Bathory

Jaroslav Soukup a Vít Olmer to zvládají sami, Zdeněk Troška měl Pomejeho, Juraj Jakubisko má Deanu. Uááá! Postava v českém filmu, jež svou velkohubostí a teatrálními gesty dokáže zničit kdeco, i kdysi talentovaného režiséra. O Bathory jsem slýchával jen v souvislosti s megalomanií a ukradenou pracovní kopií, je zajímavé, že na Českém lvu se děkovalo lidem (Bohu a všemu možnému a dávaly se do souvislstí věci zcela nelogické), zatímco do té doby se okolo tohoto projetku vychvalovaly pouze PRACHY. "Akademici se ztrapnili sami, výsledky návštěvnosti kin to dokazují." Milostivá paní, to přísloví o sčítání jablek a hrušek vám nikdo jako dítěti nevysvětloval? Svatá prostoto! 30%. (09.03.2009)

Juraj Jakubisko má už asi definitivně svá nejlepší léta za sebou... V Bathoričce dojel na to, že si nedokázal vybrat mezi tím, zda chce natočit rozmáchlý spektákl nebo citlivou psychologickou studii jedné významné historické osobnosti. A tak neobtratně kličkuje mezi obojím. Bohužel má na celý film rozpočet, který ač největší v historii českého a slovenského filmu, na konkurenci Hollywoodu nestačí - ponejvíc je to asi vidět na bitevních scénách. Tři hlavní představitelé (Anna Friel jako Bathory, Karel Roden v roli Thurza i Hans Matheson coby Caravaggio) jsou bezchybní, což se bohužel nedá říct o některých jiných, českých, "hvězdách". Zejména mi bylo líto Bolka Polívky, kterému scénář předepisuje absolutně nemístné hovadiny, jako je jízda na středověkých kolečkových bruslích, a to ještě s ocasem Mádlem vedle sebe. Jejich postavy, zdá se, měly sloužit jako odlehčující prvek, místo toho však jen narušovaly již tak váznoucí plynulost děje. Jediné skutečné nadšení tak ve mně vyvolalo těch několik málo imaginativních scén, ve kterých to byl ten starý dobrý Jakubisko. Nakonec jsem ale z kina nijak zklamaná neodcházela; vzhledem k občasně proniknuvším zprávám do médií a neustálému odkládání premiéry nebylo těžké většinu problematických míst filmu očekávat, a tedy se na ně dostatečně připravit. Jakubisko by se měl poučit, že daleko lépe umí "evropské" filmy a nákladné spektákly může s klidným srdcem přenechat Hollywoodu. Ale nevím nevím, jak to dopadne s inzerovaných historickým velkofilmem z dob Velké Moravy, neb dle slov pana režiséra má jít ještě o větší podívanou než je Bathory... (04.08.2008)

Sebedegradující pseudo-kýč. Ano, opět si hraji na intelektuálku, co používá přemíru cizích slov, ale když mě to v tom kině tak zoufale nudilo, až jsem přišla na tohle kouzelné spojení, které jsem si potom až do konce opakovala. A abych také trochu seriózněji zakritizovala, tak bych radila vybrat si jednotnou tvář příběhu - buď realistické drama o tom, jak to asi bylo, nebo fantastický blábol o ranách, které se okamžitě hojí. A co tam dělali ti rádobyvtipní mniši, kteří pohřbívali to, co zbylo z již tak chatrné skutečnosti, ještě lépe, nežli Thurza svoje oběti? Hanba na šklebícího se Mádla a Polívku! (Jakože proti nim nic nemám, ale tohle byla hrůza.) (17.08.2008)

V podstatě jsem dostal to co jsem čekal, Jakubisko nenavázal na svá mistrovská díla, zároveň ale ani nezklamal a vypráví zajímavý příběh, na kterém je vidět, že dějiny jsou pouze vzpomínky a dají se interpretovat různě a stačí pak trochu něco pozměnit a vše může vyznít úplně jinak...Co mi vadilo - že jsem film viděl celý nadabován do češtiny a směšné mi přišli vynálezy obou mnichů, které do filmu moc nezapadaly, vše ostatní bylo podle mě natočeno tak jak si režisér představoval a udělal film, za který se rozhodně nemusí stydět a který tu žánrově dost dlouho chyběl. Na konci pak byla vidět spojitost s Kladivem na čarodějnice (film se i odehráva ve stejné době). 7/10 (12.07.2008)

Rozpolcenost a nevyhraněnost... To je asi problém celého filmu. Pominu-li, mnišskou paralelu na Jméno růže od Umberta Eca (vizuelně: Connery, Slater versus Polívka, Mádl) a neuvěřitelně shazující vynálezy mnichů v tomto snímku (nechápu proč... fakt mně to palice nebere nebo bere, ale stydím se to sám sobě přiznat, že to je tak), pominu-li vleklost, pominu-li scénáristickou nedotaženost či vyhraněnost či zmnatenost chcete-li... musím sklonit hold vizuelní stránce filmu, musím přiznat, že Anna Friel je víc než zajímavá, musím přiznat, že bez těch pominutí je to pěkný film... Nicméně.... pořád jsem a asi budu z tohoto filmu rozpolcený... Zřejmě to nebude jen má chyba... a zřejmě s tímto pocitem, vůči jinak pěknému snímku, nebudu sám... Kdo ví... ???? A to už vůbec neluvím o ropočtu tohoto snímku, neboť dle mého názoru by to šlo prostředků asi využít jinak - například natáčet drahé a v koncovce několikavteřinové bitvy by šly vyjádřit jinými prostředky... ale to je zas jiná kapitola... (27.01.2009)