Probuzení

Divím se tomu, poměrně vysokému, hodnocení tady. Na ty tvářičky se sice kouká dobře (mám na mysli samozřejmě Christensena a Albu), jediný opravdu hrající je tu však Terrence Howard. Scénář je na první pohled promyšlený, ale jakmile se člověk jen trochu zamyslí, jedná se o tak uměle vykonstruovanou záležitost, že běda. Představit Jessicu Albu jako milující přítelkyni, a pak z ní lusknutím prstu udělat mrchu není žádný majstrštyk, ale scénáristova neoriginalita. (30.11.2009)

Je to pořádně divné a hloupé, ale zároveň docela působivé. A pak že pořádným exploatačním filmům odzvonilo. Jessica Alba by ale měla konečně pochopit, že normální lidi hrát nemůže (bohyně či superhrdinky klidně) a taky že už i seriózní recenzenti vážně čekají, kdy se konečně odváže a ukáže v rouše Evině! (15.03.2008)

Premyslené, na druhý krát už neprekvapujúce, no tento film mi aj svojou falošnou štatistikou zo začiatku privodil takmer fóbiu z narkózy. Veľmi slušné dielo, jednoduché a napínavé a že je to vymyslená rozprávka, ktorá sa vraj nemôže nikdy stať, to ma pri sledovaní ani po ňom už nevyrušilo. Aj tak som si predstavoval len tú bezmocnosť, keď sa skalpel blíži k odchlpenému telu a nechce ostať len na povrchu. (23.10.2023)

Nebudu se tady s nikým přít, že jde o neokoukaný námět a tudíž v něm určitě mnoho lidí najde zalíbení, ale že by byl originální??? Snad to chtělo o něco lepší herecký výběr a i já bych ještě jednu hvězdu přihodil, ale Jessica Alba nikdy zřejmě nebude patřit mezi špičkové herečky, protože ona dokáže diváky okouzlit především svým ksichtíkem a ženskými tvary. Jako určitě bych si dal od ní taky říct, kdyby za mnou skočila do vany, ale jako režisér bych jí do podobných kousků neobsazoval. Hayden Christensen se pomalu zlepšuje, ale ještě má značné reservy – nicméně patřil k tomu nejlepšímu. Závěrečné rozuzlení se mi líbilo, ale bylo dost předvídatelné. (05.07.2012)

Vypadalo to na oidipovský komplex, který skončí trágédií právě pro to, že se synek nemůže od závislé matky odpoutat. Trefně vybraná panenka Jessica Alba a tak trochu neurotický Hayden tomu hodně napomáhali. Ale v nemocnici nastal takový obrat, až jsem cítila tupost v hrudi taky. Kecy v "narkóze" alá Kdopak to mluví působily až směšně, ale scéna sebeobětí milující matky a společné rekonstrukce životních krizí a odpuštění, mě hodně dojala. Nedivím se synovi, že zoufalství z umírání u něj vystřídal pocit smíření a váhání. Poslední věta byla trapnou tečkou za šílenou anabází porušení lékařské etiky, jak si málokdo dokáže představit, spíš radši nemyslet.... Stejně by mě zajímalo, jak Hayden naložil s druhou šancí! (12.12.2010)