Elementární částice

Toľko emócií, ktoré ma chytia, by som v nemeckom filme nečakal. Naviac sa týkajú takého pohľadu na bežné témy láska, sex, smrť, rodičovstvo, aký nie je vo filmoch bežný a často to nie je pohľad ľahký. No tvorcovia to majú vždy pod kontrolou bez vydierania diváka a stále s poriadnou dávkou invencie. Čakanie na zdvihnutie telefônu vo filme ešte nebolo napínavejšie. –––– Chtěla prostě zůstat mladá. Děti by jí jenom připomínaly, že je z jiné generace. –––– Svoboda druhých rozšiřuje moji svobodu donekonečna. –––– Jseš si jistej? Nepřemáhej se, máš kus života před sebou. (24.07.2014)

Konformně šokantní adaptace radikálně provokativní předlohy od režiséra, který si na burcování mravokárců vybudoval kariéru. Snímek sice přináší sytě tělesné pojednání o sexuální frustraci narážející na kontrast sexuálně emancipovaného světa a konformní upjaté společnosti. Jenže ve finále vše zvrátí do moralistního melodramatu, kde apatický bratr najde štěstí, protože zavolal své přítelkyni, zatímco neurotický bratr si za nerozhodnost vyslouží pobyt v blázinci. Předloha naopak směřuje k odlišnému konci, kde plně vynikne ústřední myšlenka, že strůjcem veškerého lidského zmaru jsou individualita a touha. 7/10 (31.08.2011)

Další film, ve kterém moje puritánství volalo o pomoc. Nic tak sprostého jsem dlouho neviděl. Dobrou třetinu stopáže jsem si musel zakrývat oči a druhou třetinu zacpávat uši. Kromě ukázky hladkání hlavního hrdiny při pomyšlení na jeho maminku včetně ukázky jeho vyvrcholení, jsou k vidění i hrátky s horní nápravou na babičině pohřbu, ba dokonce i dosti nechutné hromadné páření se. Děj má dvě dějové linky, přičemž jen ta Brunova je sledovatelná. Míša celkový divácký dojem spíše kazí. Vzhledem k tomu, že se ve filmu řeší tolik sprosťáren a je to dost fujky, tak se člověk prostě nenudí. Je v neustálém očekávání, jaká sprosťárna bude následovat a jak to ovlivní jeho kvalitně položené morální hodnoty. Doporučuji nesledovat sám, abyste měli možnost si s někým vyměňovat pohledy plné zděšení. (15.08.2016)

Je to zajímavé, ale s Ninou Hoss jsem zatím asi neviděl žádný vyloženě špatně film - a zde tomu není jinak (byť herecký prostor její postavy zde bohužel není velký). Totéž bych vlastně mohl říct i o Moritzi Bleibtreu - také on si vybírá role v samých perfektních filmech. Hodně mě tam bavila i Franka Potente, a rovněž zbytek herců je super (za zmínku stojí např. velmi atraktivní Martina Gedeck). Narazil jsem na tento film zcela náhodou a mile mě překvapil. Strašně mě to bavilo, jsou tam hodně silné emoce, odehrává se to na zajímavých místech (především v dějové lince s Brunem), a samotný závěr mě naprosto dostal. Povedený film, který rozhodně stojí za vidění. UPDATE 2.5.2020 - Na podruhé po třech letech jsem si ten film pustil bezprostředně po dočtení Houellebecqovy stejnojmenné románové předlohy a doslova jsem byl šokován, kolik látky z knihy bylo ve filmové adaptaci vypuštěno. Z Houellebecqa zde zbyla asi tak jedna desetina, a to samozřejmě ta nejvíc povrchní a "použitelná" pro film, a ještě tam i leccos dokázali překroutit (třeba osudy Annabelle, která v knize dopadla zcela jinak než ve filmu). Vlastně mě i dost zaráží, proč se tento francouzský román rozhodli zfilmovat zrovna němečtí tvůrci; nemám z toho filmu pocit, že by vůči předloze projevili nějaké zvláštní pochopení, spíše si myslím, že prostě sáhli pro literárním bestselleru celosvětově proslulého spisovatele, aby na to do kina přišlo co nejvíc lidí, ale za sebe říkám, že jako adaptace je to hodně nepovedené. Přijde mi nicméně zajímavé, že před 3 lety, kdy jsem tu knihu ještě nečetl, se mi to líbilo - u diváka nezatíženého znalostí předlohy zřejmě ten film fungovat může (ostatně hodnocení zde nemá vůbec špatné). (01.10.2017)

Kdysi jsem si chtěl přečíst předlohu, ale nakonec jsem vzal zavděk filmem. Dvě hodiny ve světě Michela Houellebecqa mi přijdou až až, a četbou bych zase strávil několik dní. A možná bych zase začal uvažovat, jestli v něčem nemá pravdu. Tohle mi přijde jako dobrá adaptace, protože z ní autora pořád cítím. Pro běžného diváka to bude celkem soda, pro čtenáře Houellebecqova díla jen čajíček. (21.08.2012)