. Je mi velice líto, že to musím takhle naostro říct, ale Hory mají oči jsou opravdu nuda. Baxter a Maxime sice odvádějí svou práci, ale zbytek štábu jakoby zaspal. Marnost nad marnost. Alexander se snaží ze scénáře vytěžit co nejvíce jde, ale doplácí na neuvěřitelnou tupost MPAA, která tvůrce film donutila přestříhat. Nedočkáme se tak žádného (!) brutálního záběru, zato si však dosyta užijeme kolísající atmosféry, která je nevyrovnaná převážně mezi klidovými mezifázemi a bijáckými scénami... Musím naprosto souhlasit s Tuxedem, který v krátkém komentáři naprosto shrnuje všechny mé pocity, především pak soundtrack, který je netradičně zoufalou mutací westernového brnkání a hororového bouchání. Zároveň si však myslím, že snímek nemůže zklamat každého, proto vám doporučuji, abyste moc neočekávali a nechali se pomalu unášet příběhem. (11.05.2006)

Pro ty, kteří mají rádi drsné vyvražďovačky, ukazované do těch nejmenších detailů, musí být toto dokonalostí samou. Pro ty, kteří se rádi lekají, nápodobně. Pro fanoušky klasického hororu to zas až tak fantastické být nemusí. Film má nějaké mouchy, ale přece jenom musím uznat, že víc jsem ani nečekal, v rámci žánru je to v současné době nadprůměr. (24.04.2008)

VÝBORNĚ. Šel jsem do kina sice trochu s nadějí, ale stále smířený s tím, že uvidím další umělý horor nehoror typu House of Wax, jaké dnes natáčí lidé, kteří horou vůbec nerozumí a nakonec z toho vzejde jen taková načinčaná zábava pro davy. Nakonec od přelomu letopočtu do současnosti (2006) jsem tady v kinech zaznamenal jediné dva horory americké horory, které mě vyloženě potěšili - a to nový Úsvit Mrtvých a překvapivě povedený Pach Krve. No abych se vrátil k Hory Mají Oči... asi takhle, já tam seděl a roztékal se blahem, zatímco ostatní pohoršeně zírali s ústy dokořán. Nakonec jsem se ale cítil trochu jak hovado, když jsem se v obzvášť krutých pasážích radostí smál na celé kino:) Skvělá zábava a blýskání se na lepší hororové časy, co se týká mainstreamu. Tedy alespoň v to doufám. Konečně horor bez kompromisu, chvílema jakobych viděl ty skvělé filmy let 70. a 80. Výborně! (ještě bych rád poznamenal, že v tomto případě nevidím důvod srovnávat tento remake s původní verzí z r. '77) (22.05.2006)

Na tomto filme je viac než kdekoľvek inde poznať či prioritou hodnotiaceho diváka má byť hodnotenie v rámci žánru alebo hodnotenie filmu v rámci kumštu zvaného kinematografia. Pokiaľ by som mal, ako väčšina tu prítomných hodnotiť z hľadiska prvého, niet Horám čo vytýkať, ba práve naopak môžme tlieskať, lebo k poctivému dodržiavaniu pravidiel slashera pridáva poriadnu dávku nadsázky a politickej nekorektnosti (i keď na môj vkus trochu okatej a príliš humornej tam, kde by som bral skôr sarkazmus). Obete sú "blbé ako kýbel gitu", záporáci sú primerane hnusní a spoľahlivo ožívajú, postavy jedna po druhej končia svoju púť životom nuž a i "mravec Otylko ide do západu slnka a taká bohová hudba tam hrá pritom" (toto je pre Tommyho). Slasher, okorenený miernou, ale naozaj miernou dávkou exploitation sme tu mali nedávno viackrát v omnoho úbohejšej podobe, avšak tento zaváňa aspoň akou takou originalitou pokiaľ ide o spracovanie. Pokiaľ však na Hory pozriem z hľadiska toho čo očakávam od filmu ako druhu umenia bez ohľadu na žáner, je to oveľa horšie. Prvou a najväčšou výhradou je mizerný scenár. Ako píše i Adrian, je rytmicky nevyvážený a celkovo nechutne otrepaný. Vadila mi tá šablónovitosť postáv tak typická pre slashery, odhadnuteľnosť okamihu "ľakačiek", z ktorých niektoré boli lacné a zbytočné. Vadila mi kreténskosť konania postáv, ktoré sa správajú akoby mali spolu IQ 30 a šlo im len o to aby sa dožili v zdraví večera, kedy po ne príde za západu slnka vrtuľník s basou šampusu pre víťazov. Vadilo mi, že Aja necháva príliš viditeľných mutantov, ktorí potom nevzbudzujú dostatočnú hrôzu. Čo sa mi páčilo naozaj veľmi bolo spracovanie titulkov á la Dawn of the Dead, vcelku dobrá hudba a slušná réžia. Nuž čo dodať na záver...keby sa remaku chytil Jackson mohol to byť zábavný splatter, keby sa ho chytil Uve Boll mohol by to byť zábavný ...no tu by vlastne bolo jedno aký subžáner, určite by to bolo zábavné, chytiť sa toho Hitch tak si pustíme do nohavíc bez toho že by sme niečo poriadne videli, Tarantino by z toho spravil exploitation s čiernym humorom, ale Aja ostal niekde uprostred, snažiac sa do tejto tortičky zmiešať väčšinu spomínaných ingrediencií. Vyšlo mu to, ale u mňa to nefunguje. Chcel by som však od Aju vidieť "normálny" film, lebo ako režisér na mňa pôsobí veľmi sľubne. 5/10 ...tí, ktorí majú radi horror ako žáner, pripočítajte si aspoň tri desatinky. (25.08.2006)

Mám velmi rád náměty zabývající se izolovanou partou lidí řešící problémy (například rodinné). Seznámení s postavami bylo docela zdařilé a ačkoliv mě osobně žádná z nich nestihla přesvědčit natolik, abych si její smrt přestal přát, orientoval jsem se bez problému. Snímek navíc musím pochválit za to, že ve dvou případech mi, bez předem schváleného svolení, leknutím poskočila noha. Mé sympatie si získalo zvíře; tedy pes Zvíře a dívka v červeném, jejíž poslední scéna je patrně nejpůsobivější na celém filmu. Naopak se mi nelíbila hudba, v daném žánru zaběhnutá schémata (namátkou - v první lekačce se ještě nic nestane, popřípadě - když už si postava myslí, že má vyhráno, něco se stane, nebo ještě - někdo něco ví, ale ze záhadných důvodů to radši neřekne, i když je to zásadní a spousta dalších), dále tu jsou pro mě poměrně nezajímaví "protivníci" a hlavně nesmím zapomenout zmínit tragický ( a tím nemyslím smutný) konec, respektive poslední záběr, který mi vyřešil můj hlavolam, jestli dát teda tři nebo čtyři... (04.11.2006)