Manželské etudy po dvaceti letech

Je zajímavé sledovat rozdíly ve stylu natáčení dokumentu tehdy a dnes. Nejvíce to pak vynikne, když se řeč dokumentu obrátí k politickým otázkám. Ty v první fázi vlastně ani nebyly položeny a proto v druhé části působí tak výrazně. Je také trochu škoda, že druhá část byla mnohem více věnována pouze manželovi a jeho úspěchu. Z tohoto hlediska byla starší polovina jistě zajímavější. (02.01.2006)

1.díl: Ivana + Pavel ... 1999 stále spolu, 2 děti (18+11), prodavačka + majitel kulečníkové herny ... hodnocení 4*, 2.díl: Mirka + Antonín ...1999 stále spolu, 2 děti (18+13), kadeřnice + prodejce auto doplňků ... hodnocení 4*, 3.díl: Zuzana + Vladimír ... 2003 se rozvádí, 3 děti (18+17+14), designerka + fotograf ... hodnocení 3*, 4.díl: Zuzana + Stanislav ... 1999 rozvedeni, 2 děti (18+15), pomocná lékárnice + překladatel ... hodnocení 5*, 5.díl: Marcela + Jiří ... 1999 (již 17 let) rozvedeni, 1 dítě (18), kuchařka ... hodnocení 5*, 6.díl: Ivana + Václav ... 1999 stále spolu, 5 dětí (18+15+13+5+3), podnikatelé ... hodnocení 5* (27.08.2010)

Mě tento, dle mého názoru přeceňovaný formát, nijak neokouzluje a nebaví. Nikdy nemůže jít o autenticitu, protože je tu vždy přítomen objektiv kamery a minimálně tři lidé ze štábu, kameraman, režisérka a zvukař. Tak jak se chcete chovat tak jako, když jste sami? Navíc mi tento experiment přijde jako taková lepší Peep Show. Koho budou třeba za 50 let zajímat tyto postavičky, kterým se dala důležitost, protože si je režisérka náhodně vybrala? Čím jsou jinak zajímaví, aby se o nich točila tato sága? Přitom chybí dokumentárně zpracovat řadu významných osobností našich dějin. Ale to není holt tak populární, zde si dokumentarista velkou popularitu nevydobude. (30.03.2018)

„Bylo hůř.“ Neviem, čo ďalej, či Třeštíková bude pokračovať v nakrúcaní Manželských etud, alebo skôr v nakrúcaní pokračovateľov rodu (detí, vnukov), ale tento koment píšem vo februári 2018 a zatiaľ existujú „len“ tri etudy. Prvé z 80. rokov, potom sa Třeštíková k párom vrátila po 20. rokoch a nakoniec po úctyhodných 35. rokoch. Prvé, osemdesiatkové diely boli len také... zoznamovacie. Už vtedy sa síce dalo čo-to tušiť, ale ešte to bolo len také opatrné, hanblivé. A návraty po 35. rokoch už hrdinov ukazovali pomaly už krátko pred dôchodkom, život mali ako keby už za sebou a moc ich nebavil a táto skepsa tak trocha preskočila aj na diváka. Najhutnejšie sú preto „prostredné“ diely po 20. rokoch. Najvýraznejšie na seba strhávajú pozornosť kontroverzný fotograf Vladimír so Zuzanou (pseudorenomovaný fotograf, ktorý kedysi v USA nafotil pár vecí pre Playboy, ale teraz býva u dcér) a megatemná Marcela s Jiřím (resp. samotná Marcela, Jiřího obvinila zo sexuálneho zneužívania dcéry a návrat pred kamery odmietol, tento príbeh je natoľko silný a nosný, že si časom vypýtal spin-off, ktorý išiel normálne do kín). V mnohom už z princípu unikátny dokument. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (20.01.2011)

Náhled na manžele po dvaceti letech má přeci jen větší přínos. Z mladíků už jsou čtyřicátníci, většina dělá jinou práci nebo podniká. Je to zajímavé, kam se osudy mladých lidí posunou a jak moc vyzrají. Tím spíše, že většina manželství nevydrží. U jednoho osudu dokonce dojde na tragédii. Ještě si lze všimnout jednoho nesmírně zajímavého detailu. U většiny lidí velmi rychle pomíjí opojení z revoluce a demokracie a nostalgicky vzpomínají na výhody socialismu... (27.02.2023)