Parfém: Příběh vraha

Film, kde i závěrečné titulky mají svou specifickou vůni. Vůni jak omamně sladkou, tak i zoufale trpkou. Parfém je mistrovským a hlavně komplexním dílem, ve kterém mě Tykwer šokoval svou precizností a hlavně syrovostí. Málokdy se poštěstí, že by se mi trefil do vkusu tak drsně podaný film, ale tady se povedla o to příjemnější výjimka. Není těžké kouzlu filmu propadnout, s tak fascinujícím střihem a dokonalým hudebním doprovodem odolá málokdo. Klíčovým plusem je také hlavní postava, která je i přes svou zvrácenost zvláštním způsobem uvěřitelná a vzbuzující až provinilé sympatie. (24.06.2007)

V prvom rade musím povedať, že ma Parfém zabil tým ako, temným vizuálom a kamerovými hrátkami pripomína Fincherove filmy. Tykwer sa nepára s tým aby prvá polovica 18. storočia vyzerala nablýskano a vznešene, naopak vrhne diváka do tej pravej dobovej špiny, z ktorej len kde tu vykukne ženská krása, ryšavo kontrastujúca s o všetkými možnými odtieňmi špiny svojho okolia. Kompozične a obrazovo je Parfém na európsky film vskutku unikátnou a dovolím si tvrdiť a dúfať,že i prelomovou záležitosťou, ktorá vyprovokuje i ostatných európskych tvorcov k natáčaniu iných než „vedeckých“ záležitostí. Príbeh je vystavaný pomerne dynamicky, takže ani 2,5 hodinová stopáž nie je problémom. Takisto šťastný bol výber hercov. Problém parfému vidím v tom, že niektoré knihy sú asi nesfilmovateľné a i keď som Suskinda nečítal, v Tykwerovom filme vám to priam udrie do očí v scéne naprosto zásadnej pre celý film. Ak totiž pominiem logiku, ktorú by som v tomto diele radšej nehľadal ako podaktorí ostatní užívatelia (napr. keď nájdu mŕtvoly (vačšinou cudne uložené :-) ), nikomu necvakne, že je na nich tuk a jediní ktorí v meste takto pracujú s tukom sú parfuméri), pôsobí scéna Jean-Baptistovej „popravy“, akoby Tykwer zašiel do naturistického kempu a ukecal jeho návštevníkov či si nechcú zahrať v komparze jeho filmu. Nepresvedčivosť stvárnenia tohoto grupáku potom vyzerá ako scéna vystrihnutá z nemeckých erotických filmov rokov sedemdesiatych (a to nemám na mysli zarastené klíny :-) ), pôsobí oproti genialite zvyšku filmu ako keby ste do Forresta Gumpa strihli scénu z Robot Monster a zráža môj celkový dojem na 8/10 (17.01.2007)

Atak vjemů. Tykwer nabídl zraku místy až hororovou podmanivost neštítící se naturalismu, uši polaskal vznešeným hudebním doprovodem a nebohého diváka svou iluzí téměř přesvědčil, že může zapojit i tolik podceňovaný čich. Ta hmatatelná snaha dostat tam přesah a pokořit nezfilmovatelnost ale byla provázena marností banality a se závěrem zůstala na patře pachuť, při které mému otupělému já začal šestý smysl našeptávat, že ta třináctá esence je extrakt z podpaží Heleny Fibingerové (po pátém pokusu). A co je nejhorší, Rickman a Hoffman ještě nikdy nebyli tak průměrní.. (06.11.2020)

Vykreslení atmosféry prostředí se Tykwerovi fakt povedlo, úvodní špína chudinského Paříže na diváka dolehne s opravdovou vervou. Pasáž jak hlavní hrdina vyroste mi přišla ze začátku dost komická, protože jsme asi 20 minut koukali na nesympatickýho perverta, kterej nemluví a jen ke všemu čichá. S příchodem Dustina Hoffmana se děj začal ubírat tím správným směrem a film si mne získal. Zpracování skvělé, děj slabší, ale vyvrcholení bylo opravdu nápadité, originální a potěšující. No a Ben Whishaw naprosto zazářil, stačí mu jeden pohled a vy prostě víto co a jak, opravdu pan herec. (18.08.2007)

Parfém: příběh vraha je velmi zvláštní film. Nejdříve vás znechutí ukázkami hnusného a páchnoucího rybího trhu v Paříži (poprvé v tomto filmu, kdy z obrazu “ucítíte“ vůni ...), aby vám pak ukázal nádherný a barvitý svět vůní. První setkání s hlavním hrdinou a pak už jen kouzelná cesta za splněním jeho snu. Toma Tykwera znám, ale dosud jsem jeho tvorbě nevěnoval žádnou důležitost. Po parfému se situace mění. Tom dokázal neuvěřitelně lehce a jednoduše vykreslit svět malého milovníka vůní. Pár scén mě naprosto uzemnilo, ať je to podmanivý let kolem těla hlavního hrdiny a vidění věcí, které cítí nebo na konci filmu brutální let kamery, která hledá vrahovu oběť. Ben Whishaw, který hraje hlavní postavu je pro mě castingová trefa do černého. Do postavy se skvěle vžije a působí dokonale. Ať už jako pracant zamazaný od bláta nebo jako muž s modrou krví, který vládne lidem... tak jako tak jde o skvělý herecký výkon. Jeho velkým štěstím je i přítomnost dvou herců, které svými kvalitami na sebe strhnou stejnou pozornost jako hlavní postava a to Dustin Hoffman v roli světoznámého parfuméra a Alan Rickman coby milující otec. Dokonce nám dovolí režisér chápat i touhu po Rachel Hurd - Wood a Karoline Herfurth, které jsou opravdu krásné. Jeho posedlost vůněmi celý film zabaluje do vůně trávy, kamene, smrti a posedlosti. Tenhle veliký uchyl mi však byl velmi sympatický a nedokázal jsem ho ani sekundu filmu nenávidět. Snad nejde o pracovní deformaci…Největší problém filmu je však rozhodně délka a konec. Stopáž 147 minut je poměrně hodně a pravděpodobně by se film dal zarovnat na 130 minut bez problémů a filmu by to pravděpodobně pomohlo, protože v pár místech je slabý. Určitě se najde mnoho lidí, které vrchol(posledních 10-15 minut) filmu znechutí a kvůli němu film odsoudí, ale on si to vůbec nezaslouží. Tom Tykwer na konci snímku ukazuje co by se mohlo dít, ale vše je podle mě jen metaforou v které si každý najde kus své pravdy. Parfém vás pohltí svou audio vizuální krásou, propracovaností a určitě budete stejně jako já litoval, že experiment s vůněmi v kině před mnoha lety nevyšel a nemůžeme si Parfém vychutnat včetně všech vůní vraha... Šlo by jistě o podmanivý zážitek. Vnitřní kouzlo filmu je tak silné, že je jen na vás jestli jeho vůně pro vás bude vůní ráje nebo ... 11/2012: 5*:) (15.12.2006)