Kapsáři a falešný uhlíř

"Příběhy o soudci Ookovi" byla v dětství jedna z mých nejoblíbenějších knížek. V tomto filmu je z ní volně pospojováno několik příběhů. Kulisy jsou sice někde na půli cesty mezi příšerností a ohavností, ale až na pár drobných úprav film kopíruje knižní předlohu a to je dobře. V reálu by asi s některými rozsudky Ooka těžce narazil, ale jedná se o staré japonské pohádky a tak se k filmu musí přistupovat. U mě (možná trochu z nostalgie) za 5*. (07.11.2009)

Československá televizní pohádka z unikátního středověkého japonského prostředí zpracovaná a natočená brněnským televizním studiem. Poutavá pohádka vypráví o nově příchozím soudci Ookovi, jenž na sebe brzy upozorní svou neúplatností a svým citlivým přístupem k zákonům a spravedlivými a netradičními rozsudky rozličných sporů. Moudrého soudce ztvárnil M. Donutil a ve vedlejších rolích můžeme zhlédnout mnoho známých tváří brněnských herců. Soudního zapisovatele představoval J. Dulava, druhého soudce J. Kuneš, nejmocnějšího muže v kraji pana Ki si zahrál P. Kunert a v menších rolích zlodějíčků, kapsářů a osob spoléhajících na spravedlivý a příznivý rozsudek se objevili M. Suchánek, S. Zindulka, L. Baselides či J. Tomek. Výprava, kulisy a kostýmy jsou na obvyklé, jednoduché televizní úrovni, avšak kouzlo této mimořádně povedené a oblíbené pohádky tkví v originálním orientálním prostředí a šalamounských rozhodnutích titulní postavy, jenž si díky neustálému povyku v soudní síni ani nemohla v klidu náležitě vychutnat svůj oblíbený nápoj. Hodinová pohádka E. Sokolovského neztratila nic ze svého půvabu ani po letech a právem patří k nejlepším a nejzajímavějším dílům své kategorie. (20.05.2018)

Čakám či češi natočia africkú rozprávku, kde budú hrať češi s tvárami nakrémovanými do čierna. Je to trapas, toto nieje japonská rozprávka, pretože vo feudálnom Japonsku neplatila "spravodlivosť pre všetkých" ako Donutil vraví v tomto paškvile. Tam mohol samuraj rozsekať roľníka, ktorý sa naňho škaredo pozrel, a nikto mu ani slovo nepovedal. Proste hlúposť. A ešte tie uniformy súdnych strážcov, úplný trapas - s realitou to malo spoločné asi toľko, čo simpsonovci s reálnym životom v USA. (10.08.2011)

Vysokočelný šikmooký šalamún Donutil robí poriadky s brnenskými Japoncami v kimonách a sandáloch, vysporiada sa s feudálnym prežitkom v podobe práva útrpného, zrovná do laty zlatú mládež, potlačí drobnú kriminalitu, odhalí falošnú identitu a keď treba, kľudne nechá sputnať jedného z lokálnych pánbožkov. Na anime odchovaným japanofilom sa pravdepodobne pri historických nepresnostiach bude otvárať tantó vo vrecku ich yukaty, ale to už je ich vec. Pre ostatných je to vtipná a dobre zahraná papundeklová rozprávková inscenácia z časov, keď nikto neriešil kultúrnu apropriáciu. (15.05.2023)

Ač se děj odehrává v Japonsku, pohádka je ve skutečnosti přímo očividně inspirovaná knihami o Soudci Ti. Toho jsem v době prvního shlédnutí neznala. Jaká byla ovšem pak moje radost, když jsem van Gulikovy knížky objevila! Moc hezky zpracovaná pohádka, jejíž tempo doopravdy přebírá cosi z tradiční konfuciánské poklidnosti a vyrovnanosti. Miroslav Donutil ve velice příjemné roli moudrého umírněného člověka. Škoda, že většinou mívá smůlu na ztřeštěnce nebo křiváky. (08.03.2009)