Let číslo 93

Podobne, ako Gus Van Sant v Elephantovi skoro "paradokumentárnou-hranou rekonštrukciou" zachytil masaker na americkej strednej škole, tak aj Grengrass štýlom spracovania takpovediac "nezaujato - od vedľa" pristupuje k 9/11. Pod Greengrassovou taktovkou vás hľadáčik kamery spolu s ďalšími výrazovými prostriedkami pomaly, ale neodvratne nielenže vtiahne, ale priamo vcucne do diania na plátne. Bez príkras, pátosu a zjavne manipulatívneho vynucovania sĺz dojatia. V tomto ovzduší aj slová "I love you" tnú do živého. Nielen záverečná sedeminútovka predstavuje pre mňa jedny z najintenzívnejšich chvíľ stupňujúcej atmosféry napätia, hystérie, ale i rozhodnosti k činu, aké som mal možnosť doteraz vidieť. (01.06.2006)

Toto filmove dielo absolutne neuznavam. Po filmovej stranke pravdaze nieje co vytknut, avsak z moralneho hladiska som to jednoducho nedokazal vstrebat. Je to film zalozeny na nedavnej tragedii, a znej cerpe vsetku svoju silu. Titanic bol taktiez zalozeny na obrovskej tragedii, avsak stale to bol klasicky FILM tak ako ho pozname. Lovestory, dojemny priebeh a tak dalej. Kdezto United 93 je priama rekonstrukcia a to mi nedovolilo sa pri filme uvolnit tak, ako ked sa vzdy na filmy pozeram. Su aj ine filmy ktore vypovedaju o dnesnej dobe, ake hrozne veci sa deju. Napr. taky Crash. Tento film ma zasiahol ako blesk a tak isto som po dopozerani na niekolko hodin zostal otraseny. Avsak stale to bol klasicky FILM. Cela vypoved bola zalozena na fiktivnych udalostiach a napriek tomu mal obrovsku silu. Kdezto po dopozerani United 93 u mna skor prevladal neprijemny pocit toho ze niekto tuto tragediu doslova vyuzil aby natocil dychberuci thriller. Nemozem hodnotit ako odpad, ani piatimy hviezdami a podobne ako u Umuceni krista (ktory bol presne toho isteho razu) zostanem bez hodnotenie. Uz by som to druhy raz nikdy v zivote nepozeral. (04.05.2007)

Mno... nevím, co napsat. Nemám rád Američany, ani jejich patriotské filmy, takže už od začátku jsem k tomuto dílu přistupoval s nemalým despektem... První půlhodina mi přišla jen jako zběsilé lítání odnikud nikam, když až potom jsem se zamyslel, že to tak vlastně má být:) a začal si film konečně užívat. Leč přesto mi to nepřišlo kdovíjak světoborné a divil jsem se oněm závratným hodnocením místní elity... Pak se ale film přehoupil do poslední třetiny a já zůstal sedět, přikován ke křeslu, neschopen promluvit, a jen jsem fascinovaně sledoval onen předem ztracený, leč přesto neskutečně energický a touhou přežít nabitý boj... Opravdu, gradace snímku je jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl. Dokumentární kamera tomu jen prospívá, stejně jako absence známých herců a snaha o co nejautentičtější ztvárnění. Výborná pocta padlým. Smekám. Za poslední část jednoznačně 100%, klidně i víc, za ten zbytek sice o dost méně, ale stejně těch 5* nemůžu nedat:) (24.04.2007)

Když jsem se podíval na hodnocení a komentáře svých oblíbených uživatelů, činily na mě dojem účasrníků 18. sjezdu KSSS, kteří vzdávají hold Stalinovi. Let číslo 93 má pověst špičkového snímku a poměrně často se setkávám s komentáři, kde je snímek považován za jakýsi vzor, kterým je poměřována (ne)dokonalost jiných snímků. Minimálně se můžete setkat s tvrzením, že se jedná o dosavadní absolutní vrchol Greengrassovy tvorby, na který mohou ostatní kousky z jeho dílny hledět jen z velké vzdálenosti. Mám obavu, že pětihvězdičkovou nadílku tady dostávají historické události, nikoliv jejich umělecká reflexe. Když se v televizi objevily záběry hořících dvojčat, znamenalo to šok pro celý svět a hovořilo se o 3. světové válce. Události úplně vybočovaly z rámce známého světa. Představa, že někdo unese letadlo plné cestujících a úmyslně s ním v sebevražedné misi narazí do mrakodrapu, se všem zdála šílená. A šílená byla i situace a pocity cestujících posledního letadla, jehož pasažéři už věděli své. Reálný život přinesl dramatičtější situaci, než by vymyslel ten nejpošahanější scénárista akčních filmů. Greengrass zvolil metodu dokumentární rekonstrukce, jenže tradiční znaky jeho tvorby, především ruční kamera a chaotický střih, tady narazily na meze svých možností. V klíčových momentech sklouzávají do naprosto nepřehledné změti těl, trhavých pohybů a výkřiků, o jednotlivých postavách se dovíte minimum, film se vlastně jen veze na známých událostech, aniž by dokázal náležitě využít obrovský dramatický potenciál, který se přímo nabízí. Podceňovaná Zelená zóna si v mých očích stojí z filmového hlediska výrazně výš. Záběry z navigačních stanovišť jsou sice opodstatněné, ale ne v takovém měřítku a s tím obsahem, který nám Greengrass podává. Je to tak na tři a půl hvězdičky a tentokrát se oproti svým zvyklostem přikloním k vyššímu hodnocení jenom z piety k obětem tragédie. Celkový dojem: 70 %. (31.10.2013)

Velice silný emocionální zážitek. Skvěle natočený "historický" film bez jakýchkoli hollywoodských příkras a idealizace. Toto Greengrass vždycky uměl. 11.září pro mě bylo vždycky významným mezníkem v dějinách a je až s podivem, že jsem se k tomuto filmu dostal takto pozdě. Na rozdíl od velkolepého snímku s Nicolasem Cagem, který se týkal, řekněme, přímo hlavního útoku, se United 93 celkem pochopitelně věnuje striktně tomuto letu a sází na neznámé postavy, což autentičnosti opravdu celkem pomáhá. Jedná se skvěle natočený skoro dokument, který vás důvěrně seznámí s tím, co se asi tehdy stalo...90% (26.11.2013)