Hudbu složil, slova napsal

Poněkud rozpačitý mix (zasmějete se zhruba třikrát, nedojmete ani jednou), který nabere relativně předvídatelný směr a když už se dopracujeme do finiše, rozhodnou se ho tvůrci celý přisladit a celkový dojem naopak zbytečně zhořkne. Hugh Grant je jako vyhaslá samolibá hvězda relativně slušný, nostalgicky vzpomíná na lepší časy, se svou odhalenou hrudí, těsnými kalhotami i hlasovým projevem příjemně překvapí, místy ale své přednosti nemá kde uplatnit, což není jeho chyba. Bezesporu měl větší prostor než jeho partnerka Drew Barrymore, která je posledních pár let tak nějak furt stejná. Režisér Lawrence má v daném žánru nastudovaná všechna klišé a vzorce, sám ale do svých filmů takřka nic nevkládá a zejména jeho vinou snímek postupně propadá ke smutné průměrnosti. 60%. (16.09.2007)

Vezměte Hugha Granta, dejte mu sladkou limču na tác a instruujte ho, aby mi namluvil, že se jedná o prvotřídní ležák. Sežeru mu to. V tomhle filmu není jediná nota, která by nebyla kradená odjinud, přesto jsem ho sledoval s neobyčejným zaujetím a reagoval přesně tak, jak jsem měl. Jestli existuje mezi herci špičkový popíkař, je to právě Hugh. A Drew Barrymore působí opravdu velice velice roztomile. (03.12.2008)

Drew v pohodě jako obvykle, Hughovi role vyschlé hvězdy sedla podobně jako v Lásce nebeské role premiéra. Některé jeho nesmělé hlášky i podmračený výraz docela pobavily, ale nejvíc kyčelní kreace pro z většiny menopauzové publikum. Závěrečný duet hezký, stejně jako originální vyznání lásky. "Ztracená a nalezená láska, něco jako kufr." :-) (23.01.2011)

O niečo lepšie jak Lawrenceova predošlá Láska s výstrahou (Drew Barrymore zachraňuje hodne), ale stále slabé. A čo je najhoršie, Grantovi to s Barrymoreovou sedí ešte menej, než so Sandrou Bullock. Chémia funguje asi na päť percent a z filmu vôbec nevyplýva, ako sa dopracovali ku vzájomným sympatiám. 50% (08.03.2012)

Klasická grantovka, která si na nic nehraje, neprdí vejš, než jí narostla prdel. V okamžiku, kdy se Barrymore objeví ve dveřích Alexova bytu, je jasné, nejdřív jako že ne, pak jako že jo, pak se něco pokazí, takže to už vypadá jako že ne, a nakonec přijde velké romantické gesto a už definitivně jako že jo. Komu to však vadí? Kdo by od romantické komedie ostatně čekal něco jiného? Námět je originální, reflexe hudebního průmyslu vtipná. Závěr mne překvapil, neb jsem ho čekal mnohem horší... 80% (29.01.2012)