Podivuhodný případ Benjamina Buttona

S přetěžkým srdcem nakonec dávám jen 4*. Globálně vzato mne film nakonec tolik emocionálně nevzal. Tím však neříkám, že jsou na první pohled patrné nějaké chyby. Ba naopak. Fincher naservíroval další ze svých "podivuhodných" kousků, tentokrát si dovolil nechat Brada Pitta narodit se jako starce uvnitř něhož se skrývá dítě a v průběhu života se role pomalu obracejí. Tohoto Brada - Benjamina si člověk zamiluje a budeme netrpělivě očekávat, zda sáhne po oscarové sošce, kandidátů bude jistě víc. Fakt je mi líto, že tak vyšperkovanému filmu nemohu dát plný počet. (11.05.2009)

Po delší době spojené s nekonečnými odklady jsme se i my (já + přítelkyně) konečně dostali do kina na poslední dosud neviděný oscarový film, kterým byl právě neuvěřitelný Benjamin Button. Vyzbrojeni nutnou dávkou M&M’s na 166 min stopáž jsme usedli do horní řady a tak započalo naše sledování Benjaminova podivuhodného příběhu. Zpět tedy k tématu - filmu. Na úvod bych rád poznamenal, že tohle sice není 100% záležitost, ostatně jen málo filmů této hodnoty dosahuje, zato se ale rozhodně jedná o silný nadprůměr. Netřeba opakovat, že Fincher je zručný režisér, ale rád znovu pochválím obsahovou + vizuální stránku a samozřejmě nesmím zapomenout ani na výtečnou práci maskérů. Herecké výkony jsou také na vysoké úrovni, i když se jedná především o Pittovo sólo, později přeměněné na duo Pitt + Blanchett. Co bych ale trochu zdrbnul je hudební doprovod, Desplat je sice zkušený skladatel a neříkám, že se mi to po této stránce vůbec nelíbilo, spíše to mohlo být o dost výraznější a hudba tak mohla znatelněji podtrhnout určité momenty. Konec ale balastu a přejděme k věci. Fincher u mě zabodoval především dvěma věcmi: 1) Benjaminův příběh mi trochu připomněl Burtonovky, tentokrát ale bohužel bez znatelného nádechu fantasy a 2) Při tak dlouhé stopáži dokázal film udržet po celou dobu mou pozornost a ani jednou jsem se nepodíval na hodinky, což se mi jednou stalo i u snímku trvajícího pouhých 80 minut. Když Buttona zhodnotím jako trochu delší celek, působí jistě obstojně, výraznější hluchá místa tam nejsou a nejvíce se mi líbila ta část, kde Benjamin sloužil na lodi. Osobně jsem čekal sice více zážitků z Benjaminových cest, které byly velice zestručněny, ale tohle příjemné dílo přeci jen není nafukovací. Společně se Slumdog Millionaire je tak The Curious Case of Benjamin Button tím nejlepším, co může oscarové klání letos nabídnout. (9/10) (16.02.2009)

„Každý sme tu z nejakého dôvodu. Niekto prepláva Atlantik. Niekto je umelec. Do niekoho pri venčení psa uderí blesk. A niektoré sú mamy.“ Robert Redford ani jeho syn Brad Pitt nie sú hercami v bežnom ponímaní toho slova, ale vo svojej narastajúcej moci, ďaleko presahujúcej moc obyčajného úspešného herca, vo svojej drzosti, fantázii, obetavosti, odvahe a nebál by som sa povedať vízii, dokážu zastrešiť a ochrániť šialené projekty. Perfekcionista Fincher je režisérske monštrum a jeho zvláštny príbeh Benjamina Buttona (na Oscara nominovaný Brad Pitt) strhne, rozosmeje i dojme, vďaka šialene originálnej zápletke sa rúti cestami a necestami, na ktorých by ste ho nečakali a keď na konci Benjamin zatvorí oči, ťažko sa nájde divák, ktorý by snímke neprial, aby sa stala klasikou (samozrejme, po technickej stránke dosiahol Fincher už teraz nesmrteľnosť revolučnou prácou so špeciálnymi trikmi)... Je lepší film, alebo poviedka? O tom si prečítate na Recenzie.org: http://recenzie.org/knihy/29-aky-je-rozdiel-medzi-buttonom-knihou-a-filmom Polus Bratislava 2008 (18.06.2009)

Robi mi radost vidiet dozrievat (starnut) vynikajuceho rezisera, ktory stale dokaze tocit dobre filmy. Ten film pritom vobec nemusi byt epicky, aby bol velky, nemusi byt fontanou srdceryvnych emocii, aby bol dojemny a nemusi byt dokonaly, aby bol krasny a vedel si ziskat moje sympatie (i ked je dokonale natoceny). PS: Spomedzi mnozstava odkazov a prepojeni (v pribehu i style, v praci s hercami, konkretne B. Pittom), ktore film obsahuje, mi najvacsi usmev vykuzlil moment, kedy si postava Julie Ormond prezera fotky z dalekych miest, ktore Benjamin - Brad navstivil. V hlave mi ihned vystali spomienky na istu legendu o vasni... . PS: Na druhe pozretie este chutnejsie. Vsetko ma svoj cas... . (02.02.2009)

David Fincher se odchýlil od své ,,temné" umělecké linie a natočil ,,jiný" film. Největším paradoxem vzniku Podivuhodného případu Benjamina Buttona je právě Fincherova režie - tedy ne ve smyslu kvalitativním, řemeslo ovládá americký arcirežisér dokonale, ale ve smyslu kontinuity jeho režijní filmografie - vždy na hraně kontroverze, vždy se snahou pojmenovat nějaký (skrytý) fenomén americké kultury a západního životního stylu (a zapadají do toho jistě i videa o Madonně - ona sama už je fenoménem...i když ji osobně nemám příliš rád). A najednou takový obrat - Podivuhodný případ Benjamina Buttona je ryze pozitivní film se silně humánními východisky bilancující a rozjímající nad determinantem lidského života, kterým je plynutí času, a právě tenhle rozměr ovlivňující naše bytí podrobující uměleckému paradoxu - co by se stalo, kdyby někdo žil život naruby, opačně, narodil se stár a umíral v kolébce? Podobné umělecké tázání se je z podstaty věci celkem časté - od Faustova intelektuálního obcování s Mefistem, přes ,,nesmrtelné" jedince procházející dějinami a lidskými generacemi (filmový Highlander) po cestovatele v čase (seriálový Doctor Who atd.). Benjamin Button je bezesporu KRÁSNÁ postava (nezapře své literární kořeny), která má vše, co bychom od ní očekávali, navíc dokonale plastický Brad Pitt vytvořil ryzí oskarovou roli. Ano, za takovéto filmy se dávají Oskaři, takovéto filmy vévodí žebříčkům mainstreamové oblíbenosti. Fincher natočil bezesporu vynikající film, mne ale trochu schází ten ,,starý" potemnělý glosátor západního civilizačního běhu... Podobné filmy: Forrest Gump, Velká ryba (03.02.2009)