Manželské etudy po dvaceti letech

Dokument, co místy pobaví, místy nutí člověka se zamyslet nad vlastním životem a místy bere dech. Neuvěřitelně citlivě natočené a vypichující důležité momenty. Asi je zbytečné dodávat, že nejvíc mě vzal příběh paní Marcely, to jsem pak nemohl z hlavy vytlačit hodně dlouho...Ty nejpozoruhodnější momenty píše život sám a paní Třeštíková to v etudách dokázala vystihnout geniálně. ***** (04.02.2008)

Původní Manželské etudy byly výborné, pokračování po dvaceti letech ale celý projekt poslalo ještě o třidu výš. Teprve takhle dlouhé nenápadné pokukování po životě těch druhých totiž ukáže to, co člověk ani u sebe normálně nevnímá: sílu a smysl dlouhodobého snažení a štěstí an jedné straně, na druhé pak vliv každodenních starostí na změnu povah a životní únavu, častou bezcílnou nebo zbytečnou námahu, zklamání životem. Všech 6 dílů stojí za to, ale mimořádně emotivní je 5.díl - Marcela. Jako když diváka při promítání přejede vlak. (05.08.2010)

Škoda, že ne všechny seriály, které momentálně vznikají nejsou stejně kvalitní. Pravda, nemůžeme Manželské etudy házet do jednoho pytle s Ordinacemi, Poutami a podobnými hrůzami, které na nás chrlí české televizní stanice, každopádně tohle je opravdu jeden z mála původních českých seriálů, který je fakt dobrý. Skvělá sonda do manželského soužití. Je to sice už delší dobu, co jsem to viděla, ale ten pan umělec fotograf, co měl ateliér v tý Américe, jak tam před ním pěstovali tu marjánku a nad ním lítaly ty helikoptéry... no tak toho budu videt do srmti:-) (17.08.2007)

„Bylo hůř.“ Neviem, čo ďalej, či Třeštíková bude pokračovať v nakrúcaní Manželských etud, alebo skôr v nakrúcaní pokračovateľov rodu (detí, vnukov), ale tento koment píšem vo februári 2018 a zatiaľ existujú „len“ tri etudy. Prvé z 80. rokov, potom sa Třeštíková k párom vrátila po 20. rokoch a nakoniec po úctyhodných 35. rokoch. Prvé, osemdesiatkové diely boli len také... zoznamovacie. Už vtedy sa síce dalo čo-to tušiť, ale ešte to bolo len také opatrné, hanblivé. A návraty po 35. rokoch už hrdinov ukazovali pomaly už krátko pred dôchodkom, život mali ako keby už za sebou a moc ich nebavil a táto skepsa tak trocha preskočila aj na diváka. Najhutnejšie sú preto „prostredné“ diely po 20. rokoch. Najvýraznejšie na seba strhávajú pozornosť kontroverzný fotograf Vladimír so Zuzanou (pseudorenomovaný fotograf, ktorý kedysi v USA nafotil pár vecí pre Playboy, ale teraz býva u dcér) a megatemná Marcela s Jiřím (resp. samotná Marcela, Jiřího obvinila zo sexuálneho zneužívania dcéry a návrat pred kamery odmietol, tento príbeh je natoľko silný a nosný, že si časom vypýtal spin-off, ktorý išiel normálne do kín). V mnohom už z princípu unikátny dokument. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (20.01.2011)

Je zajímavé sledovat rozdíly ve stylu natáčení dokumentu tehdy a dnes. Nejvíce to pak vynikne, když se řeč dokumentu obrátí k politickým otázkám. Ty v první fázi vlastně ani nebyly položeny a proto v druhé části působí tak výrazně. Je také trochu škoda, že druhá část byla mnohem více věnována pouze manželovi a jeho úspěchu. Z tohoto hlediska byla starší polovina jistě zajímavější. (02.01.2006)