Hannibal - Zrození

Když byl Hannibal malý, stalo se mu něco ošklivého. A tak začal jíst lidi. Téměř biografický :-) thriller určitě neurazí, ale takový Červený drak byl desetkrát napínavější. Občas jsem měl pocit, jako by mladý Lecter byl nezničitelný - a když režisér obdaří svého hlavního hrdinu nesmrtelností, nekouká se na to moc dobře. I Superman může umřít! (25.01.2012)

Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. (22.09.2008)

Je prekvapujúce, že takýto mizerný scenár plný nešťastne vykonštruovaných situácií a "bla-bla" dialógov si napísal Thomas Harris sám. Najväčšia sranda je, že skoro v každom dialógu odznie meno hlavnej postavy (niekedy aj viackrát) - to sa nám tvorcovia zrejme snažili nanútiť , že onen "démonicky" (v skutočnosti srandovne) sa tváriaci fešáčik z Príliš dlhých zásnub je naozaj TEN Hannibal Lecter (a myslel som na V koži Johna Malkovicha, akurát tu sa všetci rozprávali štýlom: "Hannibal Lecter." "Hannibal Lecter?" "Hannibal Lecter! Hannibal Hannibal Hannibal Lecter!"). Tak prečo až tri hviezdy (v skutočnosti je to tak 50%)? Pretože Peter Webber. V jeho réžii to má atmosféru i neprehliadnuteľnú vizuálnu osobitosť a fajn to odsýpa. Akurát toho gore mohlo byť viac. Nepotrebujem, aby Ray Liotta ochutnával vlastný mozok, ale sem-tam decentný špliechanec krvi mi tiež nestačí. No, podčiarknuté a sčítané, toto bol tak či onak asi najzaujímavejší zo všetkých jahňacích sequelov a prequelov. Niežeby som ho niekedy chcel vidieť ešte raz ;-) (26.10.2007)

Většina lidí zde píše, že tento film "mrví" legendu. Anthony Hopkins, coby inteligentní "Hannibal kanibal" a jeho nenapodobitelné herectví vytvořily z této postavy kult. Nemůžete chtít a ani není snad možné, aby se mu někdo vyrovnal. Ať by se role zhostil kdokoli, nikdo ho nemůže nahradit. Ale toto je přece film o tom, co bylo na počátku toho všeho. O jeho mládí, zážitcích a o tom, co utvářelo jeho osobnost do finální podoby, jak ji známe z podání Hopkinse. Zkuste tento film nebrat jako pokračování nesmrtelného kultu. Představte si jej jako novou, samostatnou kapitolu s postavou, o níž ještě nic nevíte a teprve se s ní seznamujete. Takto je totiž film pojat. A že tu někdo kopíruje? Jeho gesta, chování, apod.? Myslím, že Gaspard Ulliel se představil jako mladý, charizmatický a především talentovaný herec, který velmi přesvědčivě a osobitě ztvárnil mladá léta Lecterova života. Nejde o to, snažit se Hopkinsovi vyrovnat, či ho snad nahradit. Ale vidět jiného Hannibala, nám neznámého, a v jiném podání. Jde o kontrast mezi hereckou vyspělostí a zkušenostmi Anthony Hopkinse a začínajícím, herecky teprve dospívajícím a nadějným Gaspardem Ullielem. (16.11.2007)

Ne, že bych čekal, že tato série bude s přibývajícími díly lepší, ale nečekal jsem, že se z celé ságy stane taková slátanina. Ani čtvrtý díl v sobě nenese nic ze skvělé pochmurné a mrazivé atmosféry Mlčení jehňátek. Není v něm ani špetka napětí. Charisma, které postavě Haniballa dodával Hopkins vyšumělo. Mladý Hannibal je nezajímavý, nevěrohodný a ani trochu ne děsivý. Jeho úsměv je křečovitě nereálný, zkrátka bída. Herecky naprosto nezvládnuté. Ale i příběh je postavený na hlavu. To jak se Thomas Harris pokusil na svou ságu navléci samurajské motivy svědčí o tom, že jeho tvůrčí originalita je vyčerpána. (22.05.2007)