O rodičích a dětech

Kvalitně napsané, natočené i zahrané, ale poněkud odhadnutelné a neobjevné. Z toho mála, co znám od Hakla, tuším, že to bude zřejmě pramenit už z předlohy. Rozhodně ale dialogy nad úrovní 90 % tuzemských filmů a to žvatlání uplyne velmi příjemně i bez nějakých přesahů. Upřímně si přesto nejsem jistý filmovostí tohohle filmu - v podstatě by možná bylo stejně působivé, nebo působivější si to přečíst v textové podobě, což nikdy není u filmů dobré. Neberu to jako protiklad k řemeslné kvalitě, jen je ta kvalita tak jakože "navíc" k zážitku, který pramení odjinud. 3 a 1/2 (08.11.2014)

Vladimíre Michálku vy jste si nás pěkně rozmazlil. Ne, nebylo to špatné. Ono to bylo dokonce dobré. Pan Somr a David zahráli naposto dokonale. Lubo Kostelný ,ale rozhodně na dvacetiletého syna nevypadal, což ovšem nepokládám až za takový problem. Problem trochu shledávám dlouhé stopáži ,protože to jaksi nikam negradovalo. Druhá polovina byla stejná jako první, ty samé dialogy jen malinko změněné prostředí. Je to škoda , protože rozhodně bylo toho ještě mnoho o vztahu rodičů a dětí nevyřčeno... (11.07.2008)

Jeden dlouhý dialog mezi otcem a synem prokládaný retrospektivou a několika událostmi, které se mezitím dějou na jiném místě osobám, které oba znají a se kterými jsou nějak svázáni... Konverzačních, mile poetických filmů se v naší zemi natáčí víc než dost a obvykle dopadají jeden jako druhý. Vladimír Michálek ale vzal neokoukané herce a vytáhnul opravdu výborného pana Somra, skvělý scénář a natočil poetickou tak trochu komedii, která vlastně nemá žádný kdovíjak silný příběh, nemoralizuje a jde dopředu stále stejnou přímou cestou ze které jen výjimečně odbočí někam stranou. Žádné skládačky, žádná velká překvapení a vznikl zase jednou jeden, přes svou konvenčnost sým způsobem docela netradiční český film. (25.04.2008)

Hlavní linie vycházející ze skvělého Haklova textu (který se zřetelně inspiruje odkazem Bohumila Hrabala) podpořená výbornými herci (Josef Somr for Czech Lion!) je nadprůměrná, místy vynikající. Celý film však jako kyselina sžírají absolutně otřesné scény ze synova bytu: imbecilní scénář, velmi špatná Mariana Kroftová a totálně nesympatický Luboš Kostelný. Zpočátku se krátké prostřihy do prokletého bytu dají skousnout s vědomím, že brzy se zase vrátíme k hlavní dějové linii, postupem času však získavají scény z bytu více a více prostoru a jako rozběsněný apokalyptický jezdec likvidují celý film. Nejhorší Michálek a trestuhodně promarněná příležitost. Pohled ze zámoří pro konfrontaci: http://www.variety.com/review/VE1117937836.html?category31&cs=1&query=of+parents+and+Children (27.09.2008)

Linie se Somrem a Novotným je jako pohlazení. Tak moc je pravdivá, perfektně napsaná i výtečně zahraná. Těm dvěma jen těžko uvěřit, že nejsou i ve skutečnosti otec se synem. Linie s Kostelným a Kroftovou je jako facka, která má z toho nadšení nad dobrým snímkem probrat. Je nadbytečná, stopáž zbytečně přepalující a kvůli tragicky nepřesvědčivé Kroftové až iritující. Tuzemská otcovská variace na Linklatera se ovšem i tak zdařila. A to tak, že dost. (20.09.2008)