Princezna Mononoke

S asijskou kinematografii nemám moc dobré zkušenosti (pokud nekoukám na filmy od Kurosawy, tak jsem většinou zklamán) a u asijských animáku to (bohužel) platí dvojnásob. Proto jsem se tohoto filmu docela bál. Ale ukázalo se, že není důvod. Mononoke hime je vskutku epické dílo, které mě bavilo po (téměř) celou jeho délku. Jo, epické, to je to správné slovo. Film hraje všemi barvami, má dobrý příběh s ekologickým poselstvím, ale co je nejdůležitější, tohle je první asijský animák, který si rád pustím i někdy jindy. A to se mi zatím nestalo. Takže, pokud jste na tom jako já a občas nechápete nadhodnocenost některých snímků z dálného východu, zkuste tento film. Nejen, že to je něco, co jste nikdy neviděli, ale má to v sobě něco, díky čemu z toho nebudete schopni strhnout oči. 80 %. (26.08.2012)

K Princezně Mononoke jsem přistupoval patřičně naladěný Cestou do Fantazie, která nasadila laťku skutečně vysoko. Musím říct, že sice úspěch svého oskarového snímku režisér nepřekročil, ale zklamaný určitě nejsem. Narozdíl od hravé pohádkové Cesty do Fantazie Princezna Mononoke pracuje spíš s mýty a je hodně ovlivněná jednak šintoismem, jednak obecně animistickými kulty přírodních národů. Ta ekologická složka, která je ve filmu obsažena, je mnohem méně kýčovitá a laciná než například v populárním Avataru. Zároveň je Miyazakiův film hodně ovlivněný japonskou historií, takže svět myslících zvířat a lesních duchů se proplétá s lidskou civilizací a životy smrtelníků. Divák má možnost sledovat dobrodružný epický příběh o výpravě válečníka Ashitaky za vyléčením od zlého prokletí. Cestou musí čelit bezohledným samurajům, vychytralým vyslancům japonského císaře a především bohatstvílačným obyvatelům manufaktury na železo, kteří ve jménu lidského pokroku ničí lesy v širokém okolí. Svět, který Miyazaki vytvořil, je jako obvykle pečlivě propracovaný a dobro a zlo na první pohled nemají jasně identifikovatelnou tvář. K pravdě se musí hrdina i divák dopracovat postupně. Emotivní a výtvarně velice zdařilá podívaná. Celkový dojem: 95 %. (14.07.2010)

Když jidaigeki , tak vznešenost v podobě Mononoke hime. Miyazaki se sice vyhýbá kreslení bradavek, ale před vícevrstvou imaginací úzce spjatou s japonskými mýty, legendami a historií nikdy neuhne. Je zvláštní, jak jsme slabí, příroda neskutečně silná a stejně od ní pořád dostáváme šanci. Jestli to nebude tím, že ona na rozdíl od lidí neví, co je to lstivost.. (08.09.2014)

Tohle űberveledílo je pro mne jeden z nejlepších filmových zážitků všehomíra, nejen kvůli geniálně páně Miyazakiho v režii, ale hlavně ve scénáři, zbožňuji způsob, kterým je zde tvořen příběh. Příběh, kde je hlavní hrdina vlastně jen přihlížející kamínek mezi kolem "přírody" a kolem "lidským", ano má svou důležitou úlohu ve filmu, ale nepřiklání se k ani jedné straně konfliktu. Což je další skvělá věc, ani jedna ze stran dokonalého finálního zakončení není rozdělená do škatulek těch hodných a těch zlých, co vybrat za stranu? Divokou přírodu? Lidskou péči o nemocné? Kdo že je nejmenší prznič "dobra"? To jsou věci, které, ač neřečeny, rezonují hrdinou skoro po celou dobu (navíc ani on sám je příjemně nekladný). Co dál říct, než jen, že jsem se do tohoto filmu zamiloval a byl uchvácen jeho příběhem, výtvarnou stránkou, prostě vším..... (14.05.2012)

Přestože Mononoke není mým režisérovým nejoblíbenějším filmem nemůžu prostě nedat plné hodnocení. Nádherný mystický příběh s nádhernou animací a poselstvím. Pokud chcete nahlédnout do anime žánru a zjistit, proč některé kreslené filmy mohou být dětem nepřístupné, Princeznu Mononoke bych doporučil na prvním místě. (30.09.2005)