Rocky Balboa

Čo mohlo dopadnúť ako Slyova prehra s jasným K.O. na všetkých úrovniach, nakoniec skončilo minimálne remízou, ba dokonca pre mňa aj výhrou na body (záleži, ako dôverne si tykáte s obsahom pojmu "nostalgia"). Najnovší Rocky vás neosloví ničím, čo by jeho predchodcovia už viackrát nezdôraznili - dokonca aj spomínaná rozdielnosť svetov, názorov a prístupov tu vždy bola, či už charakterizujúca alebo poplatná dobe. Túto dualitu podtrhávajú spracovaním aj povinné dve videoklipové sekvencie - tréning a preklenutie jednotlivých kôl v záverečnom dueli -> na jednej strane ústredná Contiho melódia dokáže stále spoľahlivo napumpovať adrenalín i do oldschool tréningu ako i samotného aktéra, na strane druhej strihačská exhibícia v spojení s obľúbenou kolorizáciou obrazu v záverečnom zápase viac upozorňuje sama na seba ako vťahuje do zápasu (oproti perfektne vygradovanému záverečnému kolu). Vo výsledku, ktorý je na prvý pohľad na nerozoznanie od prvého dielu, sa však kruh krásne uzavrel. Jednička bola o potrebe mať svoj sen, resp. cieľ, za ktorým sa oplatí ísť. Šestka ukazuje, čo robiť po naplnení svojho sna, resp. čo z neho zostáva. Ukazuje, že cieľ nie je statickým bodom v diaľke, ale už samotná cesta k nemu je jeho naplňovaním. A keď ho dosiahneš, cesta nekončí, ale pokračuje ďalej, len je už navyše lemovaná poznaním. Rocky 6 je tu rovnako pre divákov ako aj pre samotného Slya, ktorý do nasledujúceho výroku "But it ain't about how hard you hit... it's about how hard you can get hit, and keep moving forward... how much you can take, and keep moving forward" vložil pravdepodobne väčší kus svojho srdca než ním vytvorená fiktívna filmová postava. A tak to má byť. (22.12.2006)

Sylvester Stallone je břídil, jak jako režisér tak jako scénárista, ale zato Rocky je stále ten starý dobrý řízek, co tehdá natrhnul zadek Apollo Creedovi. Sentimentální až na půdu a v konečném důsledku je to hodně špatný film, ale co říci o snímku, který vás stejně vyhecuje, tak že tomu staříkovi v ringu držíte pěsti a div, že hlasitě nefandíte na celé kino. Celou stopáž v podstatě čekáte jenom na jednu odzbrojující montáž a sentimentální bitku. Někteří hrdinové by neměli stárnout, a když už, tak aspoň stejně tak důstojně jako tenhle Italský hřebec. Každý by si měl jednou v životě vyběhnout ty své Filadelfské schody vedoucí k sebepoznání a sebeúctě. PS: Ale stejně si myslím, že je to špatný film, akorát mi sedl sedl jak ta pěst na oko (myšleno v opačném smyslu fráze). (26.04.2007)

Scénář: Sylvester Stallone .. Fighters fight. Silvester Stallone je bojovník, který svůj boj nevzdal. Na pokraji zájmu se uzavřel a začal trénovat (psát scénář) z něj natočil film a nakonec i uspěl - vyhrál jak u svých nejvěrnějších fanoušku, tak i u širší divácké základny a to až překvapivě dobře.. Schéma příběhu však ničím nepřekvapí. Zpočátku pomalé až ubrečené, prosáklé nostalgii, neustále silně ukecané, kdy se dialogy plné životních pravd střídají s těmi nejotřepanějšími frázemi, ale sledovat se to dá hlavně díky osobitému charismatu Stalloneho. Snímek nabere tempo v momentě (ne)vydání licence a pak už se přes bleskový trénink dostáváme k závěrečnému zápasu a loučení se s diváky - Rocky Balboa konečně odešel do důchodu... Americký sen končí .. po milionté první :o) (14.01.2007)

Velmi příjemný film právě díky tomu, že se Stallone nebál přiznat stáří hlavního hrdiny, stejně jako to, že nikdo není dokonalý a v normálním světě všechno nespěje jen k vítězství. Dodatek: 29. března 2008 Abych si film radostně pouštěla ve volných chvílích doma i po roce od chvíle, kdy jsem ho viděla poprvé, se mi zas tak často nestává... No, Rocky to dokázal. To stáří Stallonovi moc sekne, boxerskej zápas je krásnej a ta zkurvená nostalgie, kterou cítím, i když jsem vyrostla v době, kdy už všech pět původních dílů neodmazatelně patřilo filmové historii... "It ain't about how hard you hit, it's about how hard you can get hit and keep moving foward." Jo, Slyi, jen tak dál! (06.03.2007)

Rocky Balboa se nám po dlouhých šestnácti letech vrátil do boxerského ringu. Nejprve jako postava v simulované videohře, poté doopravdy. Bál jsem se, aby tento film nějak nepošlapal tuto legendu, která baví diváky po celém světě již přes třicet let, ale Sylvester Stallone to zvládl velmi dobře, celkem rychle rozprášil mé obavy a naopak mě mile potěšil velmi vyrovnaným a nostalgickým filmem, který mi připadá, jako velká rekapitulace celé série. Rocky je pořád stejný, jako v původním filmu a když zahlásí, že Jamajka je v Evropě, tak jsme doma. Film je sice trochu víc sentimentální, než by možná musel být, ale když jsou ty Rockyho vzpomínky, za zvuků krásné hudby Billa Contiho, tak pěkné a člověk při nich zavzpomíná na klasické snímky o Rockym, ze sedmdesátých a osmdesátých let, trochu toho cukru mu odpustí. Musí. Působí to tak uvěřitelně a upřímně. Navíc se mi líbilo, že do filmu byla použita hudba z výše jmenovaných starších snímků. Rocky Balboa si z každého staršího dílu bere něco (vždy však to nejlepší - ať už jde o dialogy, hudbu k jednotlivým scénám, trénink či závěrečný fight), avšak nejvíce se asi podobá prvnímu Rockymu, z roku 1976. Tento snímek je vynikajícím zakončením jedné z nejslavnějších sérií všech dob a Sly udělal moc dobře, že se ho rozhodl natočit. Člověk se těší, ať už vypukne ten slavný Rockyho poslední zápas, aby mu mohl opět držet palce. Tak jako před mnoha lety. Nejprve jsem chtěl dát tři hvězdy, ale po závěrečném fenomenálním Rockyho odchodu z ringu - po jeho poslední bitvě - dávám vyšší hodnocení, protože mě opět dostal. Stallone je pořád třída. (26.03.2010)