Akeelah

Až na trošku otřepanou kostru ala outsider z minoritní společnosti je v něčem dobrý a s tím prorazí a stane se vítězem (ať už opravdovým nebo morálním či osobním) a vyšvihne se na výsluní, samozřejmě s nějakou tou dramatickou zápletkou a tak dál, je to pěkný film. Fishburne mi tam přijde trošku odbývající svou roli, kdežto Palmer jako Akeelah je skvělá. Když vezmu v potaz že to není až takové drama a objeví se i trocha přirozeného humoru. Téměř dvě hodiny je možná trochu moc scénář a film tohoto ražení, a poněkud mě to odrazuje od čtyř hvězdiček, ale za to že jinak nic velkého na vytknutí nemám takže přimhouřím očko. (12.08.2008)

"Proč by někdo chtěl reprezentovat školu, která ani neumí dát dveře na záchodky?" Ačkoliv také nechápu, co je na spelovací soutěži tak úžasného, světoborného a uznávaného (jako to že si narvu do hlavy tisíce slovíček, naučím se jak se píšou, jaký mají původ a význam, to nepovažuju za to, že by se tím zvyšovala inteligence lidí... pomůže jim to s vhodným vyjadřováním, ale s inteligencí to nemá co společného a ani intelektem, abych odkazovala na text obsahu), musí se prostě nechat, že snímek mě dostal. A kašlu vám na nějaké citové vydírání či až moc velký happyend a docela lehkou předvídatelnost. Bylo to krásné a Akeelah mi přirostla k srdci. 4,5* (05.01.2014)

Akeelah si mě získala. Svou vyřídilkou, drzostí, hrdostí outsidera, který se z malých poměrů vypracuje. Film o dívce, která to někam dotáhla (i když "jen" v hláskování) má svoje modelové bolístky - sedřená nechápavá matka, problémový bratr, bezvýznamná škola a ze svrabu těchto podmínek se dívenka Akeelah jako David postaví prominentnímu zkušenému Goliášovi za usilovného koučování Laurencem Fishburnem. Film o dívce, která to někam dotáhla, má ale i ukázkově silná místa - v jednom se "skáče" přes švihadlo, v druhém se "splete" písmenko a ve třetím .... Víte co? Podívejte se na to. (17.01.2007)

.....„Znáte ten pocit, kdy ať děláte co děláte nebo ať jdete kam jdete, nikam nezapadáte? Nevím jaké slovo pro to použít. Odcizení, odcizenost...neslučitelnost? Ne, to není přesné. Ale musí pro to být pojmenování, protože já se tak cítím pořád. Jmenuji se Akeelah Andersonová a je mi 11 let.“ Tak začíná film o holčičce s absencemi ve škole, bez disciplíny a nijak oslňujícím prospěchem, která ráda hraje scrabble a ve škole vyniká jen v hláskování. Příběh její cesty na nejprestižnější soutěž ve spellingu. Což je na naše zvyklosti poněkud zvláštní disciplína a domnívám se, že z pohledu diváka (pokud není z řad pyšných rodičů) i poněkud nezáživná. Ale zřejmě za velkou louží je tomu právě naopak, protože nejprve Akeelah věří jen ředitel školy a její trenér a postupně ji na národní soutěž připravuje celá čtvrť a samozřejmě jí fandí a hláskuje s ní každý u televize.. v barech, ve školách, doma. Výborná Keke Palmer v roli děvčátka, které dokáže spelovat spoustu podivných slov o kterých jsem často ani neslyšela (což je ovšem smutné). 3,5* (05.09.2006)

S Akeelah se dají udělat dvě věci.Buď film zavrhnout a poplivat za všechna žánrová klišé a že jich je, vykonstruovanost, předvídatelnost a blablabla... všechny ostatní žvásty, co používa(jí) zdejší přemoudřelá (j)elita. Nebo si film prostě a jednoduše užít a nechat se unést jednoduchým lidským příběhem o jednom splněném dětském snu. Strukturou je film naprosto totožný jako 99% amerických sportovních filmů (z outsidera/rebela hrdinou), takže pokud tento patos nesnášíte, filmu se vyhněte, pokud to máte rádi, tak můžu jen popřát dobrou zábavu a sem tam vám jistě zvlhnou oči. V mém případě průměrné hodnocení nic neřeší, takže v rozhodování mezi dvojkou a čtyřkou se přikláním k vyššímu číslu. Neškodné, naivní a sympatické. (11.06.2014)