Na stojáka

Vypravěč, mikrofon a publikum placené dle minutáže jeho "upřímného" smíchu. Taková je výchozí situace pořadu, v němž se trapné povídání poměrně pravidelně střídá s tím vtipnějším a celkový dojem je o dost lepší, než jsem očekával. Tolik opěvovaný Matonohův dopis KSČM mne bavil asi do třetí kundy (tedy cca. 5 sekund), ale přesto jsem si tady pár oblíbenců našel - Karel Hynek (http://www.youtube.com/watch?v=ytd2royMt2s) nebo Iva Pazderková (http://www.youtube.com/watch?v=Z3-QKXGw4MI). (14.08.2011)

Když se řekne „Na stojáka“, hodně lidí si představí legendární scénku, kde Matonoha čte otevřený dopis KSČM. Pak existují ještě asi dvě ucházející, jenže ty jsou kapka v moři balastu. Na stojáka je většinou strašně nudné, herecky neobjevné a intelektuálně velmi unavené. Například Iva Pazderková jako blondýna je smutný důkaz, že se náš humor za posledních dvacet let silně propadl. Před dvaceti lety se lidé smáli Cimrmanovi, hercům jako Kaiserovi, Lábusovi, Wimmerovi. Cimrman již sepsal svůj dramatický kšaft a nemá, zdá se, dědice. Svěrákův a Smoljakův humor byl inteligentní, jintojaný, jemný. Na stojáka musí lidi nakopnout a všechno udělat jasně jako pro malé děti, aby to ti kuřáci v sále pochopili. Vrchol nevkusu je Knor, především jeho pokus o politickou satiru (Pohádka o třinácti důchodech). Panu Knorovi někdo zapomněl říct, že politická satira má být VTIPNÁ, ne křečovitě útočná a pateticky vzteklá. (08.09.2011)

Udělat ze sebe idiota před tolika lidmi, tomu se řiká odvaha. Docela by mě zajímalo, jakej matroš rozdávaj divákům, aby se těm pyčovinám smáli. Blbější historky snad nevypráví ani místní blázen zvanej Adélka, když se vožere v mym oblíbenym baru a snaží se tam na sebe upoutat pozornost. Viděl jsem sice asi jenom 5 dílů, ale všechny stály za hovno. A jestli Matonoha a jeho dopis KSČM patří mezi to nejlepší z pořadu, tak mnohem lepší kecy můžu slyšet v různejch zaplivanejch hospodách a barech. Podle mě je to pořad pro různý rádoby intouše, co si připadaj děsně dekadentní, když někde uslyšej sprostý slovo. (01.09.2008)

Kvalita pořadu Na stojáka se bezvýhradně odvíjí podle toho, kdo právě vystupuje. Takže jednou se pořad plácá na hranici totální trapnosti, jindy jde zase o královskou zábavu, kdy brečím smíchy. Nejsem pravidelným divákem, ale vždycky se ráda podívám na vystoupení Daniela Čecha, který mi přijde ze všech nejlepší a nejvtipnější. (16.03.2013)

Není to typický stand-up observational comedy, jak někteří s širším kulturním rozhledem můžou znát kupříkladu ze Seinfelda, je to ovšem takové hezké české, formát je to neokoukaný (tedy aspoň pro českého diváka), je trochu smutné, že zrovna tenhle pořad nevysílá nějaká veřejná TV, aby se všichni ti "nováci v teplákách" poučili o tom, co je to humor. Sic teda většina jich pracuje na základě dopředu připravených scén, kde vidím kámen úrazu, jak se něco takového dá dělat častěji? Před jiným obecenstvem někde v klubu možná, ale pro TV by byl potřeba stále čerstvý materiál. Zde je jasně patrný rozdíl mezi one-hit-wonders čili lidmi s nějakým extra výrazným talentem, lidmi, kteří si prostě rádi dělají srandu a viditelně si to užívají a lidmi v branži komediální již ostřílené, kteří jedou rutinu, avšak i ti si to můžou (a většinou tomu tak je) užívat. Pokrok to je, ovšem je potřeba udělat i druhý krok. (14.04.2010)