Štěstí na dosah

Jak se opět ukázalo, Will Smith umí zahrát cokoliv, přes drsného policajta, až po milujícího otce v dramatu, kterému se pořád pod nohy plete smůla. Příběh je to rozhodně nadprůměrný, ale takových už bylo o tom, jenže tohle je podle skutečnosti o tom, že když člověk opravdu moc chce, tak to vždycky výjde. Film je to hezký, docela i sentimentální, ale jako rodinný snímek proč ne. (10.07.2007)

První opravdu charakterní role pro Willa Smithe a hned takovej bombastickej, civilní a reálnej výkon, úžasný, zejména to konečný potlačovaný radování, který v sobě skrývalo ohromnej pocit zadostiučinění a úlevy, bylo strašně lidsky působící, film se v podstatě opírá jen o Willa a opřít se má rozhodně o co, navíc děj založenej na nezdolný vůli, píli a víře otce a vlastně i jeho syna dokáže zapůsobit vždycky (12.07.2009)

Pokud by snad někdo pochyboval o hereckém umu Willa Smithe, měla by jeho příští filmová odbočka směřovat právě sem. K sice nepřekvapujícímu, ale zato sympatickému, upřímnému a díky hlavnímu hrdinovi i snadno zapamatovatelnému dramatu. Při sledování vám možná dojde pár životních priorit, možná si utřídíte život. Nedokážu ale tak úplně překousnout, že už jsem to všechno viděl jinde a působily na mě spíš maličkosti. Například to, jak hluboko vás dokáže zasáhnout jediný úsměv v pizzerii. (01.08.2007)

Will Smith sa rozbieha. Herecky sa zdokonaluje, v akcii bol vždy dobrý, teraz vie zahrať bez problémov slávneho boxera, byť cool, dojať a byť jedna z najvačších hviezd planéty. Najviac mu to sluší so svojim synom, ktorého si prizval do príbehu o tom, že nikdy nie je tak zle, aby bolo ešte horšie, a nikdy nie je tak zle, aby sa mohlo všetko v dobré obrátiť. Treba len skúšať, aj keď je šanca iba jedna ku dvadsať, nikdy neviete. Nechápem, prečo si syna nezobrala k sebe jeho matka. (25.09.2007)

Z bláta do louže a zpět... Tak to je ve zkratce život Chrise Gardnera. Štěstí na dosah má pouze tři nedostatky, ale jsou natolik vážné, že udělaly z potencionálně dobrého filmu trosku, která nemá co nabídnout. Za prvé je tu nadsazená délka stopáže, poté poněkud unylá a v-l-e-k-l-á Mucciniho režie i hlavní postavu příběhu. Will Smith hraje sice tradičně perfektně a jeho postavu mu bez problému uvěříte. Což je, poněkud paradoxně, právě ten největší problém, jelikož tak děsivě nesympatický hlavní hrdina, aby se na filmovém plátně pohledal. Podlézavý, neschopný postarat se o rodinu, vtíravý, otravný, sobecký, hloupý (byť selský rozum mu nechybí). No, prostě typ člověka jakým by každý pohrdal. Během celé stopáže jsem se nemohl zbavit pocitu, že to celé dělá jen a pouze pro sebe a synek se k tomu pouze "náhodně" nachomítl. Když se vezme v úvahu jak moc je to zidealizované oproti skutečnosti, tak mě až zaráží, že o takové osobě někdo opravdu chtěl natočit film. Ovšem pravda je, že je to příběh o přetavení amerického snu ve skutečnost. Což jsme viděli již nespočtukrát a s hrdiny, kterým člověk i mohl konečný úspěch ze srdce přát. Podprůměrný film s výbornými herci a podařenou hudební složkou. Není k nepřežití, ale je totálně zbytečný. (17.08.2007)