Melodie mého srdce

Měl jsem chuť na optimistickou pocitově silnou pohádku a tohle byla výborná volba. Fascinuje mě hudba, krása ukrytá v drobnostech světa a života, mám rád šťastné konce a příběhy o lidech s nějakým zvláštním darem. Tohle všechno v sobě spojuje pohádka o hudbě, o ztrátách a snech, o hledání a nalézání, příběh Evana, chlapce, který slyší hudbu všude a ve všem kolem sebe. Freddie Highmore je v roli úžasný, stejně tak Robin Williams jako „pasák“ dětských pouličních muzikantů. Jistě, snaha vyšponovat emoce a vymáčknout ze mě slzu dojetí byla průhledná, ale v tomto případě mi to nijak nevadilo. Naopak. Když vzal Evan do ruky kytaru, nebo když dirigoval pouliční ruch, rád a ochotně jsem nátlaku podlehl a šel jsem dokonce ještě dál. Šel jsem a vyždímal z toho filmu tolik pocitů kolik jen šlo. (28.07.2013)

Pokus o novodobou pohádku, kde roli magie a osudu supluje hudba ve všech svých podobách. V zásadě není nic špatně krom jednoho detailu; (kýčovitá) dojemnost je chtěná a nikoli přirozená. Režisérka ji nátlakově valí horem spodem, každou vteřinu stopáže i jedno každé okénko filmového pásu. Je to jako by vám držela nůž pod krkem a pokud se nebudete dojímat, tak... No, má to přesně opačný efekt a místo dojetí se dostavila upřímná nenávist. Ve výsledku to tedy zafungovalo přesně jak mělo. Vyvolalo to ve mě emoční odezvu (jakkoli zcela jinou než-li zamýšlenou) a to se podaří máločemu. (16.12.2012)

Už nějaký čas jsem si říkal, kdy roztomilý klučík Freddie Highmore přetáhne strunu a začnu se zhnuseně dívat na ten jeho rozzářený obličejík a přát mu, aby se mu prodloužily kosti a prohloubil hlas a musel se začít prosazovat jako dospělý herec. Náhoda tomu chtěla, že se tím "momentem" stala naivní sladkobolná story o kráse a síle hudby, kterou jsem viděl až někdy v létě 2011, kdy Freddiemu bylo už nějakých devatenáct, a tudíž už nějaký čas nehrozilo, že by s dalšími takovými příspěvky otravoval:) Ať je to tak nebo onak, fakt je, že August Rush mi přijde nereálný a zacílený na divákovo srdíčko tak, že mě to až uráželo. A můžete se se mnou hádat, že jsem úplně mimo, a jaká je to cituplná pohádka a blablablabla. Máte na to právo a já vám ho neberu, jen prostě říkám, že tady si rozumět nebudeme. Nikdy;) Je to pro mě prostě podobný úlet jako Boyleovy Milióny, a tak dostane stejné hodnocení. 50% (19.02.2012)

Freddie Highmore a Jonathan Meyers. Oni sou prostě úžasný. Pokaždý mě dostanou. Svym projevem, svou přirozeností, svym kouzlem. Krásnej příběh postavenej na hudbě a na její geniálnosti. Teď je otázka, co s těma nelogičnostma, kterejch tam pár bylo. Ale dejme tomu, protože snít přece můžem, měli bysme a logiku v tom hledat taky furt nemusíme. (04.09.2009)

Nádherná hudební pohádka (ne, opravdu nemyslím typ HSM) s jedním z nejúžasnějších dětských herců současnosti, Freddy Highmorem, v hlavní roli. Spíše ve vedlejší, protože hlavní roli zde hraje hudba, ať populární či vážná; obě se celý film prolínají, až vyústí do strhujícího finále... V dalších rolích se objeví Terrence Howard, Jonathan Rhys-Meyers a Robin William v netradiční roli nejednoznačného padoucha, který se k mladému géniovi chová jako správný bezohledný manažer. *** Je jistě možné žehrat na ohraný koncept nelehké cesty za úspěchem a rodiči, ale ochromena melodiemi nejsem schopna. Od Lásky Nebeské mě žádný podobný soundtrack nechytil. Navíc vizuálně je film neméně zajímavý, snaží se "zobrazit hudbu" a musím říct, že se mu to daří. August Rush je nenápadné dítě, které jsem si, když jsem je poznala blíže, bezvýhradně zamilovala. (05.11.2008)