Rozpolcený

Nekompromisní thriller o tom, že všechno zlé je pro něco dobré. McAvoy září naplno, vedlejší charaktery mu adekvátně přihrávají a nebýt toho, že scénář občas přitlačí na pilu až příliš, odcházím div ne s potleskem. Mně profesně blízký námět je navíc tak akorát přepálený na hranici nadpřirozeného pomrkávání, aby třeba dokázal pár lidem otevřít oči. Shyamalan je k mé velké radosti u veřejnosti opět za krále, ale vítat ho zpět nemám v plánu. Pro mě totiž nikdy neodešel. (19.01.2017)

Něco hrozně podobnýho časem natočí Peter Jackson, bude to R-ko, bude se to odehrávat 20 let před Pánem Prstenů, a bude se to jmenovat... GLUM. /// EDIT: všechny ty souvislosti mi začaly tak nějak docvakávat až druhej den, a furt na tím přemejšlím a hádám se se ženou o správným vysvětlení konce. Hodně chytrej mindfuck. (17.04.2017)

Již první minuta se postará o to, že vás přiková do sedačky a po celý zbytek filmu nepovolí. Nejde ani tak o horor jako spíš o hodně povedený thriller, kterému dominuje herecký projev Jamese McAvoye. Příběhu nechybí napětí, syrovost i nějaký ten dějový zvrat. Sice moc nevěřím celé té psychologické teorii o tom, že schizofrenik může v některé z dílčích osobností být diabetik a v další pro změnu extrémně silný jedinec, zatímco běžně jde o průměrně silného člověka, avšak do koncepce Shyamalanova počinu to zapadá a funguje to. Tento režisér prostě umí a Rozpolceným rozhodně nezklamal. Potěšilo i závěrečné mrknutí Bruce Willise. (01.03.2017)

Kromě opravdu skvělého McAvoye mě zaujal nápad s proměňováním i fyzických vlastností u "víceosobnostních" lidí. Povedlo se to zajímavě předat a i když byla postava Bestie už hodně přes čáru, tak to nepůsobilo směšně ani trapně. Naopak bavilo mě to a napjatě jsem čekal, co se z toho vyvine. Spoiler. Nic. Což mě teda zklamalo. Celý film se budovalo velice solidní drama, aby to pak jaksi vyšumělo do ztracena. Pomrknutí na konci fajné. (08.04.2017)

Říká se, že tímhle filmem je Shyamalan zpět. Ja mám však pocit, že nikdy tak úplně neodešel. Točí až na výjimky stále stejné věci. Duchařiny, nebo minimálně thrillery, mnohdy s napřirozenými prvky, kde hlavní prim hraje 90 procent délky filmu kristalizující pointa, která na konci více či ménně šokuje. Když se ale jednou nastaví pravidla, je dobré se jich držet. A tak když se celý snímek nese v podtónu reality fyzikálních zákonů současného světa, je dobré se jich držet celou stopáž. Protože ten závěrečný game-changer mne vyloženě iritoval. A je to jeden z důvodů, proč propadlo třeba Now You See Me, které svými digitálními trikovými eskapádami nejednoho filmového fandu nasralo. Snad alespoň McAvoy dostale nějakou cenu za jeho výkon, byl totiž bravurní ! (29.01.2017)