Faunův labyrint

Unikátní pohádkový namět se svým osobitým zpracováním nabízí spíše odrostlejšímu publiku, které dozajista nejenom že skousne dekadentní atmosféru, ale rozhodně si užije i spousty vymazlených detailů, kterými vdechuje svému fantasknímu světu režisér Del Toro oduševnělost a celkový feeling dokonalé propracovanosti. Úžasná výprava, masky či kontrast občanské války s fantasy světem je jenom klouzací plocha. To pravé se skrývá pod povrchem, kde je třeba zapojit i diváckou fantazii a mozek. Bravo! (24.08.2007)

Innocence Has A Power Evil Cannot Imagine....Faunův labyrint, to jsou drastické přesýpací hodiny made in Mexico. Pár zrnek nevinnosti a rozlehlá poušť zla. Když poslední zrnko magického písku světa dvanáctileté Ofelie s vážnýma očima, která objevuje uvnitř čarovného stromu podzemí groteskních bytostí, masek, předmětů a pravidel, přepadne dolů, ocitáme se krvavýma nohama ve frankistickém režimu poloviny čtyřicátých let. Partyzánská válka proti kníratému establismentu, jemuž na malé usedlosti kdesi v lesích vévodí Francův nelítostný El Capitano Vidal, otčím hlavní hrdinky. Smyčky kolem její rodiny se začnou utahovat stejně jako vojenský kruh proti povstalcům v lesích. Zrada, láska, čest. ALE... v tom difúzním střídání reality a fantasy, dětské hravosti a vojenské krutosti, neuhýbavé kamery, náboženských motivů a morálních přešlapů, jsem se v Labyrintu úplně ztratila. Film, který pro mnohé kvality respektuji, ale už od půlnoční projekce na Febiu mě mrzí, že přes působivý výkon Ivany Baquero a Sergi Lopéze, Del Torovu fascinující režii, oslnivé zkamenělé obrazy a sugestivní hudbu, vnitřně minul o několik světelných let. Desgraciadamente. (31.07.2007)

Fantazy v realitě španělské občanské války? Ano... pokud si malá holčička vysní svůj vlastní svět, aby unikla krutosti, pak ano. // Nádherná kamera, působivá atmosféra, fantaskní reálie. Faunův labyrint je takovou temnou pohádkou... nebo krásnou skutečností? Každopádně nejlepší dílo Guillerma del Toro. (04.04.2008)

Zvláštní, zvláštní film. Mísí se tu naturalisticky pojetá válka a fantasy svět, naprosto odlišný od všeho, co kdy bylo natočeno. Taková Alenka v říši divů v drsnějším obalu, přesto mimořádně poutavá a dobře koukatelná. Vlastně ani nevím, k jakému jinému filmu bych mohla Faunův labyrint přirovnat, protože něco tak autorsky unikátního jsem ještě neviděla. Kdyby bylo víc španělských filmů podobných, možná bych se ještě nakonec za pár měsíců naučila plynně španělsky :-) (17.02.2008)

Všechny žánry v jednom filmu. Příběh je zasazen do roku 1944 ve dvou světech, pohádkovém a válečném. Přítmím mezi těmito světy tvoří holčička Ofélie, která z války utíkala do pohádek pouze prostřednictvím čtení pohádek. Nyní objevuje skutečný svět a já jako divák jsem mohl s ní. Přestože už jsem dospělým, film mě dokázal unést a vtáhnout přímo do filmu a emocionálně prožívat dobrodružství s Ofélií. To co jsem prožíval během 112 minut sledováním Faunova labyrinthu jsem nikdy nepocítil a ani to nedokážu vyjádřit, možná to byla touha vrátit se do dětských let a znovu mít stejně bujnou fantazii jako ona. Když jsem na to šel do kina, očekával jsem něco úplně jiného (zvyklý z režisérových předchozích filmů) a odcházel z něho nadšený, plný zážitků. Velký podíl na tom má vizuální a technická stránka filmu s nádherným a nerušivým hudebním podkladem. Ještě teď mě mrzí neproměněný Oscar za nejlepší zahraniční film. (06.08.2007)