Nepříjemná pravda

ÚŽASNÉ!!! Konečně někdo. Konečně se ukázal člověk jako Al Gore, který upozornil jasnými fakty na obrovský problém, dokázal vybudit davy lidí k činnosti a já jsem mu věřil každý slovo. Perfektní řečník, škoda, že neporazil tehdá neschopáka George Busche. Ale těžko říci, jak a co by se pak dělo. Tohle je prostě krásný a velice důležitý film, který jsem zhlédnul poprvé ve škole a myslím, že tento film přesně do školy patří. Ani krátké náhledy do Gorova života mi vůbec nevadili. Po zhlédnutí jsem se fakt styděl za celé lidstvo, čeho všeho jsme pro prachy schopni. Přitom právě naše planeta by měla být to první co chránit a o co se starat. Tomuhle naučně zábavnému filmu, který vyniká nádhernou vizuální stránkou patří 5 hvězdiček. O tom jsem ani na vteřinu nepochyboval. (10.09.2009)

Možná má (bohužel) obrovskou pravdu, ale podává to pro mě naprosto, naprosto nepřijatelným způsobem. Že mu sejmulo syna auto to je opravdu smutný, ale v tom případě se měl snažit udělat taky něco pro bezpečnost silničního provozu a ne to strkat do filmu o ekologii. Jestli byl jeho spolužák budoucí narkoman chytřejší než jeho demagogicky smýšlející vysokoškolsky vzdělaný učitel, měl si založit talkshow s názvem "Oteplete se, prosím" a tam vykládat vtipné historky z natáčení a dávat signály lidem ať tleskají a smějí se a ne to dávat jako příklad toho, že každý rebel má vždycky nutně pravdu. (04.11.2008)

Al Gore je očividně zapálený pro věc, ale bohužel se mu nedaří přesvědčit mě, že má pravdu. Už jen proto, že se pouští do tak průhledných nesmyslů jako tvrzení, že když ve skleničce roztaje led, přeteče... Když ukazuje tabulku ročních rozdílů, má u něj rok 250 dní, aby byla čára strmější a mám takový pocit, že argument pro jeho pravdomluvnost má být i "Al Gore je hodný člověk = mluví pravdu". Jako přednáška zapáleného zeleňáka slušné a funkční (až na ty výřezky z Alova osobního života), ale jako dokument to nemá žádnou výpovědní hodnotu. Je to prostě pro lidi, kteří raději přitakávají, než myslí. (25.02.2011)

Nechci problematiku globálního oteplování nijak zlehčovat, ale tohle byla pouze slušně představená prezentace, jíž dodaly na účinnosti smutné oči bývalého budoucího prezidenta USA Ala Gora. Některé jeho myšlenky stálo za to slyšet, některé zavánějí výstavní demagogií, ale závěrečný americký patriotismus ve mně vyvolal nervově řízený, koordinovaný reflex, při kterém je obsah žaludku evakuován ústním otvorem ven a nedovolil mi jít s hodnocením výše. (04.03.2012)

My si napriek všetkým posmeškom a vtipom ani neuvedomujeme, v akom prúsery tí Amíci sú, keď je na ich vytrhnutie z letargie potrebná práve takáto krajne popisná forma, hraničiaca s vymývaním mozgov... čo z pohľadu našinca síce znižuje hodnotu tohto nesporne potrebného dokumentu, na druhej strane ale vďaka inteligencii skúseného politka neprekračuje mieru únosnosti. Keď ostatne Al Gore spomína na nehodu svojho syna, je v tom možno štipka kalkulu s citmi diváka, avšak pointa tejto zdanlivej odbočky vedie k podnetu prehodnocovať svoje postoje. Rovnako tak spomienka na sestru umierajúcu na rakovinu pľúc - tu Al Gore na príklade reakcie svojho otca jasne dokumentuje, kde leží hlavný ľudský problém; v presvedčení, že sa nás celý rad problémov absolútne netýka... kým sa nás osobne nedotknú. Nech už akokoľvek doslovne, expresívne až prehnane, neustále upozorňuje na to, že jav globálneho otepľovania si žiada maximálnu pozornosť, že ho nemožno prehliadať. Či už sa katastrofické scenáre naplnia do bodky alebo ani z polovice je pre túto chvíľu predsa jedno. Faktom zostáva, že sa s našou planétou niečo deje a že má na týchto procesoch človek nemalý podiel, o tom tiež samozrejme nemožno pochybovať. Je teda na človeku, aby urobil dôkladnú analýzu, predbežné opatrenia a bol pripravený podstúpiť ďalšie kroky na prípadnú nápravu. Veď či nie je lepšie si v plnej poľnej úľavne vydýchnuť a vyvaliť sa na gauč, než sa na tom gauči nechať zaskočiť niektorým zo silnejúcich vrtochov počasia, ktorý už možno ani nepôjde rozchodiť? (28.04.2007)