Most do země Terabithia

Film, o kterém se zmiňovala i slavná "Anička" v dopisu prezidentovi republiky jsem si prostě nemohl nechat ujít. ____Most do země Terabithia je standartní disneyovský produkt vyprávějící o strastech dětství, rodiné pospolitosti a důležitosti bezbřehé fantazie. Žel malý outsider Jess není zrovna zajímavou postavu a jeho domácí i školní potíže působí velice vlažně a okoukaně, kterýžto nedostatek fantazijní výlety do zářné Terabithie nedovedou napravit, jelikož vše co z této bájné země skutečně uvidíme, nevypadá po výtvarné ani technické stránce příliš dobře a nabízí se škodolibá poznámka, že fantazie shází především tvůrcům. Nicméně film má jeden obrovský trumf a to Jessovu okouzlulící spolužačku Leslie stvárněnou fantastickou AnnouSophií Robb. Ona je to zářící sluníčko, kolem něhož se celý příběh točí a od kterého je težké odtrhnout zrak a s blaženým výrazem si nepředstavovat, že právě Leslie je vaší dcerou, sestrou nebo kamarádkou. I ten truhlík Jess se vedle ní úplně ztráci. AnnaSophia je jednoduše výjimečný talent a její osobní kouzlo se zároveň stává kouzlem Terabithie. Bez něj/bez ní by šlo o tuctové filmové ubožátko. ______!POZOR, ZÁSADNÍ SPOILER!______Tragickým středobodem celého snímku se pro mne nakonec stala Lesliina smrt, jíž jsem byl zasažen až příliš hluboce. S Leslie zkrátka umřel i film a oplákaval jsem ji i douho poté, co Jesse hledícího k světlým zítřkům vystřídaly titulky. Diváci odcházející ze sálu s mokrými kapesníčky se sice většinou počítají za jednu ze známek kvalitního filmu, tady ovšem tragický osud jedné převelice smypatické dívky úplně spláchnul celou tu moralistickou rodinnou báchorku z centra pozornosti. (10.11.2008)

Po hříchu celý snímek začíná předčasným vrcholem. Fantastickými úvodními titulky. Ovšem i po nich následuje film, který si konečně zaslouží označení fantasy, jelikož dokáže rozbouřit vaši fantazii. Má radost neznala mezí. Jenže došlo na zabijáka většiny současných filmů podobného ražení. CGI scény, které zde nemají sebemenší opodstatnění a hlavně zabíjejí právě tu zmiňovanou největší přednost. Tam kde předtím pracovala vaše fantazie na plné obrátky, tak tam nechávají nyní tvůrci pracovat počítač. A celá atmosféra tím jde do háje. Bohužel se jí pak nedaří nahodit zpět. Jsou tu momenty kdy to skoro vypadá, že ano, ale nikdy se to nedotáhne. Navíc, i přes přítomnost vynikající orchestrální hudby, jsou tu mnohé scény podbarvené popovými songy, jejichž texty jsou opravdové peklo (jeden příklad za všechny - malování pokoje, ta scéna je tím zcela zabitá). Nerad bych vyvolal dojem, že je Terabithia špatná. Není. Dokonce v marastu současné zaoceánské dětské tvorby je svým způsobem jasným králem. Jen je na ní evidentní o kolik mohla být lepší. Takhle promrhaný potenciál je prostě na pořádného facana autorům. Snad by se z něj pro příště poučili. (28.06.2008)

Just close your eyes and keep your mind wide open… Škola může být peklo. Zvlášť pro dvanáctiletého kluka, který zdědil růžové tenisky po starší sestře, a dívku, která nemá doma televizi. Nerozlučné přátelství uzavřou tichý farmářský synek Jesse s vášní pro kreslení a rychlonohá Leslie se snílkovskýma očima, která se přistěhovala do jeho sousedství. On fantazíruje v říši obrazů, ona vytváří čarovné příběhy z černých písmenek, ale až spolu dokážou připevnit dennímu snění skutečná křídla a prožívat dobrodružství v zemi, kam nikdo ze školních trapičů nemůže vkročit____ Maďarský trnoocasý drak Gabor Csupo dokázal bravurně otočit kormidlem zpět do časů stromových obydlí, číhajících stvůr a dobrodružných her. Je to běh s větrem o závod, let, při kterém nemyslíte na pád a nakonec očistná procházka slzavým údolím. Bridge to TEARabithia (ne, to není překlep) je nejpřirozenější portrét dětství, se všemi jeho radostmi a krutostmi, zasazený do kouzelného písničkově-instrumentálního rámu. A pokud jste stejně jako já něco podobného sami prožili, připadá vám, že Leslie s Jessem nejen sledujete, ale že je do kouzelného lesa následujete. P.S. Jednou se na tenhle klenot bude vzpomínat i jako na debut zářivé hollywoodské hvězdy, AnnaSophie Robb…9/10 (25.06.2007)

Krásný film, opravdu krásný. A tak dojemný. ____ Koncept a scénář filmu, ač se to nezdá, je velice originální. 1, Nemáme totiž do činění s otřepaným dobrodružstvím dětí, které v kouzelné zemi na straně dobra porazí zlo, naopak postavy neustále pendlují mezi školou, rodinnou a Terabithiou. Film se víceméně nikdy nerozjede a staví na rozvíjení několika vedlejších epizod (otec, malování, učitelka, šikana). Díky absenci nosné linie děje nelze dopředu nic předvídat a kupříkladu stěžejní zvrat bych se nebál označit za geniální a šokující. 2, Klasický model loserovství vykoupeného fantasií a návštěvami pohádkových krajů je v tomhle filmu totálně překopán. Jistě, jde tu o fikci, ovšem nerelativizuje se zde fikce filmová (uvěřitelnost filmu samotného), ale fikce uvnitř filmu (uvěřitelnost pohádek). Není kladen důraz na cizí světy, jen na to, zda vůbec mohou existovat. A i proto si film může dovolit poněkud tristní monstra, protože o ně vůbec nejde. A ano, AnnaSophia Robb je božská. Vlastní jakous auru. Nikoliv sexuální, spíše auru dobrosrdečnosti. Klaním se matce přírodě. (27.10.2008)

Keď sa dnes povie fantasy film, takmer každý má pred očami trilógiu 'Prsteňa' a zabudne, že tomuto žánru kedysi kraľovali detské fantazijné príbehy. Takže naladiť sa na skromnejšiu frekvenciu a hlavne nečakať výpravné a trikové výbušnosti a dočkáte sa príjemného osvieženia, v ktorom je rodinné zaradenie úplne na mieste. To však neznamená žiadny prepad. Naopak. Vykúzlením minimálnych fantazijných postáv sa zmenšuje šanca nimi upútať, takže práve preto sa klaniam pred scenárom, detskými hercami, z ktorých mi nelizla takmer žiadna postava na nervy. Veľmi pekná zmena a napríklad radšej by som sa dočkal takéhoto pokračovania. 80%. (01.05.2008)