Indočína

Snaha Frantíků o velkovýpravnou, vizuálně opulentní tragickou romanci vyšla ani ne na půl. Kromě krás přírody a vycizelovaných záběrů, kostýmů, kulis nemá film po obsahové stránce absolutně co nabídnout. Snaží se být daleko více romantický, než střídmý a historicky věrohodný. Bohužel namísto emocionálně chytlavého příběhu nám tvůci servírují kýčovitý a patetický milostný spletenec, který je defacto vycucaný z prstu. Francouzi a jejich vnímání emocí je tak trochu mimo mísu a nebo je to tím, že rétorika filmu za tu dobu až tak zastarala - obojí je na obtíž. Podobně střižený Anglický Pacient je úplně někde jinde. (23.04.2017)

Skvěle fungující vizuální stránka (malebné exteriéry i interiéry), krásná hudba Patricka Doyla, výborní herečtí představitelé, pár geniálních scén, punc velkého a silného příběhu (za to snímek vděčí především celkové výpravnosti a retrospektivnímu stylu vyprávění), Oscar za nejlepší neanglicky mluvený film - to vše Indočína - bezpochyby jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let - má. Ale k čemu mi to je, když mě samotný děj skoro vůbec nezaujal... Neobyčejné romantické drama oscilující mezi nadčasovým mistrovským dílem a ušlechtilou nudou. Čím je více, to si skutečně netroufám tvrdit. 60 - 70 % (26.02.2005)

Dosť netradičná, ale veľkolepá love story na pozadí búrlivých rokov nástupu komunistických stúpencov v bývalej Indočíne – čiže dnešného Vietnamu. C. Deneuveová je presne ten typ navonok chladnej, ale citlivej, ktorá šéfku biznisu s kaučukom zahrala s prehľadom. Zdá sa, že film v prvej polovici zapadá presne do šablóny romantických filmov, ale od odchodu adoptovanej dcéry za „šťastím“, film naberá dobrodružný nádych a mení sa i dvojica zamilovaných. Mám rád, keď ma vo filme niečo prekvapí a tu ním bolo nečakané prestrelenie hlavy zloducha v prístave, kvôli ktorému dvojicu zamilovaných čakajú ťažké roky. Ich syn to tiež nemá jednoduché, ale ich príbeh sa stáva legendou. Výpravnému filmu veľmi pomáha aj kvalitná hudba P. Doyla a je to aj jeden z mála romantických filmov, ktorý vám dá aj malú lekciu z dejepisu. 80% (03.02.2012)

Elegantní mladí francúzski šik plukovníci v bielych uniformách zachraňujú životy bezbranných mladých nežných Vietnamok a do toho nám hrá vlezlá melodramatická hudba a režisér nám ukazuje tie najkrajšie obrázky Indočíny/Vietnamu ako z prospektov cestovnej kancelárie. Popritom prebiehajú politické intrigy, prevraty a zrady. Indočína mi pripomenula podobne ladený Dom duchov, lenže emocionálne ma bohužiaľ tak nezasiahla. Možno zato môže jej dĺžka, možno je to film pre veľké plátno, možno je to film primárne pre ženy. Jedna veľmi silná sekvencia v strede mi dala nádej, že ma film vtiahne, lenže ten naďalej pokračoval vo svojom rozvláčnom, aj keď určite premyslenom tempe. Inteligentná a historicky asi precízne napísaná melodráma, lenže klamal by som, ak by som nespomenul, že som sa miestami nudil. Možno by nebol od veci rozšírený zostrih do tvaru TV seriálu, ktorý by nás oboznámil viac s politikou regiónu a prehĺbil vzťahy hrdinov. (01.08.2013)

Velký příběh, velký film. Nestává se mi často, abych zvládl film dlouhý přes dvě a půl hodiny bez přestávky, ale tahle pouť rodinným příběhem s kapkou legendy na pozadí historie cizí země jakoby plynula sama a já měl neustále se na co dívat a proplouvat tou poutí přes pocitově pestré chvilky. Přes levicový podtón jsem se přenesl a soucitil s postavy prožívající těžké časy na okupované kolonii. Vydařily se nejen krásné záběry exotické přírody, ale i scénář se záběrem množství postav ovlivněných v průběhu času politickými i osobními událostmi. Kdežto politika a rodinný příběh se tu nejen střídají, ale i vzájemně jsou skoro neustále protkané. A rozhodně se vydařil i výkon Catherine Deneuve, která tu plně ukázala, že už dávno není jen pouhou kráskou filmového plátna (ačkoliv její krásný vzhled a úsměv mému oku taktéž nemohl od počátku unikat), ale že dokáže i emotivně ztvárnit náročnější postavu plnou barvitých poloh. U Yanna jsem se spočátku nemohl ubránit dojmu, že sleduji jakousi hercovu sebeparodii (říkal jsem si, co zase má dokola s těmi Číňany, terorismem a vtipkováním na téma levice), ale nakonec se z jeho výkonu v roli Guye vyklubal taktéž slušně zahraný přerod a zpětně mi přijde jako důstojné dodatečné završení jedné etapy Yannovy kariéry již po ukončení autorské tvorby na podobná témata. Vyzdvihnout musím i polského „hosta“ Andrzeja Seweryna, „hustě“ to ztvárněný bezskrupulózní velitel, na oko se tvářící jako čestně vykonávající povinnost. Indočína mi po čase potvrdila mé menší zalíbení v historických příbězích z exotického prostředí a v tomto směru určitě zaujme i netradičním zpracováním se ženskou hrdinkou v popředí. [85%] (25.08.2022)