Bestiář

Dlouho jsem nevidel film, ktery by byl tak totalne o nicem. K tomu nezbytna davka CZ infekce, priserni herci, nesnesitelny zvuk, ale nejvic to ztroskotava skutecne na te nulove story, ve ktere se celou dobu absolutne nic nedeje. Cekate podle nazvu film o nejake zajimave zenske bestii? Zapomente, tohle je nudny portret trosky mentalne na dne, ktera se diky sve nemohoucnosti v zoufale snaze nalezeni vlastni identity a zivotniho ucelu necha prefiknout od kazdeho, koho ve filmu potka, cimz jen ztraci svou vlastni cenu. Jednu hvezdu zachranuji Marek Vasut a jeho pavi show spolu s muzem, co zve zeny na vytribene sushi. 2/10 (08.11.2009)

Film je bez úvodu, a přímo diváka hází do děje, který je hluchý v každé minutě. Na to, že to má pouze 100 minut, je to "delší" než Návrat krále ve speciální edici, vůbec to neutíká a milion WTF momentů, ze kterých mě bolí obočí, jak jsem ho pořád zvedal. Příběh jako takový určitě není špatný a věřím, že román Nesvadbové je dobrý, ale jako film to moc neobstálo. Ale i tak je to rozhodně jeden z těch lepších filmů, které jsem za poslední léta z české produkce viděl. Za Danicu Jurčovou jsem rád, trošku něco nového a nekonvenčního, ale svojí proměnu v bestii nezvládla vůbec, což na druhou stranu vůbec nevadí, jako by to tak mělo být. __ Na druhou stranu mám chuť dát celkem vysoké hodnocení. Ale nedám. (04.10.2008)

"Mě snad ta politika začíná srát.. Co já budu dělat ?!" ;) Vašutova pasáž s pavím pozadím patří zřejmě k tomu nejděsivěji bizarnímu, co tuzemská kinematografie za poslední dekádu stvořila, na umělohmotně neživém Bestiáři však pravděpodobně nejvíce irituje, že se rovněž nese jako páv, ale jako filmové sebeparodické zlo s těmi nejsterilnějšími erotickými scénami, jaké jsem viděl, budí snad jen znechucený úšklebek.. Jednomu musí být nesmírně líto tradičně skvostného Karla Rodena, jehož postava jako snad jediná nepůsobí jako přepjatá karikatura, když z úst musí vypouštět nablblé telenovelácké dialogy.. Danica Jurčová, s níž podobný příběh stojí a padá, i dík postsynchronům zoufale špatná a mimo, zato sebevědomá režisérka Pavlásková na absolutním tvůrčím dně.. (18.06.2016)

Barboru Nesvadbovou mám rád a velice si ji vážím, což se bohužel nedá říci i o adaptaci jejího románu Bestiář. Zde na databázi se film schovává pod nálepkou "Romantický", což bohužel ani zdaleka nevystihuje komplexní rozklíženost celého díla. Irena Pavlásková si sice vyhrála s všemožnými detaily (hlavně cameo Nesvadbové potěší), ale směr, kterým se film vydal, bohužel neuhlídala. První část je spíše mrazivě dramatická, zatímco prostředek spíše baví (a to hodně dobře!), aby ke konci stejně došlo na sentimentální drama. Kdyby Pavlásková přiznala už v úvodu, že se jedná normální oddechovou komedii, udělala by mnohem lépe a ta čtvrtá hvězdička by se určitě našla. Feministická rovina filmu mi ani v nejmenším nevadila, ba spíše naopak. Muži zde dostávají na frak a vyskytují se zde jenom jejich povedené karikatury, což je ostatně to nejzábavnější na celém snímku. Námět knihy respektivě filmu je rozhodně nosný - proměna na citovou bestii má opravdu značný potenciál. Škoda je ovšem několika technických nedokonalostí, které jsem ovšem schopen ignorovat. Mimojiné Brabcova kamera nebyla rozhodně znát. Výtku bych směřoval i na některé upocené dialogy. Nevím do jaké míry je samotná Nesvadbová spokojená s tímto filmem, ale já teda byl. Ać to není žádný mistrovský kousek, tak do vyloženě špatného filmu to má taky na míle daleko. (03.06.2007)

Pokud je tohle pohled do duše českých "feministek," tak tedy potěš koště. Nebo to jsou opravdu všechny úspěšné ženy u nás tak krátkozraké? Čím je výjmečná ta Bára Nesvadbová, kromě toho, že je to dcera naší sci-fi legendy a měla za manžela jednoho z ministrů a plnila tak stránky nejrůznějších bulvárů? U mě totiž ten nejzákladnější fakt, totiž to, že dialogy zní, jako kdyby je napsal dvanáctiletý člověk, přebíjí všechno ostatní. Ano, občas se našel nějaký ten povedený záběr, zejména historické Prahy, ale WTF, to fakt nestačí. Metoda "teď to natřeme všem chlapům" (jo pardon všem ne - viz věta "Já vím, kdo je to Elfriede Jelinek"), je vysoce trapná a jenom potvrzuje, že ony stereotypy, proti kterým ženy tak často (ne)úspěšně bojují, jsou v nich samotných zakořeněny více než pevně. Stačí se jen podívat, že třeba Irena Obermannová je jednou ze scénáristek Ordinace v růžové zahradě. Tolik potřebný nadhled neexistuje, nebo se válí někde v hloubi jakési špinavé žumpy a vy ho musíte rozšifrovat. Jediný decentní herecký výkon předvedl Miroslav Etzler a to je taky kromě tří, čtyř záběrů kamery snad další, osamocený klad! (24.05.2007)