Zodiac

David Fincher Zodiacom prekvapuje hlavne v tom ako drží na uzde svoje formalistické hračky, vďaka ktorým sa stali známymi a slávnymi Seven a Fight Club. Kde - tu síce tieto finesy, pre ktoré sa už zaužíval pojem „fincherovské“, preblesknú (zabáčanie taxíku z nadhľadu, stavba mrakodrapu aby sa poukázalo na uplynutie času či redakcia v dvojexpozícii so Zodiacovými listami) avšak celkovo je film na Finchera až príliš „klasický“, čo mu možno konečne a zaslúžene vynesie nejakého toho plešáčika. Celý snímok je vlastne rekonštrukciou jednoho známeho prípadu, pričom na „skákavý charakter“ diváka neustále upozorňujú dátumové titulky; napriek tomu vďaka režijnému majstrovstvu tieto časové skoky nevadia a film pôsobí koherentne. Zodiac však neostáva len pri rekonštrukcii kauzy; Fincher šiel ešte ďalej a milými detailami rekonštruuje koniec sixties a prakticky celé americké seventies. Skutočne vykreslenie doby je tým, čo je na Zodiacovi asi divácky najpríťažlivejšie, či už ide o rovinu policajnú, zahŕňajúcu z dnešného pohľadu nepočetné kriminalistické možnosti obstarať priamy dôkaz (čo vlastne robí pátranie zložitejším a tým i zaujímavejším pre diváka), alebo o celkové vyobrazenie society Ameriky sedemdesiatych rokov, jej obliekania, životného štýlu a kultúry (Star trek, Dirty Harry či narážky na Bullit´s Case). Dojem rekonštrukcie doby a ľudí v popredí i pozadí prípadu potom umocňuje i práca s postavami a ich protagonistami; Zodiac sa nesnaží o podrobnú psychológiu a vnútorný svet postáv, skôr o vykreslenie síce filmovo plastických, ale navonok reálnych ľudí. Interakcie postáv potom pôsobia veľmi realisticky, dialógy vecne a vďaka celkovému poňatiu filmu ako prerozprávaniu skutočných udalostí neskĺzne k patetickým rozpravám o spravodlivosti. Každého z trojice hlavných hrdinov vedie iný motív; Toschiho profesná motivácia; Avoryho kariéra a Graysmitha jeho záľuba v šifrách a rébusoch; tá neskôr prerastá do posadnutosti za každú cenu odhaliť vraha, ktorá je hlavným ťahúňom poslednej tretiny filmu. Málokedy sa stáva, že sa v kvalitnom filme stretne toľko hviezd a nestáva sa temer vôbec, aby sme nikomu z nich nemali poriadne čo vyčítať; bez ohľadu na to koľko priestoru na plátne majú. Fincher vo svojom perfekcionalizme vymačkal z hercov skutočne presvedčivé výkony a ak bude o Oscara bojovať proti sebe celá hlavná trojica, nebudem sa diviť ( ja osobne by som to dal Ruffalovi). Pokiaľ nie ste popkornový divák a chápete, že nie vždy tá slepá pani s mečom a váhami dolapí vraha (najmä ak máme len nepriame dôkazy a v právomociach vyšetrovateľov je totálny zmätok), nečakáte že vrahom bude aj tak záhradník a chcete si užiť film, v ktorom „skutoční“ policajti otrocky pracujú, aby nakoniec aj tak neuspeli, bežte do kina, Zodiac sa vám kráľovsky odmení. 10/10 Best of 2007 Nominee (11.06.2007)

Strhující mozaika faktů, která postrádá ohraničující rysy thrillerového žánru a doslova diváka vykoupe v jednom z nejzáhadnějších případů kriminalistické historie. Jediné, co bych vytkl, je stopáž, jinak se mi líbilo vše podstatné – stylizace, hudba, herecké výkony, pojetí postav. Zodiac je prostě hodně netradičním pohledem na atraktivní látku, ze které by většina režisérů udělala napínavou selanku s koncem, kde to vrah koupí do prsou a nazdar. Fincher se naštěstí přidržel faktů a vytvořil dokumentarizující, civilní a trochu retro podívanou, která mě osobně strašně bavila. Čekáte-li cosi atraktivního ve stylu "Sedm", do kina raději nechoďte. (14.06.2007)

Teda Vy jste nás vyděsil..... Je zajímavé nahlížet do charakteru postav, sledovat napětí a strach obětí před smrtí. Fincher se nezabývá tolik samotným Zodicem (asi to ani dost dobře nejde), prostor dostávájí ti, jenž po něm jdou. A hlavně novinář Robert, jehož pátrání je zajímavější než to policejní, má zásluhu, že nevadí ani délka filmu. Právě naopak ! S přibývajícím časem je to lepší a lepší ! Celkově mi to připomělo film J.F.K. VARUJI !! před před filmem The Zodiac režiséra Bulkleye z roku 2004 !!! Nekažte si hezké vzpomínky !! (12.01.2008)

// Ale tak ano, precizní řemeslo spolu s napínavým příběhem chytře rozložené do téměř tří hodin projekce si přímo volá po nějakém tom hlubším zamyšlení, tomu se ale bohužel nakonec tolik nedostává, jelikož stejně jako tehdy během šedesátých a sedmdesátých let, tak i ve filmu a nakonec i při sledování zkrátka uběhne až příliš mnoho promlčeného času, abych došel k nějakému uspokojení z finálního "odhalení". Ať už to bylo překvapivé, či nikoliv, zkrátka jsem z toho nic neměl. Nejen, že jsem čekal, že Zodiac bude mnohem chytřejší, fikanější, kultivovanější, důmyslnější a možná i vzhledově mladší a víc fit (kulhajicí, plešatý a obyčejný mrzák... takovou roli měl dostat někdo, kdo by z ní zvládl vytřískat něco víc "šileného"). Ano, nešlo tu o Zodiaca, šlo o ty muže, kteří se mu snažili přijít na kloub. Ale to mi zkrátka nestačilo. Nicméně dobrá, skvělá režie, přesní herci a velmi napínavá první polovina - 70% (02.12.2012)

Na tento film jsem se těšil snad jako na žádný jiný po hodně dlouhé době. Vrah s temnou minulostí a režisér s temným způsobem filmování mi značilo, že tohle bude trochu víc, než jen temná záležitost. Zodiac se zde vystříbřil famózně a nedá mi rejpnout, že ten konec jsem čekal trošičku jiný od originálu. Nebo co je vlastně originál? V dnešní době už je těžké čemukoliv věřit, nebo nevěřit. Hlavní je, že tento film se jednoznačně povedl, ale trpí na jediné věci, na své obrovské zdlouhavosti, která ne pokaždé uhrane svojí atmosférou. 160 minut je přeci dost na takovýto film i když Fincher tak dlouhé filmy zvládá jedná báseň, zde se tolik nevystříbřil. Škoda, i tak je to velmi povedený film a ani samotný vrah se nemá za co stydět a je jedno jestli už leží někde v zemi nebo zrovna teď na něj kouká. To už se horkotěžko nikdo nikdy nedozví. Co byla vůbec pravda a co fikce. Zůstali po něm jen zašifrované listy a kopa těch, kteří se je do dnes snaží rozluštit. Marně. (11.11.2007)