Babel

Předešlým Iňárrituovým filmem "21 gramů" jsem byla přímo nadšená, takže na Babel jsem se hodně těšila. Po odchodu z kina jsem jím byla trochu zklamaná, protože konečná katarze zdaleka nebyla taková jako právě u mozaiky lidských osudů a váze lidské duše. I Babel je jakousi mozaikou, ale zdaleka ne tak propletenou. Jenže po chvíli zjistíte, že ho nedokážete vyhnat z hlavy, že se pořád vrací. To je pro mne u filmu nejvzácnější vlastnost. A proto těch pět hvězdiček. Mimochodem, zmiňovat herecké kvality všech zúčastněných, sílu scénáře a zručnost režie či snad hudební podbarvení je už naprosto zbytečné. Mexická kinematografie už nějakých pár let velice příjemně překvapuje. (03.06.2007)

Globalizace propojila svět - v tomto filmu hned na třech kontinentech, ale lidé si stále nerozumějí. Slavný mexický režisér Iñárritu zde ztvárnil osamělost mladé hluchoněmé Japonky a její neschopnost sexuálně komunikovat s okolím, odcizený americký manželský pár v Maroku, který sblíží až postřelení manželky, nedůvěru marockých dětí v pravdivost dlouhého dostřelu otcovy pušky a v osudové důsledky používání zbraně, nebo tvrdý přístup už nikomu nevěřících amerických rangerů na hranici s Mexikem. Zajímavý pěkný film, hrající si umně s důsledky náhod a následky (ne)zodpovědných lidských činů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221646-babel/videa/ (03.05.2009)

4 jazyky, 3 země, 2 světy, 1 velké humanistické poselství a příliš mnoho náhod, které fungují jako stopy scénaristy a ne jako neviditelná, ale pádná ruka osudu. AGI sestavil mozaiku o překonávání hranic, předsudků a (nejen jazykových) bariér oscarových parametrů. ALE...Právě ta akurátní oscarová architektura-velká témata, malé příběhy, globálně srozumitelné hodnoty- na vizuálně, hudebně i střihově dokonalém prostoru je bludným kořenem na cestě do hlubin divákovy duše. Babel (=zmatení) chtěl zřejmě evokovat biblický příběh z Genesis pro dobu mrakodrapů ve stylu „Lidé budují věže až do nebe, ale mosty k sobě postavit neumí.“ Ten film to řekl. Ale s výjimkou japonské hluchoněmé dívky s podivnou nenaléhavostí a místy klopýtal po uhlazeném povrchu. Podmanivě syrová japonská část(90%), přespříliš modelová marocká část (70%) s omšelým Bradem a bělostnou Cate, kterým scénář mnoho nedovolí, rozkolísaná mexická část. (60%) Název města Babylon znamená v původní jazykové verzi brána Boží. Alejandro ji jemně pootevřel, ale nevkročil dovnitř. (28.04.2007)

Stejně jako u 21 gramů jsem váhal jestli dát 4 nebo 5 hvězd a až druhá projekce rozhodla. Je pravda, že A. G. Iñárritu použil stejný, již dvakrát viděný koncept skládání příběhů a dokonce ani celá pointa filmu (komunikace) není tak silná jako ve zmiňovaných 21 gramech, přesto se mě film dotýkal jaksi více. Konkrétně nejvíce mě zasáhli Pitt s Blanchett, kteří potvrdili, že patří mezi absolutní špičku a svým charizmatem dotáhli svůj příběh takřka k dokonalosti. A nedaleko za nimi byla hořkými emocemi naplněná japonská část, jenž zpracovávala problematiku hluchoněmých tak, jak jsem to nikdy dříve neviděl (mluvím nejen o diskotéce) a byť se na rozdíl od ostatních příběhů neodehrávala v prostředí, jak vystřiženého ze zemí třetího světa, zapadala mi, zejména svým emocionálním dopadem, do filmu dokonale. Navíc, když k tomu přidám výbornou režii s bezchybným střihem (skvělě odhadnutá délka a "dávkování" záběrů i scén), nemohu jinak - 9/10 (03.08.2008)

Ińárritu ve své cestě mozaikami dospěl k vrcholu. Rád bych zde napsal, že vzal to nejlepší z Amores Perros a 21 gramů a spojil to dohromady, ale není tomu tak. Přesto je ale Babel režisérovým nejlepším počinem. Vyvaroval se trochu nešťastné nepřehlednosti ze svého předchozího filmu, všechny linie obdařil emocionální bohatostí a všechno smíchal tak, že jsem od první vteřiny víc jak dvě hodiny téměř nedýchal. A nebyl by to Ińárritu, kdyby v jeho filmu nebylo přítomno nějaké poselství, z Babelu tak téměř až křičí naléhává prosba o lidskost, solidaritu a pomoc, která v některých místech tlačí divákovi slzy do očí a jindy prostě jen mrazí. (27.02.2007)