Režie:
Tom TykwerKamera:
Frank GriebeHrají:
Ben Whishaw, Alan Rickman, Rachel Hurd-Wood, Dustin Hoffman, Karoline Herfurth, David Calder, Simon Chandler, Sian Thomas, Jessica Schwarz, Corinna Harfouch (více)Obsahy(1)
Jean-Baptiste Grenouille (B. Whishaw) narozen v roce 1738 v Paříži byl obdařen velmi zvláštním darem. Jako nikdo dokázal díky svému dokonalému čichu rozpoznávat i ty nejjemnější tóny všech vůní a pachů, zcela neznámé obyčejným lidem. Nikoho neměl a ze sirotčince putoval na těžkou práci do koželužny. Čím byl starší, tím víc rozšiřoval spektrum svých známých vůní a byl váben vším, co se linulo z centra Paříže. Nečekal, že tu nejopojnější a nejúžasnější vůni pocítí z krásné mladé dívky, kterou však zcela smyslů zbavený nešťastně zabije. Tato událost v něm vyvolá touhu umět zachytit všechny pachy světa a jejich krásu uchovat tak, aniž by kdy vyprchala. Díky svým schopnostem udělá dojem na starého parfuméristu za zenitem Baldiniho (D. Hoffman) a ten jej zasvětí do tajů svého umění. Uchovat vůni něčeho, co pro obyčejného člověka žádnou vůni nemá, jako skla, mědi, či kočky, však Baldini nesvede, a tak od svého mistra Jean-Baptiste odchází do města Grasse, proslulého města parfumérů, aby uskutečnil svůj děsivý sen – vytvořit dokonalou vůni, tak dokonalou, že by se nebál zopakovat svůj hrůzný čin. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 255)
Vykreslení atmosféry prostředí se Tykwerovi fakt povedlo, úvodní špína chudinského Paříže na diváka dolehne s opravdovou vervou. Pasáž jak hlavní hrdina vyroste mi přišla ze začátku dost komická, protože jsme asi 20 minut koukali na nesympatickýho perverta, kterej nemluví a jen ke všemu čichá. S příchodem Dustina Hoffmana se děj začal ubírat tím správným směrem a film si mne získal. Zpracování skvělé, děj slabší, ale vyvrcholení bylo opravdu nápadité, originální a potěšující. No a Ben Whishaw naprosto zazářil, stačí mu jeden pohled a vy prostě víto co a jak, opravdu pan herec. ()
Atak vjemů. Tykwer nabídl zraku místy až hororovou podmanivost neštítící se naturalismu, uši polaskal vznešeným hudebním doprovodem a nebohého diváka svou iluzí téměř přesvědčil, že může zapojit i tolik podceňovaný čich. Ta hmatatelná snaha dostat tam přesah a pokořit nezfilmovatelnost ale byla provázena marností banality a se závěrem zůstala na patře pachuť, při které mému otupělému já začal šestý smysl našeptávat, že ta třináctá esence je extrakt z podpaží Heleny Fibingerové (po pátém pokusu). A co je nejhorší, Rickman a Hoffman ještě nikdy nebyli tak průměrní.. ()
"Jean-Baptiste prokázal odolnost rezistentní bakterie." A moje reproduktory zase prokázaly, že zvuk s drobnými zaváháními přehrají, ale vůni prostě nepropustí. Zkrátka jsem nic úžasného necítil, takže jsem nedokázal vcítit se do geniálního nosu malého chemika. Spíše jsem mu chtěl kvalitně naprdět do cely a pak ho nechat pořádně protáhnout na mučidlech, aby i parfumerský průmysl pochopil, že musí k vývoji svých produktů hledat jinou cestu než je zabíjení panen. ()
Líp to natočit nešlo! Tom Tykwer uchopil zdánlivě nezfilmovatelnou Süskindovu předlohu a odvyprávěl ji. Podobně jako autor barvitým popisem, tak i režisér vizuálními finesami zprostředkovává podprahový vjem, o nějž nás filmové médium ochuzuje a který přivádí divácké smysly do stavu vlastní pochybné zmatenosti. Tady nemá smysl polemizovat nad v rámci krimi silnou nevěrohodností logiky apod. Tykwer poprvé od Lola Rennt dokazuje, že brilantně zvládnuté řemeslo dokáže říci (téměř) vše. ()
Zajímavej, ale myslim, že né úplně dotáhnutej příběh. Podle děje to trochu připomínu zahradu zla, ale to se s parfémem filmově nemůže vůbec srovnávat. Parfém je daleko propracovanější a zajímvaější a má perfektní atmosféru. Jenže docela velkej problém filmu je, že se to celou dobu tváři skoro jako opravdovej příběh, jenže nakonci se to zvrhne v nějakej mysteriózní film a pointa celýho filmu mi asi nedošla, pokud teda vůbec nějaká byla, ale vypadalo to že tim koncem Tykwer něco chtěl říct, ale co, to už nevim. Možná bych ještě zkrátil stopáž, protože někdy jsem se přece jen nudil a ke konci mi přišlo, že už toho bylo dost a stálý natahování film jenom sráží Jinak bych ale určitě vyzdvihnul perfektní vizuální zpracování a herecký výkony skoro všech, co se ve filmu objeví, ale úplně nejlíp si vedl Ben Whishaw v roli Grenouilleho, ale určitě taky potěší několik známých tvář v čele s Dustinem Hoffmanem a Alanem Rickmanem.Celkově se jedná o kvalitní thriller, ale až trošku moc zahalenej do mysteriozna ()
Galerie (110)
Zajímavosti (49)
- Producent filmu Bernd Eichinger popísal na konkurze Bena Whishawa (Jean-Baptiste Grenouille) ako nevinného anjela a vraha v jednej osobe. (Greenpeacak)
- Mnoho trikových scén sice experti pražského trikového studia UPP vytvořili v počítačích, jedna z nejpůsobivějších - zřícení Baldiniho (Dustin Hoffman) domu - ovšem byla iluze překvapivě praktická. Ředitel společnosti Vít Komrzý to popsal: "Kromě velikého modelu mostu, který měřil přes třináct metrů, jsme separátně postavili ještě dva menší modely domu. Tedy, menší - přes šest metrů vysoké. K tomu jsme přistavěli kousky fasád dvou sousedních domů, protože jsme na ně potřebovali mít návaznost. Natočená scéna se nakonec vyseparovala a zasadila do cílového modelu. Celá konstrukce uvnitř domu byla speciálně vymyšlená. Na ještěrce bylo zvednuto přibližně tunové závaží, které bylo přes kladky nastavené tak, že když jsme závaží spustili, mechanismus dům strhl a ten se rozpadl. Dům byl udělaný s opravdu velikými detaily, jen na jeho střechu bylo použito asi sedm tisíc individuálních tašek, které jsou ještě zvlášť poprášené prachem, aby se sypaly realisticky. Fasáda byla vyskládaná z tisíců malých cihel, které modeláři nechali odlít a nabarvili je. Uvnitř jsou dřevěné detaily interiéru i stovky kapslí s prachem. Natáčeli jsme z různých úhlů čtyřmi rychloběžnými kamerami, takže ve filmu mohlo být všechno ještě prostříhané. Režiséri i producenti byli nadšení a chválili nás i proto, že koproducentem a americkým distributorem filmu jsou DreamWorks a na jejich projekcích byl přítomný i Steven Spielberg. Tom Tykwer nám říkal, že tam tyhle záběry byly chváleny." (NIRO)
- Jedna z nejdůležitějších scén byla pro režiséra Toma Tykwera už ta úvodní, v níž Grenouille (Ben Whishaw) přichází na svět uprostřed bláta a špíny pařížského rybího trhu: "Byla to vlastně úplně první scéna, kteoru jsme točili, a pro mě byla něčím velmi zvláštní. Jde o to, že každý, kdo román četl, si i po letech vzpomíná na určité výrazné pasáže, a scéna porodu na rybím trhu mezi ně bezpochyby patří. Takže mi hodně záleželo na tom, abychom zachytili veškerou hrubost a drastičnost téhle situace. Sám na sobě jsem totiž udělal zkušenost, že víc vyhledávám filmy, které mi zprostředkují nějaký intenzivní prožitek. Už jsem ztratil trpělivost s filmy, které jsou obecně velmi hezké, sympatické - ale nic víc. Skutečně dobré filmy musejí nabídnout fyzickou zkušenost a myslím, že se nám to na tomhle a pár dalších místech docela podařilo. Musíte diváka hned od začátku připoutat k sedadlu, protože kniha je taky taková - začnete číst a po prvních deseti stránkách jste úplně hotoví." (NIRO)
Reklama