Drahá maminko

Zdobivá zlobívá, zásobami z domácího likérníku se hojívá, rodinná star, rodilá královna tyranie. Neuhneme z pohledu na tebe. Jménem se ovíváš. Kultem si stojíš hodně vysoko. City k nám však odbýváš, vřelými šetříš, nadobro. Srdce tvé, máš-li nějaké, je kamenným útvarem, mučícím nástrojem. Dostála jsi macešské pověsti. Podala nám otrávené jablko /do/ dětství. (28.09.2018)

Životopisné drama, jehož středobodem je komplikovaný vztah matky a dcery. V podstatě pojednává o tom, že děti obyčejně milují své rodiče, ať jsou kýmkoli ... ať se k nim chovají jakkoli. A Joan Crawfordová ? Jakou byla matkou ? Hrála v první řadě svůj part velké hvězdy, na veřejnosti i v soukromí - a děti byly jen jejím nástrojem, jednou z rekvizit bez práva na vlastní hlavní roli ... nebo dělala co mohla, limitovaná svým dětstvím a svým údělem - perfekcionalistka, necitelná k sobě i k druhým, sebeukázněná i hysterická (což jsou svým způsobem spojené nádoby), chorobně posedlá touhou po dokonalosti a po čistotě ? V každém případě se jedná o VELICE poučné vyprávění, neboť děti - ať vlastní či nevlastní - nikdy nebudou bez chyb ... a nejsou zodpovědné za naše problémy, za naše prohry - a dokonce ani za naše sny a přání, kterými jsme je opředli ... a spoutali. (02.10.2018)

Další z pohledů dcer na svou slavnou matku, je vedlejší, že té adoptované. Vtipné je, že ji k psaní předlohy k filmu přiměla skutečnost, že byla vyděděna. Tohle totiž lidi zajímá, praní špinavého prádla na veřejnosti. Ovšem, přiznejme si, není u Vás doma občas také taková hysterie? Třeba já se takhle běžně chovám, když mám PMS nebo když objevím na sporáku fleky nebo na stole drobky. Ale vážně. Absolutně nechápu ty maliny. Ten film je úžasný, mrazivý, děsivý, občas až tragikomický a Faye Dunaway prostě skvělá. Můj syn, který ještě ani nemá rok a půl, po náhodném shlédnutí jedné scény ztratil chuť k jídlu a kdykoli se mi povedlo film zastavit, a na obraze byl obličej Joan/Faye, začal se bát. A já se mu vůbec nedivím. Moc se ale těším až si film pustím znovu, ve větším klidu. Nevím, kde je pravda, nevím to u Joan Crawford, nevím to u Marlene Dietrich nebo u Jany Brejchové, o kterých dcery také psaly svým způsobem nelichotivě, byť je jistojistě velmi milovaly. Ale když je tolik milovaly, proč jim nevadí vydělávat na jejich slabostech? Kdo je bez viny, ať hodí kamenem. Co se děje za dveřmi řady domácností, v nichž ženy ztrácejí půdu pod nohama, ať už ztrátou partnerů, atraktivity, zaměstnání, vlivem menopauzy, a bůh ví čeho ještě. Život není peříčko a mít děti v pozdějším věku plus posedlost čistotou a vlastní dokonalostí rovná se průšvihu. Já bych Faye za ztvárnění téhle nešťastné a zlomené ženy dala spíš Oscara. (03.05.2024)

Příběh o ženě, která sice mohla oslnit celý Hollywood, ale v domácím prostředí své adoptované děti rozhodně neoslňovala. Výkon Faye Dunaway je excelentní a její podobnost a zapálenost do role Joan je prostě dokonalá. Film na mě působil jako dost silný thriller, který se každou chvíli mohl změnit i v noční můru - i když pro dceru Christinu se vlastně změnil. Ztvárnění prostředí Hollywoodu je dokonalé, obsazení precizní a téma? Záleží pouze na divákovi, zdali mladé dívce, která v terorizovaném prostředí musela žít, zdali jejím názorům uvěří či nikoliv. Příběh o psychicky nevyrovnané ženě, která svou "nemoc" nedokázala skrýt ani s ní nějakým způsobem bojovat, pouze rozhýřila při adopci dětí, od kterých pouze chtěla, aby jí milovaly. (08.12.2010)

Joan byla ďábel :-) Faye Dunaway rozehrává ztvárnění jedné z největších hvězd zlaté éry Hollywoodu a divákovi pomalu tuhne úsměv na rtech. Z lehce neurotické herečky se stává monstrum, které rozpoutává na plátně peklo. Zbytek je klasická autobiografie, ale i těch pár doslova horrorových scén člověka upoutá. Když se filmová Joan vplíží do temného dětského pokojíčku s pleťovou maskou na tváři, doprovázená svým pokřiveným stínem a jednou z nejklasičtějších hlášek na rtech ("No wire hangers, ever!"), zastíní nejednu klasickou horrorovou postavu ... (27.07.2008)