Východ-Západ

Velice silný film. Měl by ho vidět každý z místních rusofilů a tzv. páté kolony. Jenže ono jim vlastně stejně nic nedojde, takže to jsou jen takové tužby a přání, že někdo někdy možná zmoudří. Já jim nevěřím a věřit nebudu. Stále jsme na jejich jídelním lístku. Sandrine uvěřila a viděla co je život v zemi, kde zítra znamená dneska. Pro Francouzsku to musel být kulturní šok. Prvotní omluvy poměrů, že to válka a že se vše časem zlepší vystřídala jistotota, že to jsou jen lži a posléze i strach. Ona šla do Ruska dobrovolně. byly věak tisíce jiných, které z osvobozených území (i z ČSR) Smerž a NKVD odvlekla od rodin, nebo i s nimi občanství neobčanství. Kdo by se postavil osvoboditelům? Nikdo a tak ro Rusákům téměř vždy procházelo. Lidé totiž mizeli zničehonic bez rozruchu. V tom byli Rusové dobří. Jednotky jak táhly osvobozenou Evropou už měly v rukou seznamy těch, co z jakýchkoliv důvodů emigrovali do demokratických zemí ze Stalinovy říše zla a smrti. Daleko na východě na Sibiři či na ostrovech pak za tuto snahu - žít lidsky platili strašlivou daň, většina tu největší. Sandrine naštěstí měla kliku i víru ve zlepšení a naděje, to je sakra mocný životabudič. Více neprozradím, snad jen - nutno vidět! * * * * * * (29.02.2016)

Naivita z filmu smrdí na míle daleko. Nevím, jaké to pro bylo pro Olega Menšikova točit tento film, když točí vlastně o tom, jak jeho země s psychologií sobě vlastní ničí s příchodem komunistů jednoho Rusa za druhým. Ten návrat, ten byl opravdu jak z pohádky jak Ivan šel do gulagu pro Nastěnku a cestou potkal, pozdravil Stalina…a už tam nedošel. Hodně drsné a nekompromisní. K tomu vyprávěné z období několika let, kde se různorodě mění názory a myšlenky a celkově to hodně slušně evokuje tu hroznou dobu, která po roce 1946 v tehdejším Sovětském svazu vznikala. (07.07.2021)

Tento film prosumel nasimi kiny bez jakekoli odezvy a pritom se jedna o poutave natoceny pribeh ruskych emigrantu, kteri se vraceji po valce do sve rodne zeme, ktera jim ovsem pripravi necekane privitani. Nasledny vyborny popis na jedne strane dokonaleho zapadnuti hlavniho hrdiny do systemu a na strane druhe hrdincina vzpouzeni se systemu je korunovan velmi emocne a bravurne natocenym utekem za svobodou. (31.07.2002)

Slabší odliatok režisérovho Indochine v duchu priamočiareho melodramaticky-vydieračského ťahu na bránku cien Akadémie. Konvenčný, držiaci sa tradičných zaužívaných postupov, striktne príkladný následník veľkých filmových príbehov. Tento krát mi to pri stabilnej rytmike, realistickej stopáži a oporných bodoch v hereckých výkonoch vlastne až tak neprekážalo - Wargnier má cit pre tieto dramatické postupy a prácu s príbehom v krvi a špičková kamera Laurenta Dailland u mňa zožala najmä v záberoch na morskej hladine fenomenálny úspech. Niektoré myšlienky postáv pôsobia spätne naivne, ale budiž. V našich zemepisných šírkach má navyše pre mladšiu generáciu vidieť tento film jasný význam. 70% (15.07.2014)

Posobivy film o ruskych emigrantoch, ktori sa po 2. svetovej vojne vratili spat do vlasti /byvaly ZSSR/ a cakalo ich casto nemile prekvapenie. Wargnier vladne zrucnou rukou, akurat film ma dost nudneho miesta a prazdnych dialogov. Znesitelny priemer, ale na Michalkovovoe a Tarkovskeho veldiela to samozrejme nema ani zdaleka. 74 % (03.08.2013)