Pravidla vášně

Je těžké hodnotit snímek, který skončil tam, kde začal a mezitím se vůbec nic nestalo. Vlastně stalo - fetovalo se, sexovalo se, nadávalo se, sebevraždilo se a říkalo se tomu studium. Také vzduchem létaly odvážné teorie o tom, že souložit s někým jiným ještě neznamená nebýt věrný a podobné hovadiny, které bych nepobral ani kdybych měl tři doktoráty a absolvoval s vyznamenáním večerní kurs háčkování. Také přitom proběhlo nemalé množství nesmyslné filmařské onanie nad zpomalenými či couvajícími záběry, což mne vyloženě nebavilo. Ve finále mi bylo naprosto jedno, jak to celé dopadne a tady si musím zaspoilerovat - nedopadlo to nijak. (19.02.2014)

Mazeeeec. Tak tohle me opravdu mile prekvapilo. Rozhodne nejuchylnejsi kolej jaka se kdy ve filmu objevila. Mistni sebranka studentu bud chlasta a suka na party nebo se poflakuje po skole, bere drogy a kazdej ma nejakou tu uchylku. Je videt, ze je Avary kamos Tarantina, protoze misty tady byl humor fakt drsnej. Sice to nema nejakej vyraznejsi pribeh, ale je to proste film o studentech s jejich problemama (s kym sukat, kde sehnat drogy), ale vubec to nevadi a film ani na chvily nenudi. Navic kdyz je to cely podporeno vynikajici hudbou. Herci zahrali vsichni do jednoho slusne, skutecne jim verite, ze to je banda silenejch studentu. Ale to co predved James Van Der Beek to je proste narez jako svine. Zatimco v Dawsonove svete, je za takovyho hodnyho kamarada, tak tady se furt chova i tvari jako nejvetsi psychopat a je maximalne krutej (husta je napriklad scena kdy se rozhoduje jaky ma moznosti s holkou). Hodne se mi libily ruzny vychytavky s kamerou. At uz tolik diskutovana scena kdy se Sean a Lauren setkaji, tak i to pousteni filmu pozpatku atd. Film ze sveho tempa ztraci jen v okamzicich, kdy se tvurci pokouseji o nejaky romanticky blaboly, ale tech tu je nastesti minimum. Neni to sice cistejch 5*, ale Avary si je zaslouzi. (31.05.2005)

Scénář: Roger Avary .. You will never know me. Série teenagerských epizodek, které samy o sobě nejsou zrovna nejpůsobivější, ale dohromady se o jistou výpověď přeci jen postarají. Výrazným tahounem je hudba, hezká herecká sestava a zajímavé režijní pojetí s několika hodně silnými momenty. Škoda, že s některými technickými vychytávkami se chodí pro vodu tak dlouho až se... okoukají. (26.08.2009)

"Spoluautor" Pulp Fiction, jak hrdě hlásá presskit se nezapřel - Snad jakási snaha o Pulp Fiction na vysokoškolské koleji, skončila jako Prci, prci, prcičky, s okopírovanými prvky Pupl Fiction. Ani jedno však nefunguje a ve víru nudy a trapnosti bez známky děje, příběhu a scénáře jen čekáte a zíváte vstříc konci, který ne a ne přijít. Efekty a "režijní" stokrát viděné parádičky to samozřejmě nezachrání. (04.11.2003)

Ellis chtěl ze své knihy zřejmě udělat výpovědní generační román, avšak jazykovými prostředky a dějovou roztříštěností se mu to v mých očích nepovedlo - po 150 stranách jsem ji odložil. Film vítězí nad knihou (paradoxně celkem věrně se jí drží) právě ve své kompaktnosti, i když stále vypráví děj z různých pohledů. Neotřelým vizuálním přístupem zkrášluje pochmurný a drsný studentský život a příjemným castingem jej přibližuje tomu našemu. Ke konci je naprosto neuvěřitelně hypnotická pětiminutová pasáž o výletu Victora po Evropě, to se jen tak nevidí... (06.08.2008)