Hannibal - Zrození

Za absenci jakéhokoliv napětí, klíčového to prvku Demmeho oscarového kousku, by měl být Webber servírován lehce podušen v páře se snítkem čatný v ústech.. Lecterovo krvavé řádění totiž chvílemi vypadá jako libovolný sudý díl Saw. Ulliel se snaží, napodobuje, ale je to celé nevýrazné a křečovité. Budiž mu ale polehčující okolností, že laťka psychiatra s vytříbeným apetitem byla v minulosti nasazena více než vysoko. (29.10.2008)

Hannibal Zrození mi naopak připadá jako druhý nejlepší díl (hned po Drakovi) .Absence Hopkinse je jedině bod k dobru, jiné prostředí a atmoséra zrovna tak. Mladý Hannibal se povedl, byl to zrovna takový slizák jako jeho starší já. A nejzapamatovatelnější scéna? Jednoznačně ta, kde se dozví, že snědl svou sestru. (02.03.2011)

Ve výsledku průměrný film o pomstě, který chce ještě něco vydělat na jméně Hannibal Lecter. V podstatě by mohlo jít o jakoukoli jinou postavu a výsledek by byl zhruba stejný - film o mstícím se mladíkovi. Jak už tu někteří říkali, postavě Hannibala chybí nějaký zřetelnější vývoj (zvláště nápadný je ten skok o několik let dopředu) a jeho přerod v Hopkinsova elegantního padoucha je i po vykonání krevní msty stále těžko uvěřitelný. Co mi ještě vadilo, byla nadměrná snaha o zvýšení efektu pomocí nechutných krvavých záběrů. (23.02.2007)

Spousta chyb a chybiček (většina jich vyplývá z opravdu hloupého scénáře), ale Webber za kamerou i Ulliel před ní makají o život a jejich snaha za sebou táhne celý film jako lokomotiva. Spousta rozporuplných okamžiků je zachráněna jednoduše tím, že Ullielovi věříte jeho Hannibala. Film by si určitě zasloužil lepší vyústění, ale když se to tak vezme, tváří v tvář Scottovu unylému Hannibalovi a spíše podivnému Rudému drakovi tu zas není příliš co vyčítat. Jen snad těch jater mohlo být víc... (22.02.2007)

Jaksi jsem nepochopil, k čemu byl ten Hannibal zrozen. K tomu, aby byl v podstatě kladnou postavou, jíž zničila pomstychtivost? K tomu být působivým portrétem duše zničené válkou? Nebo k tomu, aby se aspoň na moment stal v zásadě sympatickým hrdinou-mstitelem? Ani po 117i minutách Webberova filmu jsem nechápal o moc víc. Podivný patvar se strašlivou šestákovou psychologií střídá momenty zdánlivého realismu s brakově béčkovými motivy, nezvládá být ani prvoplánový, ani působivý, je prostě dokonale nijaký, zmateně plynoucí, bez gradace, švihu... čehokoli pamětihodného. Snad jen Gaspard Ulliel měl svoje vyšinuté kouzlo a vnitřní soudržnost. To se bohužel nedá říct o filmu jako celku. (27.08.2007)