Dlouhá cesta

Vtipné, svižné, zajímavé, člověk pozná mnoho kultur a ještě víc povah lidí v daných zemích, nenudí se a celkově má pocit, že si svoji chvilku u tohoto pořadu patřičně užil. Mohl bych toho napsat klidně víc, ale to bych jenom rekapituloval ostatní, což se mi moc nechce. Zkrátka dokument, na úrovni BBC. (02.03.2014)

To musí být paráda. Taky bych jel, hned... Tedy - kdybych byl mladší a měl méně závazků a víc peněz a byl zdravější a kdybych uměl jazyky a měl papíry na mašinu... No dobře - výmluvy, výmluvy... Tak si to teda dám jako novoroční předsevzetí a prostě pojedu. Nejlépe s Ewanem, kterého už dobře znám a je to bezva kámoš... Ale až za rok. Nebo za dva... (31.01.2012)

Zábavné i upřímné dobrodružství dvou velkých mužů. Pro fanoušky Ewana McGregora naprostá povinnost, jelikož je tahle cesta pro poznání obou účinkujích daleko trefnější a výmluvnější, než-li jakýkoli vykonstruovaný dokument. Především epizoda ze Sibiře je ohromně dojemná a silná, co se týče emocí i formování jejich charakterů. (09.03.2012)

Což o to, také bych rád podnikl podobnou jízdu kolem světa a podíval se tak na místa, která pro většinu lidí zůstanou navždy zapomenuta. Ale nechtěl bych při tom mít za zadkem televizní karavan a před pusou neustále nastrčený mikrofon. To je houby svoboda. I tak jim sice krapet závidím, ale podstatu cestování vidím jinak. (30.05.2011)

Ke komentáři, respektive k jedovému flusání, mě ze své nory vykopala má drahá Blonďatápipka (vás ostatní jsem benevolentně přehlížel), neboť chci být v jejích očích chlap s velkým P... takže, co že nám to obdivuje na Řehořovi? On serebřita, já obyčejný maník, co má rád motorky, čistě subjektivně (ale přesto jasně a přesně), jsem lepší o devět bodů z deseti. Řehoř padá z motorky, páč má hovno najeto, mně svatému se toto stává zřídka. Vypláchne si třináctkrát voko bénem, páč je debil a navíc hysterický, opět vítězím, neboť tohle se stane jen trotlovi a bulet jak pitcha taky neumím. Jsem alergik na píchací, polétavou havěť a vypadám pak po útoku stejně blbě, nicméně tak strašně blbě zase neee. Jsem sympatičtější a bleju podstatně více na úrovni... to vše bez asistence všemožných doprovodných sraček, průjmů a jiných nezbytných věcí pro pravého Skota. Záměrně pomíjím jejich pokusy o žerty, neboť nebyly Kozatou, zubatou, peroxidkou zmíněny. Nicméně...zíííív, trapnost. To vše píši při téměř plném vědomí a podepissuji i to, že Jůena mám velmi rád, ovšem feťáka v Trainspotting jsem mu věřil víc, než hru na bikera....škodolibě se chechtám, až si stříkám do kombinézy. (01.07.2013)