Dreamgirls

Co na to říct. Příběh je prosťoučký, jak se na muzikál sluší, ale kulisa 60.-80. let, na jejímž pozadí se odehrává, mu dodává půvabu. Nicméně přednosti filmu jsou všehovšudy dvě: stárnoucí excentrická, ale smutná hvězdička v podání Eddieho Murphyho (nemyslel jsem si, že bych mohl někdy něco takového vypustit z klávesnice:)) a hlavně silné songy se skvělými texty ve výborném aranžmá. (08.12.2008)

Nedávno mi "kumpl" Gunter, se kterým jsem bydlel čtyři roky na koleji, připomněl dar, který jsem mu kdysi z ČSSR dovezl: dvojalbum "Černá Galaxie". To mě také z části přivedlo k tomuto filmu. K tomuto zvláštnímu muzikálu s českým dabingem, který si s texty písní nelámal havu, nedal je ani do podtitulků, prostě je vypustil, přestože centrum dění bylo právě tam. Nebylo by sice od věci porovnat ono album s tímto filmem, ale jde mi o něco jiného. V době, ve které se snažíme (vážně či žertem) objevovat nové světy mimo zemi, často nevidíme, jaké světy existují kolem nás. Některé jsou přirozené, jiné umělé. Tento byl umělý do všech možných detailů. Na druhé straně, kdo zná róby Petera Gabriela, Johna Eltona nebo Davida Bowieho, snadno uzná, že tyto tři holky a lidé kolem nich, nevypadali tak nabubřele. (07.07.2022)

První čtyřicetiminutovka je dokonalá. Hýří barvami, oplývá neskutečným videoklipovým tempem, a přitom jako správné retro vyzařuje náladu 60. let. Řešení vážných věcí už tak přitažlivé není, ale Dreamgirls i tak hudebně excelují, zatíco Bill Condon jako režisér s mladickým drivem a stařeckou uvědomělostí mile překvapuje. Jen mě mrzí, že Beyoncé má během filmů nalíčeno na své tváři asi pět obličejů. Taková kost to nepotřebuje... (13.01.2007)

je naozaj skvelý pocit vychádzať z kina tanečným krokom, na ktorý ma naladil film. Som úprimne rada, že takéto muzikály nie sú vyhradené na sobotnú noc na Dvojke, nedeľu podvečer na ČT2, alebo len na dobu, keď spím a hlavou mi plávajú krásne tajomstvá. Dreamgirls nie sú sen, treba ich sledovať s očami otvorenými. (07.07.2007)

Netěšil jsem se, ale musím uznat, že mě to docela mile překvapilo. Drive nastolený v první polovině je neskutečný, jeden střih za druhým a tempo nepolevuje. Škoda, že tenhle videoklip vydrží jen tu první půlku. Jakmile se výrazně zpomalí, tak si člověk začne uvědomovat, jak je příběh banální a některé scénáristické kličky neobratné. K tomu mě postupem času začalo iritovat nabívání délky zpěvu. V jednu chvíli se zpívalo v kuse snad 10 minut, ve třech scénách a v ten moment už moje hlava zkrátka nebrala. Občas bych si rád dáchnul i dialogů, díky. Herecky solidní, Murphy dokázal, že skutečně ještě má na to, aby nehrál v shitech, Foxx jako vždy super, jen tu Beyoncé jsem asi 40 minut na plátně marně hledal. Buď už vážně nic nevidím (což pochybuji, pokud sedím ve čtvrté řadě) a nebo byla tak moc nalíčená. (07.02.2007)