Hannibal - Zrození

Tohle si sand ani hannibal nezasloužil. Skoro celej film je jedna velká nuda, těch pár scén, kdy mladej hannibal zabíjí opradu nevytrhnou, krom toho Gaspard Ulliel je fakt hroznej, neustále se snaží tvářit neskutečně ďábelsky, ale když to dělá v každým záběru, tak je to fakt příliš a pak spíš vypadá jako šašek, ale jinak zas tak špatnej neni, jen kdyby se furt nesnažil tvářit tak tajemě. Ale to bych ještě přežil, ale nevim kterej idiot vymyslel tenhle příběh o zrození Hannibala, takovou trapárnu sem hodně dlouho neviděl. Kdyby to byl jenom normální film, tak nic neřeknu, protože takových filmů jsou spousty a mam je i docela rád, ale v porovnání s postavou hannibala Lectra v jehňátkách a tady tim, to vypadá jako by tohle nemělo s tim původním filmem skoro vůbec nic společnýho. Krom toho Hannibalův kanibalismus je tady vysvětlenej tim nejhorším možným způsobem. Víc zkazit to už asi nešlo. Scénáristy bych fakt nakopal do prdele (24.02.2007)

Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. (22.09.2008)

Absolutní zprzněnina všeho. Ať se nikdo nezlobí, ale tenhle film mě tak neskutečně nebavil, až mě zároveň neskutečně naštval. Není ani trochu napínavý, všechny scény - válečné, "dějové" (?) nebo vraždivé - jsou natočeny tak, že člověka prostě nemůžou zaujmout. Představitel Hannibala je kapitola sama o sobě - nesympatický blbeček, který střídá dva výrazy, tedy rádoby naštvaný a trapně zamyšlený. Navíc nepochopím, vážně ne, že scénář mohl napsat přímo Thomas Harris. Jediné, co Zrození zachránilo od odpadu, je hudba, na které se podílel můj oblíbený šílenec Ilan Eshkeri. Jinak tfuj a hnus. Když je film založený na záběrech na zkrvavené čepele, vyhřezlé vnitřnosti a další výjevy z řeznického krámku, a když se toho všeho dočkáte, ale stejně vás to nebaví... Je něco špatně. (02.12.2009)

Kdyby to nebyl Hannibal, ale prostě libovolný lidožrout bez návaznosti na "Mlčení jehňátek", možná, ale skutečně jen možná bych byla ochotná hvězdičku přidat. Tenhle film je však facka pro charismatického, tajemného psychopata Hannibala Lectera a vůbec nezáleží na faktu, že autorem je sám duchovní otec této postavy - Thomas "chci víc prachů" Harris. Tenhle podivný mišmaš nepřesvědčivé psychologie, válečného dramatu a samurajského akčního filmu mě tedy nepotěšil, ale pár zajímavých momentů přece jen nabídl. 48% (03.03.2009)

„Nerešpektuješ ľudskú hierarchiu. Útočíš na najsilnejšieho.“ Po tom, čo urobil s Lecterom otrasný Ratner v afektovanom ČERVENOM DRAKOVI, som vlastne za "obyčajného" HANNIBALA: ZRODENIE ZLA svojím spôsobom vďačný. Peter Webber, režisér historickej drámy DIEVČA S PERLOU, nesklamal. Snímka sa podľa očakávaní nesie v civilnom duchu a mrazivo ho strieda s brutálnejšími výjavmi (hlava). Určite to ale sklamalo po stránke tak výpravy (vyzerá to ako televízny film, najvýpravnejšou časťou je vojnový úvod a aj ten pôsobí ako Tmavomodrý svet), ako scenára (celé je to značne neoriginálne). Taktiež chýbajú drastické, šokujúce výjavy patriace k tejto postave (sorry, ale jedna hlava nestačí). Miša nesklamala a Lecter je natoľko jedinečná postava, že zvládne i také kotrmelce, ako je samurajský revenge movie. Napriek tomu je to hrubo nepostačujúci film a zdá sa, že by bolo naozaj lepšie, ak by sa Thomas Harris nikdy nenechal na napísanie tohto slabého príbehu nahovoriť. Rečnícka otázka: ako zahráte človeka, ktorému práve v krvavom vreci doniesli mozog jeho dcéry? Naozaj je to hnev? Ako na filme, tak na knižnej predlohe (oboje, knihu aj filmový scenár, písal Harris), je hrozne vidieť, že Thomas Harris bol k napísaniu istým spôsobom prinútený. De Laurentiis vlastnil autorské práva a mohol si s Lecterom robiť čo len uznal za vhodné. Potreboval divákov zásobovať neustále novými príspevkami do lecterovskej ságy a tak mu prišiel na um nápad ponúknuť im prequel. Čo je niečo, čo každý chcel... a zároveň nechcel. Ono je totiž facsinujúce to tajomstvo, to, keď nevieme, čo je za Lecterovými očami, ako "vznikol", prečo je taký, aký je, kde s avzala jeho vášeň pre kanibalizmus. Jer to desivé, mjrazí z toho a môžete si vytvárať vlastné názory, teórie, pohľady na danú porblematiku. Akonáhle explicitn ukážete, že mu náckovia počas vojny zjedli sestru, všetko sa vám môže zrútiť, ako domček z karát. A povedal by som, že v tomto prípade sa aj zrútilo. Harris do toho pôvodne vôbec nechcel ísť, ale De Laurentiis to chcel a na napísanie si mohol najať hocikoho, ak by Harris nechcel do projektu ísť. Keďže ale Lectera vymyslel, nechcel nad ním stratiť kontrolu a tak dalo by sa povedať proti svojej vôli napísal prequel. A na výsledku je to ku*va poznať. (20.10.2007)