Gympl

Nečekal jsem od tohodle filmu prakticky nic, takže mě ani nepřekvapil, ani nezklamal. Těžko hádat, nakolik byly gymnazistické scénky věrnou kopií životních reálií a nakolik si je scénárista vycucal z prstu, nicméně místy to bylo docela "hustý" a nechtěl bych být pedagogem na škole s takovým studentstvem. :-) Celkově ale průměr - graffiti i s ním spojený styl života mě fakt nijak zvlášť nebere... Ale nejsem asi cílová skupina tohoto filmu, takže co už nadělám. (13.10.2011)

Nemůžu si pomoct mě se Gympl prostě líbil. I když to není zrovna reálné, že by si žáci tykali s učetelema, tak mě to vůbec nevadilo a hodně dobře jsem se u toho bavil. Duo mladých talentovaných herců Jiří Mádl a Tomáš Vorel s přehledem utáhli celý film a když k nim připočteme Krause, Matanohu, Holubovou či Šteindlera, tak vznikne velmi příjemný snímek a necelé dvě hoďky utečou sakra rychle. Za pochvalu na české poměry určitě stojí solidní střih a hudba....... (31.01.2008)

"Válku na ně! Nejdřív totalitu a pak válku." Nezvladatelná touha posprejovat cizí majetek, směšný hip-hop i frackovité chování budoucí elity národa mne párkrát donutili souhlasit s výkřikem kantora a spokojeně sledovat brutalitu strážců zákona. Jinak nevím, jestli se mělo jednat o nějakou sondu do duše svobodomyslného studentstva, komedii či propagaci nějakého názoru, ale pro mne to bylo tak nějak o ničem. (25.08.2011)

PEKLO, které není zbytečné. Chcete zemřít křečemi od smíchu? Běžte na Gympl. Ptali se mě, jaký byl ? Mimóza-psychóza, odvětila jsem. Ptali se mě, kdo hrál dobře? Řekla jsem, že nikdo. Duo Mádl-Vorel junior, RHS-Rádoby Hustý Sprejeři-vzbuzovali dojem slabomyslných zevlounů, dívky recitovaly jako žáci zvláštní školy na vánoční besídce, dospělým hercům zapomněli říct, že tohle nejsou Naši furianti v Národním. Ptali se mě, jestli to vypovídá o naší generaci, jestli v tom vidím svých osm let na gymplu. Se smíchem jsem odpověděla, že ani ve snu. Vorel natočil ukoptěnou moralitku proti systému, ale totálně selhává už tím, jak své hnízdo zakálel ultratrapnými učitelskými a rodičovskými figurkami, a jak svým teenagerům přes všechnu dobrou vůli nerozumí. Ááá, tady máme zbohatlíka kopající do fíkusu, tady býložravého idealistu, tady neschopnou nafintěnou ředitelku, tady matku samoživitelku, která se samoživí výhradně vodkou, tamhle otce-krutého tyrana, tam milouškého čtyřprocentního tělocvikáře… Džungle před tabulí ve mně vzbudila dojem, že Vorel brány státního gymnázia nikdy nepřekročil, ba, že se byl inspirovat někde v Harlemu. Dýchavičná režie, neústrojný scénář, herecká bída-toť ďábelský vzorec, který slibuje tolik nechtěné zábavy, tolik směšných hlášek, že nebudete vědět, jestli se smíchy popadat za břicho nebo hrůzou za hlavu. Výjimečně nechám hodnotit film bránici: a ta dává 55%:) (05.10.2007)

Je to tak ujeté, až je to zábavné. Člověku skoro přijde líto, že se Vorel Jr. a Mádl pokoušejí hrát, když je to absolutně marné. V téhle grotesce je všechno smeteno všudypřítomnou absurditou, šustivými dialogy a bezděčnými gagy. Jestli to Vorel natočil ze srandy, tak je génius, jestli to myslel vážně, tak je blázen. Ta hranice je tak tenká, že jí nedokážu rozlišit. Naštěstí pro něj. :) (25.09.2007)