Obsahy(1)
Hraný film, natočený ve společnosti Febio pro komponovaný TV pořad "Prachy, prachy, prachy" časopisu Reflex. Vysíláno 12/92. Redaktor Juřina a doktor Horn jsou iniciátory neobvyklého experimentu. Prostřednictvím televizní obrazovky vysvětlují, že každý z diváků je zdrojem neuvědomělé životní prasíly. Každý z nich může uzdravovat, jen pouhou svou myšlenkou. Následuje pokus se zraněným mužem, obětí autonehody, v němž televizní diváci svou sílu vskutku projeví... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Zajímavý nápad, i když nerealizovatelný. Zajímavé na tom je, že jsou obecně lidi dobytek? Žádná nová zpráva. ()
True, true. ()
Pointa očekávatelná vzhledem k českému národu nepřejícímu a vůbec... :-) ()
Dílko podobné Chaunovým filmům z cyklu Velmi uvěřitelné příběhy (1991), na něž jakoby navazuje definitivním převedením „hororovosti“ na moralitu, přičemž narozdíl od nich krásně umožňuje s velkou mírou přesnosti určit, v kterých letech jedině mohl být natočen; zároveň naznačuje oblast autorova budoucího životního zájmu. Při pohledu do tváří diváků je ta životní prasíla přímo hmatatelná. ()
Tahle myšlenka je pro český národ praotce Čecha opravdu nemyslitelná. ()
Až mrazivě pravdivé. ()
Igor Chaun pokračoval v dobrém díle, které byl prezentován šestidílnou minisérie povídek nazvaných "Velmi uvěřitelné příběhy" a natočil čtvrthodinový kraťas "Omyl doktora Horna", který i po více jak čtvrt století celkem dobře vykresluje to, jak se k sobě lidé chovají a co se s nich skutečně skrývá. Nepříjemné, ale je to pořád aktuální. ()
Omyl doktora Horna A co takhle mírové meditace 🙈 ()
jednoduchá teze, anekdota...ale má to v sobě nějakou ironii...i v souvislosti s brakovou estetikou ( žánrovou i devadesátkově dobovou)...filmařsky to neni nic ultra...jednoduchá střihová skladba, ale v rámci nějaký minimalistický funkčnosti a sevřenosti to stačí...slušný...a Karel Hušlička svým omláceným charismatem připomíná Petera OˇToola :) ()