Rozpolcený

Vítá vás Dennis, Barry, Patricia i Hedwig, tři studentky, jedna psychoterapeutka a M. Night Shyamalan, který podruhé za sebou dává vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. Loňský horor The Visit byl prostě slušným duchařským zářezem s výtečnou atmosférou. Tentokrát se blíží jistá bestie, která bude pro tři (nutno podotknout unesené) dívky znamenat krutý konec. Dennis a spol. jsou totiž jedna a tatáž osoba. James McAvoy tudíž představuje chlapíka s disociativní poruchou osobnosti. Mísí se v něm až třiadvacet identit a je radost ho sledovat. Nesmírně náročná role, až se divím, že k němu nezamířila alespoň nějaká herecká nominace. Horší je to s tvůrci, kteří úplně nedokáží udržet v napětí, dívky se z cely snaží docela naivně pláchnout (možnosti by v počtu tři proti rozhozenému vězniteli určitě byly), nijak zvlášť se o ně navíc nebojíme a Shyamalan tentokrát přepálil i délku. Pár scén bych dokázal postrádat, flashbacky vyznívají lehce do ztracena, klaustrofobický potenciál také zrovna nevyčerpáváme. Takže ve výsledku je tahle novinka spíš zajímavá, než nějak dechberoucí nebo mrazivá. Což je škoda. Berme to ovšem tak, že Shyamalan řemeslo pořád velmi solidně zvládá, látky si píše sám (což většina tvůrců nesvede) a netriviální nápady pořád tak nějak přicházejí. (14.02.2017)

Rozhodně zajímavej námět, bohužel nic šokujícího ani pro nepolíbené trailerem. Podle mě je i těch flashbacků už přespříliš, i když je fakt, že mají své opodstatnění: milovníkům růžovoučkejch hepyendů tak díky nim bude v závěru trochu úzko. Hnacím motorem tudíž není režisér, ale sám chameleón McAvoy, kterej si to tady neskutečně dává. Svoje role si užívá podobně jako spratek autodráhu a vám nezbejvá nic jinýho, než čekat, jaká z jeho postav se to vynoří příště. Takže hlavně za něj a za posledních pár vteřin tu čtvrtou hvězdu, přičemž Shyamalanovi vzkazuju, ať se už nadobro drží svýho koryta, protože v tomhle žánru je zkrátka doma. Ehm, a překvapení měsíce? Anya Taylor-Joy má docela velký cecky, což v předchozích filmech úspěšně skrejvala. (70%) (19.01.2017)

Zázraky existují, Shyamalan je konečně zpět a já se konečně dočkal. Ne sice v takové parádě, jak jsme byli zvyklí z před 15-20 lety, když si vzpomene na legendární větu "I see dead people", která tak trošku katapultovala tohoto režiséra mezi absolutní smetánku Hollywoodu, ale už je to tak dávno, že člověka až zamrazí dvojnásob. McAavoy si podle mě zasloužil nominaci na zlatou sošku, protože to zahrál výtečně. Film graduje a my očekáváme očekávané, ale vše důležité se ukáže v pravou chvíli a tak jak jsme byli od Shyamalana zvyklí z filmů jako Znamení, tak i zde se dočkáme. Některé scény jsou lehce přitažené za vlasy, nebo natočené ne úplně důvěryhodně, ale i tak i toto mile rád odpustím. Nápad super, obsazení výtečné, hlavně mladá Anya Taylor-Joy v roli Casey na mě zanechala hodně dobrý dojem. Takže s odřenýma ušima za 4 ****. (20.01.2017)

I já se cítím z filmu rozpolcený, ale vzhledem k tomu, že film slaví kulatiny( Správně završil číslo 3000 ohodnocených filmů) zaslouží si slabší čtyřku. Nejdříve budu tedy chválit. James McAvoy u něj si poslední dobou všímám výrazné zlepšení a málokdo by dokázal předvést tak intenzivní herecký koncert jako on předvádí zde, ale největším objevem je však Anya Taylor-Joy, která už ukázala v Čarodějnici i v Morganovi,že horor je cesta, kterou by se měla vydávat. Zde navrch ukázala, že má víc než líbívé cecky a její přirozeně krásná tvař mi doslova brala dech. Že ve 20 dokáže i tak věrohodně zahrát slzy klobouk dolů, tahle holka nám předvede ještě velké věci. Dále potěšila líbivá kamera a rozhodně potěší závan čerstvého větru do žánru Kidnap Thrillerů.Finále pro změnu docela intenzivní. Negativ je však víc, první věc, co zaskočí je míra výskytu humoru, né že bych se nezasmál, ale do znepokojivého psychothrilleru se mi to příliš nehodilo. Dále film trailerem i propagací láká na 23 různorodých identit v jednom těle, ve filmu však dostáváme pouze 5, z toho zajímavé jsou 3. Flashbacky a scény s psycholožkou silně degradují tempo a nudí. Rozhodně také nečekat lekačky ani gore, jedná se o čistý psychologický thriller. Loňské the Visit se mi líbilo mnohem více, přesto uznávám, že Shyamalan společně s Wanem dokážou jako jediní servírovat solidní mainstream horory. 70% (21.01.2017)

"Obvykle se na narušené lidi díváme jako na něco nižšího. Co když jsou víc než my?" Možná jsou, ale já se na ně raději nedívám, protože by mě určitě zavřeli do sklepa. Vlastně asi ne, protože nejsem hezká holka a patrně bych Kevina, Dennise, Hedwiga, Patricii, Caseyho i Dravce kopl do koulí dřív, než by napočítali do 24 úchylek. Mě to totiž nebavilo a i když mám slabost pro závěrečné fórky, tak tentokrát mě ani sympaťák Bruce nedonutil, abych byl k herecké exhibici Jamese McAvoye přívětivější. Já se zkrátka nudil a asi nikdy nebudu tak filmově erudovaný kabrňák, abych za zívání uměl rozdávat hvězdy. (24.07.2017)