Indočína

Den první: Tak tady jsem se hodně seknul. Čekal jsem velkolepou epickou podívanou s romantickým příběhem na válečném pozadí a dostal jsem prachsprostou variaci na Rosamundu Pilcherovou. Po hodině utrpení jsem to musel vypnout a odreagovat se u pořádnýho hororu. Den druhý: Nečekaný obrat. Jakmile se děj odpoutal od románků madam kaučukářky a přesunul se do prostředí ochotnických komunistů, hned to začalo být zajímavější. Navíc se tu člověk mohl kochat nádhernou vietnamskou přírodou. Takže doporučení: nenecháte-li se odradit první velenudnou hodinou (nejlépe ji celou přeskočte), tak se dočkáte sice ne úplně velkolepě epického, přesto poměrně dobře koukatelného romantického příběhu na lehce válečném pozadí. (16.05.2010)

Indočína, 30.léta 20.století. Francouzská kolonistka Eliane vlastní jednu z největších kaučukových plantáží v zemi. Žije se svým otcem a Camille, dcerou královských rodičů, kterou po jejich tragické smrti Eliane adoptovala. Na aukci uměleckých předmětů se Eliane seznámí s mladým francouzským důstojníkem Jean-Baptistem. Ten patří k vojákům, kteří na ostrovech hlídají a trestají pašování opia. Oba jsou stejně hrdí a nepřístupní, proto mezi nimi dojde ke sporu. Později se znovu setkají na Elianině plantáži a Jean jí projeví svou náklonnost. Dostane se mu však odmítnutí, muži v jejím životě procházeli vždy beze stop. Jean se však nevzdá, znovu Eliane navštíví a dojde mezi nimi ke krátkému románku. Elianin otec ze strachu, že dceru ztratí, nabídne Jeanovi peníze za to, že ji opustí. Jean si stanoví cenu. Rozhovor však slyší sluha a Elaine zprávu sdělí. Elaine však Jeana miluje příliš a naléhá na něj, aby s ní zůstal. Ten však trvá na své svobodě. Proto se s ním Elaine více nesetká. V Evropě stoupá vlna protikoloniálního odporu a z Francie je za účast na demonstracích vyhoštěn Tanh, přítel mladé Camille a její budoucí manžel, jak nařizují rodové tradice. Odpor proti porobě se však začíná rozmáhat i v Indonésii. Někdo zapálí Elaininy zásoby kaučuku. Lidé odmítají pracovat na plantážích. Doba je nejistá, proto pošle Elaine svou dceru do bezpečnějšího internátu. Při pouliční přestřelce je však Camille zraněna a ten, kdo ji zachrání a postará se o ni, je Jean-Baptiste. Aniž tuší vzájemné vazby, Camille se do Jeana zamiluje, odmítne provdat se za Tanha a své matce řekne o své velké lásce. Elaine se, po vyslovení Jeanova jména, rozhodne vzít osud do svých rukou. Nechá Jeana přeložit na vzdálené místo a varuje ho před vztahem s Camille. Dojde mezi nimi při tom k ostré výměně názorů a Jean je za trest přeložen až na Dračí ostrov. Je to zapomenuté a odlehlé místo, kde se však čile obchoduje s otroky a kam se sjíždějí uprchlíci z celé země. Svatba Camille s Tanhem se musí co nejvíce urychlit, aby dívka zapomněla na svou nesmyslnou lásku. Večer po zásnubách, se však Camille dohodne s pokrokově smýšlejícím Tanhem a odejde. Rozhodla se hledat Jeana, protože věří v jeho lásku. Projde třeba celou, cholerou a hladem zbídačenou zemí, kde kvete otrokářství a rodí se komunismus. Podstoupí jakékoli útrapy, protože věří, že spolu nakonec najdou místo, kde budou moci šťastně žít. (22.06.2010)

Romantika u tohoto filmu šla z mé strany stranou, i když ano, Catherine Deneuve a Vincent Perez zde předvádí překrásné výkony. Každopádně já čtyři hvězdy dávám především za nápad nějaký takový romantický trojúhelník vůbec vytvořit v takovém prostřed, jako je Indočína let padesátých. Režisér totiž film pojal naprosto epicky a představuje nám nejkrásnější kouty Vietnamu, které si člověk může jenom vysnít. Vlastně je to taková cestománie převlečená za film, která těch 152 minut uteče...ani nevíte jak. (03.08.2013)

"Sakra !! Potřebuje ženskou nebo co ??" Francouzský režisér Régis Wargnier stvořil velmi krásný film stavící na až nepřirozeně vizuálně dokonalých barvitých kompozicích, jež umocňuje uhrančivá hudba Patricka Doyla, i silném příběhu, který se diváka ke konci snaží stůj co stůj přesvědčit, že není jen napudrovanou kýčovitou harlekýnkou s několika, byť i naprosto dech beroucími, okamžiky, což mi však při té šílené stopáži prostě nestačí.. Vincent Perez i jeho postava mi byli krajně nesympatičtí, což mi však částečně Catherine Deneuve i Jean Yanne svým hereckým koncertem dokonale vynahrazují.. Wargnier v sobě nezapře kovaného literáta ani člověka s velmi vytříbeným smyslem pro nejmenší detail, jako základním stavebním kamenem všeho, a tak záleží-li především na detailech, musím zkrátka zmínit detail z nejpodstatnějších, totiž že nezaujme-li vás příběh, s nímž se nedokážete ztotožnit, a který tak prostě nudí, protože Wargnier je zkrátka v důsledku nesmírně špatný vypravěč, vše ostatní jde stranou.. (29.07.2013)

Tento krásný film o Indočíně, jedné plantáži patříci ženě, která se stará o dceru zemřelích manželů. Plantáž na kaučuk vydělává a na vše s ní dohlíží její otec, který hledá zalíbení v otrokyních. Ona prožila mnoho zamilování, hodně lásky a mnoho mužů. Ale osud ji přivedl dalšího...To vše během Francouzského kolonizování Indoríny. Film je vyprávěn retrospektivně majitelkou plantáží. Jde o krásný mix osudové lásky, citů, svobody, cti a Indočíny. Krásná hudba, která perfektně podbarvuje obrazy, jenž s nádherou snímá úžasná kamera. Hudba vyvolá mrazení v zádech. Krásně napsaný příběh s výbornými hereckými výkony hlavně Catherine Deneuve a Vincenta Pereze. Režiséra moc neznám, ale tímto filmem si udělal slušné jméno. Jde o krásný a pomalý příběh, který stojí za to vidět. Film mi hodně připoměl Posledního Císaře od Bertulocciho. Možná jednou nevýhodou filmu je jeho délka a pomalost, proto jen 4 a 1/2 *. (26.03.2005)