Rozpolcený

Nepamatuji si, že bych ještě tři dny po návstěvě kina měl film pořád v hlavě. Tenhle film je něco, co jen tak neuvidíte. Žádné zdlouhavé oťukávání, hned od prvních minut se film rozjede a tempo graduje po celou dobu. Závěrečnou půl hodinu jsem se skutečně bál (a to u filmů typu Kruh, V zajetí démobů spíše usínám) a vnímal jsem jen film a tlukot mého srdce. Film je kombinace dokonalého řemesla a zároveň něčeho totálně zvráceného. James McAvoy hraje jako bůh a bezpochyby sem pasuje. Po filmu jsem si říkal, že tohle už bylo přeci jen trochu moc ale zkrátka, film má kvalitu a až na pár chybiček, nemůžu jinak. 90% (28.01.2017)

James si to docela naložil, líbilo se mě, že i když situace k tomu přímo vybízela aby své postavy přehrával, nedělo se tak a třeba Patracii trefil mistrovsky. Jinak to bylo více méně o něm a námětu. Ty tři pipky zase předváděli myšlenkovou zoufalost, jasně mě ještě nechytil žádnej rozpolcenej, ale i tak mě přišly blbý jak hydrant v Minsku. (20.01.2019)

Stává se....skvělý film a pak je nepochopitelně pohřbený sledem totálních kravin a zcela zbytečným posunem do fantasmagorie. Shyamalan holt umí svá díla zabít. Ale nestává se to jenom jemu, typický je v tom třeba i Stephen King, Paul Verhoeven a další.... Když je od začátku jasné, že bude příběh fantasy nebo nějaká duchařina, jsem ochoten to samozřejmě akceptovat. Když je ale 3/4 příběhu vedeno přísně psychologicky za užití úžasného hereckého výkonu hlavního "hrdiny" a celkem hluboce a rozumně a pak se z toho stane píčovina, tak to prostě nesu těžce. Proč mají tvůrci thrillerů tuhle neskonalou potřebu? Velká škoda. (29.10.2022)

Jsem z toho filmu mírně řečeno rozpolcený. Na jednu stranu drží Shyamalan silnou kartu v podobě Jamese McAvoye, který zde odehrává úžasný výkon. Povedené je to i řemeslně, na řadě míst se daří vytvářet temnou až zlou atmosféru, čemuž přispívá nelibozvučný zvukový doprovod a pěkná kamera. Na druhou stranu jsem se ale nějak (alespoň tedy při první projekci) nemohl při sledování přenést přes to, že celá mytologie stojící za příběhem mi přišla úplně debilní, čímž pádem na mě nemálo momentů působilo až směšně. Můj divácký zážitek se pak podobal jízdě na horské dráze - " fajn ... fajn ... fajn ... dost dobrý ... fajn .... ty jo, tak tohle bylo debilní ... fajn ... fajn ... ale ne ..." Když nad tou mytologií zpětně uvažuju, tak se mi možná nezdá až tak hloupá, jako při samotné projekci (nadhazuje to třeba nějaká zajímavá podobenství o víře a náboženství) - spíš se nyní klaním k tomu, že místy hapruje její podání. Prozatím ale zůstanu na třech hvězdičkách, byť náběhy na čtyřku tam jsou (opakované zhlédnutí možná pomůže). Předchozí The Visit mi každopádně sedlo víc, na druhou stranu na nízké úrovni Shyamalanových filmů mezi roky 2008 a 2013 Split není ani omylem. A na závěr spoileroidní PS: Je dost smutné, že první české recenze (ano, ta Fukova), když už musí být postavené na kompletních spoilerech, vyplývají z nepochopení filmu a nepozornosti, anebo jeho děj překrucují a přibarvují. Konkrétně například věty "V závěru filmu se do Kevinova sklepa dostane i jeho doktorka, která zná strašlivou pravdu: V Kevinovi se skrývá ještě 24. identita, která není lidská, ale je to nadpřirozené monstrum!" nebo "Během celého finále hrdinku nenapadne, že by mohla znovu říct Kevinovo plné jméno a tím ho znovu zneškodnit." jsou prostě a jednoduše čisté lži. Holt post-truth doba. Je jedno, že člověk argumentuje totálním bullshitem, hlavně že má silný názor a film strhá. EDIT: S týdenním odstupem čtvrtou hvězdu přihodím. Pořád se k tomu filmu vracím (v dobrém). V takovém případě je mi líto ho ohodnotit průměrně, byť ty výše vypsané výtky trvají. Jen se dojmově snížila jejich intenzita. (19.01.2017)

Popravdě se mi to líbilo tak napůl. Lepší momenty střídají nudnější pasáže. McAvoy výborný. Jako celek to na mě ale moc nezapůsobilo, hlavní myšlenka filmu je celkem těžce stravitelná. Nejlepší je snad poslední scéna a připomenutí Vyvoleného. Jsem hodně zvědavý, co přinese propojení těchto dvou filmů v připravovaném kousku Glass. 65% (09.01.2018)