Faunův labyrint

Fantasy příběh stříhnutý válečnou okupací. Maribel Verdú, jejíž postava byla v Mexické jízdě horkokrevnou, smyslnou a silně ženskou se zde představuje ve vedlejší, avšak důležité a výrazné roli chudé a dobrosrdečné služebné, aniž by tím ztratila cokoliv ze svého zvláštního půvabu. Pokleslý, sadistický a chladnokrevný parchant v podání Sergi Lopéze bude nejspíš vzbuzovat vlnu odporu a nevole. Rušivým elementem je viditelná nevyváženost děje, převážně v druhé polovině. Rozhodně mohlo být méně bojových scén, které jsou pro hlavní dějovou linii vcelku nepodstatné a zbytečné. Charakter hlavního záporáka funguje spolehlivě do chvil, kdy začnete mít pocit, že hlavní příběh je tím takto utlačován. Následkem je velká škoda nedotaženosti příběhu a nerozvinutého potenciálu ztvárnění labyrintu a fantastických tvorů. Celkové vyznění filmu, za pomoci herců, několika působivých a silných momentů, efektů a hudby, mi však nedovoluje dát méně než čtyři hvězdičky. Za pousmání stojí pár hlášek, vyzařujíc jistou dávku černého humoru: "Pokusím se amputaci provést co nejšetrněji", "Co jste mu udělal?" - "Nic moc, blýská se na lepší časy." (05.01.2010)

Španělská paralela VALERIE A TÝDNE DIVŮ je citlivě zasazena do doby posledních záchvěvů krvavé španělské občanské války. Propojení obou světů, virtuálního tajemných duchů a osudových závazků, i reálného, plného krve a násilí, je organické a působí přirozeně. Děj i celkový způsob snímání filmu připomíná - otázkou je, nakolik vědomě a nakolik spontánně - postupy filmu přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Poetičnost a krutost doby jsou však spojeny poučeným pohledem naší doby a nabývají rázu obecnějšího podobenství. Pro českého diváka je výlet do pyrenejského génia loci podnětný a zajímavý - mj. i pro diskuse o mezích a smyslu drsného mravu, který nemá daleko do krutosti. V každém případě se tu jedná o nevšední zážitek, který - jak se zdá - pozitivně přerůstá v mnoha ohledech většinový ráz soudobé tvorby světového hraného filmu. (21.10.2010)

Guillermo del Toro je v dávkování brutality až nezdravě umanutý. Některé scény jsou intenzivní jenom díky krvavým zásekům, což je postupem času nejen repetetivní ale i velice neoriginální. Stejně jako partyzánská báchorka, která by bez svého fantazijního bratřícka, jež jí dodává hloubku a poetický přesah, byla jen opakováním všeho, co už tady bylo. Del Toro tak jako dramatik postrádá cit pro řetězení událostí, ale zato jako snílek, kterému se zdají především noční můry, u málokoho najde důstojnou konkurenci. (29.08.2009)

Film, který měl zafungovat a nezafungoval. Ale teď vlastně je třeba si říci komu je určen?! Dětem jistě ne, některých brutálních scén by asi dětské oko mělo být ušetřeno. Dospělým? Možná, ale proč míchat pohádkový motiv s válkou? Je to asi jako kdyby Jack Nicholson hrál ve filmu Zdeňka Trošky. Nebe a dudy. Něco co nemá býti slučováno, a pokud ano, tak stravitelnou formou. Tady ty dva žánry jaksi nesplynuly v jeden ještě kvalitnější, aby mohlo vzniknout monstrózní dílo. Masky samozřejmě výborné, taky v dnešní době by byl hřích si s počítačem nepohrát, když už nic jinýho. Hlavní představitelka vzhledem ke svému věku užasná. A dál? Nic. (29.12.2008)

Guillermo del Toro umí! Vymazlený film, který je sice o chloupek slabší, než typově podobný Princ bez království (či Ďáblova páteř, chcete-li), ale jinak opravdu skvostný. Parádní, pohádkou líznutý příběh o dívce, která možná byla kdysi princeznou navenek, ale určitě byla vždy úžasnou princeznou ve svém srdci. Uff, proč jsem na tenhle film čekal tak dlouho? P.S.: Celkem chápu, že některé uživatele tahle perla přiměla ke grafomanským orgiím, nicméně občas si říkám, že někdo by dokázal z psychologického hlediska rozebrat i exkrement.... (14.02.2014)