Dreamgirls

Muzikálům a filmům nad 2 hodiny se dost vyhýbám, ale tento film je vážně kvalitní. Dobrá hudba, herci, kamera, výprava a zajímavé ztvárnění, které nenudí. Velké plus(jak u Speed Racera), že během muzikálového čísla vypráví režisér další části příběhu. Mé hodnocení 4 hvězdičky... Ale je pravda, že tento hudební žánr není můj šálek čaje… (10.07.2008)

Býval som veľkým fanúšikom tria The Supremes a páčila sa mi aj časť hudobnej produkcie firmy Tamla Motown. Oprávnene som očakával, že Dreamgirls ma vrátia do šesťdesiatych rokov, užijem si trochu nostalgie a zašlej slávy. Začiatok filmu ešte vzbudzoval nádeje, ale potom to nabralo iný smer a už som sa až do konca musel snažiť, aby môj nezáujem o tento druh hudby nevyústil do nudy. Napriek hviezdnemu obsadeniu a tomu zodpovedajúcim výkonom som v tomto filme márne hľadal jedinú pesničku, ktorá by bola hitom. Nebola tam a ak by aj všetko ostatné bolo vynikajúce, táto absencia je neodpustiteľná. To sú už potom pre mňa prijateľnejšie slabé muzikály, ktoré okrem jedného hitu nič viac neponúknu. (29.08.2012)

Mám černý babský hlasy moc ráda. Supremes, Dianu Ross, Arethu, Tinu ..... i novou generaci a neni tedy divu, že na Dreamgirls jsem byla hodně natěšená. Představovala jsem si trochu něco ve stylu životopisného filmu o Tině - vzlety, pády, katarze a vše prudké a ryzí s nárokem na pocitový rejštřík diváka. Dreamgirls byly taky šťastné, smutné, zhrzené, manipulované i odbojné ale bez oněch hrotů, díky nimž máte v očích buď slzy nebo zatínáte pěsti. Kromě fantastických kostýmů ale ještě jednu velkou přednost měly: úžasně interpretované písně. Listen v podání Beyonce - to byl pro mě ohromný zážitek. (01.03.2007)

Netěšil jsem se, ale musím uznat, že mě to docela mile překvapilo. Drive nastolený v první polovině je neskutečný, jeden střih za druhým a tempo nepolevuje. Škoda, že tenhle videoklip vydrží jen tu první půlku. Jakmile se výrazně zpomalí, tak si člověk začne uvědomovat, jak je příběh banální a některé scénáristické kličky neobratné. K tomu mě postupem času začalo iritovat nabívání délky zpěvu. V jednu chvíli se zpívalo v kuse snad 10 minut, ve třech scénách a v ten moment už moje hlava zkrátka nebrala. Občas bych si rád dáchnul i dialogů, díky. Herecky solidní, Murphy dokázal, že skutečně ještě má na to, aby nehrál v shitech, Foxx jako vždy super, jen tu Beyoncé jsem asi 40 minut na plátně marně hledal. Buď už vážně nic nevidím (což pochybuji, pokud sedím ve čtvrté řadě) a nebo byla tak moc nalíčená. (07.02.2007)

Nedávno mi "kumpl" Gunter, se kterým jsem bydlel čtyři roky na koleji, připomněl dar, který jsem mu kdysi z ČSSR dovezl: dvojalbum "Černá Galaxie". To mě také z části přivedlo k tomuto filmu. K tomuto zvláštnímu muzikálu s českým dabingem, který si s texty písní nelámal havu, nedal je ani do podtitulků, prostě je vypustil, přestože centrum dění bylo právě tam. Nebylo by sice od věci porovnat ono album s tímto filmem, ale jde mi o něco jiného. V době, ve které se snažíme (vážně či žertem) objevovat nové světy mimo zemi, často nevidíme, jaké světy existují kolem nás. Některé jsou přirozené, jiné umělé. Tento byl umělý do všech možných detailů. Na druhé straně, kdo zná róby Petera Gabriela, Johna Eltona nebo Davida Bowieho, snadno uzná, že tyto tři holky a lidé kolem nich, nevypadali tak nabubřele. (07.07.2022)