Let číslo 93

Moje averze ke sledování náboženských fanatiků, kteří věří v kupu blábolů, kterou sepsal před stovkami let nějaký dement, mi nedovolí jít s hodnocením výš. První třetina se nese v nudném dokumentárním stylu. Poté už přichází na řadu chaos a znechucení z těch ksichtů, kteří si myslí, že zabitím nevinných lidí spasí sebe i celý svět. Jedná se o působivou rekonstrukci teroristických útoků, ale zase takový povyk bych kolem toho nedělal. (12.09.2011)

Podobne, ako Gus Van Sant v Elephantovi skoro "paradokumentárnou-hranou rekonštrukciou" zachytil masaker na americkej strednej škole, tak aj Grengrass štýlom spracovania takpovediac "nezaujato - od vedľa" pristupuje k 9/11. Pod Greengrassovou taktovkou vás hľadáčik kamery spolu s ďalšími výrazovými prostriedkami pomaly, ale neodvratne nielenže vtiahne, ale priamo vcucne do diania na plátne. Bez príkras, pátosu a zjavne manipulatívneho vynucovania sĺz dojatia. V tomto ovzduší aj slová "I love you" tnú do živého. Nielen záverečná sedeminútovka predstavuje pre mňa jedny z najintenzívnejšich chvíľ stupňujúcej atmosféry napätia, hystérie, ale i rozhodnosti k činu, aké som mal možnosť doteraz vidieť. (01.06.2006)

Venované obetiam útokov z 11.9.2001. Let č. 93 je nepochybne výborný film, ktorým Paul Greengras stiera hranicu medzi hraným filmom a dokumentom. A hoci si na dokumentárnu formu nijak obzvlášť nepotrpím, musím uznať, že lepšie túto tému spracovať zrejme nešlo a takmer každá scéna je ukážkou režisérskeho umu. To, že veľkú časť sily Let u divákov čerpá výhradne zo skutočných udalostí je pochopiteľné a úplne tomu rozumiem, lenže hoci je záver dokonalou bodkou a drvivým útokom na divákove zmysly, scény z prostredia letiska zaberajúce značný čas ma nedokázali vtiahnuť až tak intenzívne ako dianie v lietadle. Možno na druhý krát... (17.06.2010)

Greengrass umí, to už je známá věc. Pod režii si vzal velmi citlivé téma a zpracoval ho úžasným způsobem, že i několik hodin po promítání cítím to chvění a mražení v zádech. Tento neobvyklý pohled z druhé strany, jak to prožívali na řídícím středisku, v armádě a hlavně v uneseném letadle je na tolik působivý, že nemám slov. Greengrass volil moudře, když vybíral naprosto neznámé herce. A ti to zvládli na jedničku, věděli do čeho jdou a dali do toho maximum, že si zaslouží obdiv stejně jako ti skuteční, kteří v uneseném letadle byli a zažili na vlastní kůži. I když jsem věděl, jak to bohužel má dopadnou. I tak jsem jim při závěrečné snaze o záchranu přál ať to stihnou a přežijí. (22.07.2008)

Jsem seznámen s tím, kterak vypadá oficiální verze pravdy a viděl jsem příliš mnoho analýz na téma, že tohle se na palubě letu číslo 93 rozhodně stát nemohlo. Takže já bych si určitě větší napětí prožil, kdyby si tento snímek nehrál na dokumentární zobrazení historické události a odvážně by vydával sám sebe za fikci. Takhle jsem viděl průměrné drama s předem daným koncem sázejícím na to, že tisíckrát opakovaná lež se nakonec stejně stane pravdou. Hodnocení tohoto snímku budiž důkazem toho, že se záměr vydařil. (05.02.2014)