Princezna Mononoke

Koniec sa mi zdá jednoducho nereálny. Celú dobu sledujeme postavy, ktorých konanie sa veľmi blíži skutočnému životu, avšak neskôr sa dočkáme zmierlivého a naskrz rozprávkového záveru. Zo všetkého napísaného v miestnych recenziách je vám iste zrejmé, že Princezná Mononoke nie je rozprávkou pre deti, kde budú čosi džavotať roztomilé zvieratká a pár nenásilných zvratov zakončí jednoznačný happy end. Tento dvoj a štvrť hodinový film je určený predovšetkým tým starším, ktorým ponúkne ťažký a depresívny príbeh a japonské animácie. (01.11.2022)

Jestli je tohle vrchol anime, tak na další zástupce žánru opravdu zas až tak zvědavý nejsem. Animace se mi popravdě moc nelíbila, zato hudba mě naprosto nadchla. Díky ní se divák cítí jak v nějakém starém mýtickém světě, kde vládnou zvířecí božstva a člověk ještě není na špici potravního řetězce. Jasně čitelný filosoficko ekologický motiv se táhne celým snímkem, no s přihlédnutím k jeho stopáži by se mohl rozvést mnohem víc. Takhle je ten film sice takový příjemně kouzelný, ale taky trochu plochý. 7/10 (04.03.2009)

Tohle űberveledílo je pro mne jeden z nejlepších filmových zážitků všehomíra, nejen kvůli geniálně páně Miyazakiho v režii, ale hlavně ve scénáři, zbožňuji způsob, kterým je zde tvořen příběh. Příběh, kde je hlavní hrdina vlastně jen přihlížející kamínek mezi kolem "přírody" a kolem "lidským", ano má svou důležitou úlohu ve filmu, ale nepřiklání se k ani jedné straně konfliktu. Což je další skvělá věc, ani jedna ze stran dokonalého finálního zakončení není rozdělená do škatulek těch hodných a těch zlých, co vybrat za stranu? Divokou přírodu? Lidskou péči o nemocné? Kdo že je nejmenší prznič "dobra"? To jsou věci, které, ač neřečeny, rezonují hrdinou skoro po celou dobu (navíc ani on sám je příjemně nekladný). Co dál říct, než jen, že jsem se do tohoto filmu zamiloval a byl uchvácen jeho příběhem, výtvarnou stránkou, prostě vším..... (14.05.2012)

Neskutečně skutečný příběh plný krásy, zloby, čistoty a zášti. Padám na kolena před nezkrotnou fantazií Hayao Miyazakiho. Svět princezny Mononoke mě pohltil s takovou silou, která se dá přirovnat snad jen k velkoleposti Ducha lesa. Pořád nemůžu uvěřit této dokonalé skladbě vizuální nádhery, hudby, emocí, adrenalinu, přírody, lidské rozpínavosti a ničím limitované umění animace. Mocné. (16.04.2011)

První produkt japonské dílny, který jsem viděla akterý mě vlastně přivedl na dráhu japonského anime a vůbec kinematografie opačné části světa. Snad pokaždé když ho vidím, dojme mě osud lesních bohů a na konci se neubráním pláči. Miyazaki nenásilným způsobem poukazuje na ekologickou problematiku světa a vykresluje lidi takové, jací jsou. Chamtiví, násilní a hrabiví. V tomto moři "lidskosti" se pohybuje Ashitaka, který to tak trošku spravedlivě táhne na obě strany a snaží se protipól Mono smířit s lidmi. Hayao Miyazaki nikdy netvořil jednoduché zlo, právě proto je tento film (nepohádka!) tak realistické. Dobře poukazuje na to, že každá karta má dvě strany. Velmi originální a kouzelný příběh doprovází fantastická hudba a kreslené scenérie vyráží dech. (Nikdy nepochopím jak někdo dokáže stvořit ať už v počítači nebo na papíře něco tak krásného). Škoda jen že se stále najde tolik lidí, kteří aniem odmítají nebo odsuzují či pomlouvají, ačkoli vlastně neznají vůbec jeho hloubku. Jsem ráda že jsem mohla na čt1 spatřit dabovanou Princeznu Mononoke. Teď už dávám přednost původní japonské verzi, protože to anime mě naučilo lásce k jejich jazyku.... (09.10.2008)