Sněhový dort

Proč jsou tak vysoce hodnoceny filmy typu Sněhový dort? Vždyť jde o procházku sadem, ač ne zrovna růžovým. Ano, stane se zlomová událost, ovšem poměrně zkraje, načež lze sled věcí příštích charakterizovat jen a pouze stoupající křivkou. Žádné vzrůšo, řekl by jeden. No jo, jenže ta dokonalá psychologie! Upřímně jsem žasnul nad tím, jak byly vykresleny jednotlivé charaktery ústředních postav. Ani vám nedokážu vysvětlit, jestli to bylo promyšleností scénáře anebo zapříčiněním vybraných herců. A je vcelku jedno, kde je větší pravda, podstatné je, že ve filmu vše funguje jako dokonale promazaný stroj. Na diváka působí, vyvolává v něm emoce a podněcuje k zamyšlení. No a to mi stačí, dámy a pánové! :-) (23.04.2011)

Komentář bude velmi zmatený, nepromyšlený a stylisticky příšerný. Sigourney Weaver nehrála autistku, ona jí byla. Pročetl jsem si tu mnoho zejména negativních komentářů a docela často v nich byl skloňován Rain Man, asi nejslavnější film na téma autismu. Zároveň však dílo, které dalo světu velmi kýčovitý a zcela falešný obrázek o tomto postižení. S hořkým pousmáním a zadostiučiněním smekám před Marcem Evansem, Angelou Pell ( scenáristka) a zřejmě i týmem odborných poradců, kteří dokázali do snímku nejen o autismu vložit odkazy na ten skutečný a opravdový život s autismem a autistou. Od jediného možného způsobu vyrovnání se, tedy akceptace, od věčně nechápajícího okolí, které přesto dokáže autistovi na malém městě poskytnout bezpečí, a to od ignorantské sousedky, která "viděla TEN FILM a ví tedy o autismu všechno" až po kostelnici posedlou nevyžadovanou charitou, od nevyzpytatelnosti, na kterou se není možné připravit, ale stále se jí musíte přizpůsobovat až po v neposlední řadě de facto dokonalý lidský charakter autisty, který není schopen přetvářky či lstivosti. Sněhový dort byl navíc poset vločkami jemného a laskavého humoru, který dodal celému příběhu charakter obyčejného lidství. Pro někoho to bude vždycky málo, pro mě to nejdůležitější. Velmi patetický a kýčovitý závěr komentáře k filmu, který takový rozhodně nebyl. Což mi připomnělo, abych TOMU FILMU zase ubral. (28.07.2015)

Velice silný a lidský příběh o vině a odpouštění, který vás ne jen jednou chytne za srdce. Tento snímek poukazuje na excelení herecké výkony Sigourney Weaver a Alana Rickmana. Každý z nich je jiným způsobem vykořistěná osobnost, přesto a nebo právě proto jsou schopni najít společnou řeč a koexistovat lépe než jiní. Příběh nás zavádí do malého městečka v Kanadě, kde každý o každém všechno ví. A právě tady prožije pár nezapomenutelných dní Alex, v jehož autě zahyne dcera Lindy, matky, která trpí autismem. Alex se posléze snaží osamělé ženě pomáhat a přitom se i sám vyrovnat se svými kostlivci. Díky naprosté neformálnosti a obyčejnosti, vystupuje v tomto snímku na povrch lidskost, upřímnost a čistota lidské duše. - "I'd like you to put your arms around me and squeeze me really hard, but don't touch me with your hands." (16.01.2021)

Ano, všichni jsme už podobných filmů viděli několik a všechny rozlily podobně milou atmosféru. Ale já tím nejsem rozhodně nejsem znechucen, byť jsem racionalistické hovado...:-) Zejména díky určitým scénám jsem si tenhle malý film zkrátka užil a hercům za výkony jejich (byť až příliš jednoznačných) postav patří uznání. A kapající kdo čeká Civalem avizovaný kapající cukrkandl, nechť ho hledá jinde, např. u tradičních angloamerických romantických komedií. (26.01.2012)

Sněhový dort je z těch filmů, o kterých říkáme, že pohladí, současně je to ale pohlazení, jakých tu bylo už na tucty. Někoho někam náhoda prskne, on se napřed cuká a pak se okolnostem a lidem v nich rotujících i jejich citům podvolí a venkoncem z toho duševně vytěží. Jak řikám: pohlazení, ale jednu z hvězdiček má doživotně jistou jen Alan Rickman za plešounkahodný výkon. (09.10.2007)