Reklama

Reklama

Východ-Západ

  • Francie Est-Ouest (více)
TV spot

Obsahy(1)

Sandrine Bonnaireová a Oleg Menšikov bojují v poválečném Rusku o své životy, budoucnost i lásku. Červen 1946: Stalin odstartovává propagandistickou kampaň zaměřenou na ruské emigranty žijící na Západě, kterým nabízí amnestii, sovětský pas a šanci účastnit se poválečné rekonstrukce Sovětského svazu. Alexej Golovin, emigrant žijící ve Francii reaguje na tuto výzvu, ostatně jako mnoho dalších. Rozhodne se vrátit do své vlasti společně se svojí mladou francouzskou ženou Marií a synem Serjožou. Při příjezdu do Oděsy je většina emigrantů popravena nebo poslána do pracovních táborů. Alexej a jeho rodina jsou tohoto osudu ušetřeni, protože sovětští úředníci usoudili, že jim tento mladý doktor více poslouží v jejich propagandistické kampani jako typický příklad navrátilce Jsou posláni do Kyjeva, kde je Sergej umístěn do textilní továrny. Novým domovem pro rodinu se stává pouhá jedna místnost v komunálním bytě, tzv. komunalka. Zatímco se Alexej se svým osudem smiřuje, Marie stále věří ve svoji svobodu (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (62)

italka63 

všechny recenze uživatele

Chvíli jsem váhala, ale pak se přiklonila ke čtvrté hvězdě. Asi za tu nádhernou Kačku Denévue, pro kterou mám slabost. A za skvělý výkon Sandrine Bonaire, oříškové oči Olega Menšikova a atletickou postavu Sergeje Bodrova mladšího, ten pocit, že už mezi námi není, jakoby dodal hloubce příběhu. Doba byla zlá, Stalin gauner, přisluhovači též. Sympatický manželský pár Francouzka, Rus a dítě, ti všichni se naivně vrací do Ruska, aby byli tvrdě konfrontováni s realitou. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Naivita z filmu smrdí na míle daleko. Nevím, jaké to pro bylo pro Olega Menšikova točit tento film, když točí vlastně o tom, jak jeho země s psychologií sobě vlastní ničí s příchodem komunistů jednoho Rusa za druhým. Ten návrat, ten byl opravdu jak z pohádky jak Ivan šel do gulagu pro Nastěnku a cestou potkal, pozdravil Stalina…a už tam nedošel. Hodně drsné a nekompromisní. K tomu vyprávěné z období několika let, kde se různorodě mění názory a myšlenky a celkově to hodně slušně evokuje tu hroznou dobu, která po roce 1946 v tehdejším Sovětském svazu vznikala. ()

Reklama

Dont 

všechny recenze uživatele

Škoda místy nezáživné první poloviny, kterou bych ohodnotil za tři hvězdy, ta druhá byla výrazně lepší a i díky fantastickému závěru si zaslouží plný počet. Oleg Menšikov opět nezklamal, svoji postavu zahrál výborně, francouzské herečky mohly podat lepší výkony. S ohledem na silné téma a nelehké osudy hlavních postav mohl být snímek také více emotivní, já jsem výrazné emoce pocítil až v závěru. Přesto zasloužené solidní čtyři hvězdy. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Velice silný film. Měl by ho vidět každý z místních rusofilů a tzv. páté kolony. Jenže ono jim vlastně stejně nic nedojde, takže to jsou jen takové tužby a přání, že někdo někdy možná zmoudří. Já jim nevěřím a věřit nebudu. Stále jsme na jejich jídelním lístku. Sandrine uvěřila a viděla co je život v zemi, kde zítra znamená dneska. Pro Francouzsku to musel být kulturní šok. Prvotní omluvy poměrů, že to válka a že se vše časem zlepší vystřídala jistotota, že to jsou jen lži a posléze i strach. Ona šla do Ruska dobrovolně. byly věak tisíce jiných, které z osvobozených území (i z ČSR) Smerž a NKVD odvlekla od rodin, nebo i s nimi občanství neobčanství. Kdo by se postavil osvoboditelům? Nikdo a tak ro Rusákům téměř vždy procházelo. Lidé totiž mizeli zničehonic bez rozruchu. V tom byli Rusové dobří. Jednotky jak táhly osvobozenou Evropou už měly v rukou seznamy těch, co z jakýchkoliv důvodů emigrovali do demokratických zemí ze Stalinovy říše zla a smrti. Daleko na východě na Sibiři či na ostrovech pak za tuto snahu - žít lidsky platili strašlivou daň, většina tu největší. Sandrine naštěstí měla kliku i víru ve zlepšení a naděje, to je sakra mocný životabudič. Více neprozradím, snad jen - nutno vidět! * * * * * * ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Posobivy film o ruskych emigrantoch, ktori sa po 2. svetovej vojne vratili spat do vlasti /byvaly ZSSR/ a cakalo ich casto nemile prekvapenie. Wargnier vladne zrucnou rukou, akurat film ma dost nudneho miesta a prazdnych dialogov. Znesitelny priemer, ale na Michalkovovoe a Tarkovskeho veldiela to samozrejme nema ani zdaleka. 74 % ()

Galerie (30)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel 12 týdnů na Ukrajině a v Bulharsku na konci roku 1998. (klukluka)
  • „Není to skutečný příběh, ale mohl by být. Všechno je opravdové s výjimkou konkrétních osob. Podobné zkušenosti jako naši Golovinovi měla celá řada lidí, kteří se do Sovětského svazu vrátili z emigrace,“ citovaly režiséra Régise Wargniera The New York Times v březnu roku 2000. (klukluka)

Reklama

Reklama