Melodie mého srdce

S pojmom rozprávka som bojoval skoro celý film. A keď človek bojuje miesto toho, aby splynul je zle. Chyba bude zrejme niekde v matrixe a v tom, že som gitaru už v ruke držal a čo dokážem prekúsnuť ako filmožrút, nedokážem ako muzikant. Inač ok, hviezdy hviezdia a najviac žiari Mark Mancina a jeho živnosť. Je to jednoducho ideálny film s ponaučením predovšetkým pre nižšie vekové skupinky a melancholicky naladené polovičky, ktoré v tom tú rozprávku so šťastným koncom sami a bez boja nájdu. 60% (08.07.2008)

Ano, je to taková pohádka, ale i přesto to působí ohromě kouzelně osudově, akorát, ač je teda hudba po celej film různorodá a plná fantazie, tak tam neni nic, co by mě přímo posadilo na prdel, že bych si řek "ty krávo, to je úžasný" a nezmoh bych se na nic víc, což tomu podle mě trošku chybí. Ale Freddie Highmore má rozhodně něco do sebe a tady zahrál výborně (27.06.2009)

Film rozhodně nestojí na kvalitním scénáři, spíš naopak. Je to o emocích, které protínaly vesmír. O hudbě, která spojila všechny duše v jedno a především o nešťastném trápení celé trojice, které mělo sílu velkého třesku a hlavně nezměrné a nekonečné lásce. Rapsodie C dur v Central parku byla tou pověstnou třešničkou... Freddie i Jonathan jsou herecky hodně nadějní, snad ještě dostanou dobrou příležitost se projevit. (25.12.2010)

Měl jsem chuť na optimistickou pocitově silnou pohádku a tohle byla výborná volba. Fascinuje mě hudba, krása ukrytá v drobnostech světa a života, mám rád šťastné konce a příběhy o lidech s nějakým zvláštním darem. Tohle všechno v sobě spojuje pohádka o hudbě, o ztrátách a snech, o hledání a nalézání, příběh Evana, chlapce, který slyší hudbu všude a ve všem kolem sebe. Freddie Highmore je v roli úžasný, stejně tak Robin Williams jako „pasák“ dětských pouličních muzikantů. Jistě, snaha vyšponovat emoce a vymáčknout ze mě slzu dojetí byla průhledná, ale v tomto případě mi to nijak nevadilo. Naopak. Když vzal Evan do ruky kytaru, nebo když dirigoval pouliční ruch, rád a ochotně jsem nátlaku podlehl a šel jsem dokonce ještě dál. Šel jsem a vyždímal z toho filmu tolik pocitů kolik jen šlo. (28.07.2013)

Mám filmové příběhy spojené s dobrou hudbou moc rád. I to byl důvod, proč jsem si tenhle film pustil. Jenže počáteční šílenství kolem New Yorku a následné objevení geniality malého Augusta mě utvrdilo, že tohle není dobrý film. Když jsem pozoroval scénu, jak August hraje poprvé na kytaru, chtělo se mi blejt. Tak strašně patetickej film jsem snad ještě nikdy neviděl. Chtěl bych vidět, jak někdo v deseti letech takhle začne hrát na kytaru. A ten způsob, jak to režisérka natočila, mi byl vysloveně protivný a nepříjemný. Jediné dobré na tomto filmu je Robin Williams a to jenom proto, že ta jeho pitoreskní postava měla alespoň něco do sebe. Zbytek chci ale co nejdříve zapomenout. Závěr filmu je jak z dokumentu o svědcích Jehovových, kde konec dobrý, všechno dobré a všichni žijí šťastně a spokojeně až do smrti. (17.04.2017)