Most do země Terabithia

Po hříchu celý snímek začíná předčasným vrcholem. Fantastickými úvodními titulky. Ovšem i po nich následuje film, který si konečně zaslouží označení fantasy, jelikož dokáže rozbouřit vaši fantazii. Má radost neznala mezí. Jenže došlo na zabijáka většiny současných filmů podobného ražení. CGI scény, které zde nemají sebemenší opodstatnění a hlavně zabíjejí právě tu zmiňovanou největší přednost. Tam kde předtím pracovala vaše fantazie na plné obrátky, tak tam nechávají nyní tvůrci pracovat počítač. A celá atmosféra tím jde do háje. Bohužel se jí pak nedaří nahodit zpět. Jsou tu momenty kdy to skoro vypadá, že ano, ale nikdy se to nedotáhne. Navíc, i přes přítomnost vynikající orchestrální hudby, jsou tu mnohé scény podbarvené popovými songy, jejichž texty jsou opravdové peklo (jeden příklad za všechny - malování pokoje, ta scéna je tím zcela zabitá). Nerad bych vyvolal dojem, že je Terabithia špatná. Není. Dokonce v marastu současné zaoceánské dětské tvorby je svým způsobem jasným králem. Jen je na ní evidentní o kolik mohla být lepší. Takhle promrhaný potenciál je prostě na pořádného facana autorům. Snad by se z něj pro příště poučili. (28.06.2008)

Dětský fantasy film o fantasii, kde divní jsou divnými a zvrat není v tom, že by se divně začala chovat i většina ostatních, ale v tom, že se dva divní najdou a skamarádí. Aby si v člověku film našel svého diváka, musí být člověk pořád dítětem, které si v myšlenkách dokáže vytvořit mnohé barvité světy, pakliže takovým dítětem kdy byl. Nepodceňovala bych ani ty, kdo jsou stále ještě dětmi, ony děti jsou mnohem vnímavější a moudřejší, než jim dospělí často chtějí přiznat. Každý, kdo svým představám nepřistřihává křídla, si může vytvořit most do libovolných světů. (21.03.2017)

Keď sa dnes povie fantasy film, takmer každý má pred očami trilógiu 'Prsteňa' a zabudne, že tomuto žánru kedysi kraľovali detské fantazijné príbehy. Takže naladiť sa na skromnejšiu frekvenciu a hlavne nečakať výpravné a trikové výbušnosti a dočkáte sa príjemného osvieženia, v ktorom je rodinné zaradenie úplne na mieste. To však neznamená žiadny prepad. Naopak. Vykúzlením minimálnych fantazijných postáv sa zmenšuje šanca nimi upútať, takže práve preto sa klaniam pred scenárom, detskými hercami, z ktorých mi nelizla takmer žiadna postava na nervy. Veľmi pekná zmena a napríklad radšej by som sa dočkal takéhoto pokračovania. 80%. (01.05.2008)

Páni, tenhle film je pro mě v současném moři přiblblých infantilit jako San Salvador pro Kolumba. Tak dobrý dětský film jsem hodně dlouho neviděl. A co film, především jsem vzpomínal, když jsem stejné věci prožíval sám. Dětský film, který ukazuje co vlastně fantazie a přátelství pro člověka znamená. BTW docela rád bych viděl tu starší verzi. (26.04.2008)

Krásný film, opravdu krásný. A tak dojemný. ____ Koncept a scénář filmu, ač se to nezdá, je velice originální. 1, Nemáme totiž do činění s otřepaným dobrodružstvím dětí, které v kouzelné zemi na straně dobra porazí zlo, naopak postavy neustále pendlují mezi školou, rodinnou a Terabithiou. Film se víceméně nikdy nerozjede a staví na rozvíjení několika vedlejších epizod (otec, malování, učitelka, šikana). Díky absenci nosné linie děje nelze dopředu nic předvídat a kupříkladu stěžejní zvrat bych se nebál označit za geniální a šokující. 2, Klasický model loserovství vykoupeného fantasií a návštěvami pohádkových krajů je v tomhle filmu totálně překopán. Jistě, jde tu o fikci, ovšem nerelativizuje se zde fikce filmová (uvěřitelnost filmu samotného), ale fikce uvnitř filmu (uvěřitelnost pohádek). Není kladen důraz na cizí světy, jen na to, zda vůbec mohou existovat. A i proto si film může dovolit poněkud tristní monstra, protože o ně vůbec nejde. A ano, AnnaSophia Robb je božská. Vlastní jakous auru. Nikoliv sexuální, spíše auru dobrosrdečnosti. Klaním se matce přírodě. (27.10.2008)