Režie:
F. A. BrabecKamera:
F. A. BrabecHrají:
Matěj Stropnický, Sandra Lehnertová, Juraj Kukura, Bronislav Poloczek, Vladimír Javorský, Nina Divíšková, Jan Přeučil, Kryštof Hádek, Jan Tříska (více)Obsahy(1)
Rozsáhlá poema "Máj" básníka Karla Hynka Máchy patří k stěžejním dílům české literatury a je považována za vrchol českého romantismu. Autor vypráví tragický příběh lásky dvou mužů k jedné ženě zasazený do přírodního rámce kvetoucího jara. Syn pro lásku zabije svého soka, aniž tuší, že jím nebyl nikdo jiný než jeho otec. Romantické dílo převedl do filmové mluvy F. A. Brabec, autor úspěšné filmové adaptace jiného českého klasika – K. J. Erbena a jeho Kytice. Ve svém filmovém ztvárnění Máje posílil režisér a spoluautor scénáře dějovou linii vytvořením nové postavy kata – aktéra i vypravěče děje. Zásadním vkladem filmu je však jeho obrazová složka, jak u kameramana a režiséra F. A. Brabce bývá dobrým zvykem. Krajina a romantická zákoutí Českého ráje tu souznějí s poryvy duše všech hlavních postav. Důležitou složkou filmu se stalo i zhudebnění známých veršů skupinou Support Lesbiens. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (792)
No toto byla hrůza. Vilémova banda je parta podivných povalečů, ženskou postavu k nim Brabec přidal proto, že prsa Jarmily mu byly málo, tak se tam navíc prsí ještě nějaká neznámá zrzavá děva. Tohle poetický "porno z venkova" jen tu a tam přeruší Třískův přednes, kterej se tam nehodí jednak protože Tříska se zbytečně snaží o nějaký to umění a pak taky, jako jedinej je tam slušně hrající. Brabec měl pochopit, že jen desetiminutovým záběrem na roztrženou peřinu Máj prostě nevystihne. Zlatým hřebem filmu je psychotická scénka Vilémových halušek, které nahradili lidi ve srandovních maskách (halucinace Čupery ve Fimfáru byly tisíckrát horší a strašidelnější, ač loutkové) a celkově to zabíjí úděsný hudební doprovod Supportů. Brabec snad nemohl být víc mimo, když je vybral, aby vytvořili k Máji soundtrack. ()
Karel Hynek Mácha zaujímá čestné místo mezi mými nejoblíbenějšími autory, proto pro mne byl Brabcův "Máj" povinností. Po zhlédnutí snímku mám sice VELMI rozpačité pocity, ale ani tak ho nemohu v žádném případě jen tak lehce pohřbít. Za největší selhání filmu považuji především nepovedené prolínání lyrických a epických prvků, ze kterých nemůže mít divák neznalý předlohy snad vůbec nic. Dalším (a zároveň nepochopitelným) problémem je totální odklon od dějové linie knihy. Zatímco skutečný Máj začíná smrtí Jarmily, většinu obsahu vyplňují Vilémovy filosofické úvahy skýtající jedinou útěchu během dlouhého pobytu v žaláři a končí příchodem vypravěče, který nám osvětluje dosud neobjasněné okolnosti této nešťastné lásky, film si - bůh ví proč - skáče od jedné události ke druhé a defakto ničí jakékoli náznaky celistvého příběhu. Za zaslouženými dvěma hvězdami tak nakonec stojí především - ve všech směrech vynikajcí - hudební doprovod, solidní výběr herců (s výjimkou Sandry Lehnertové), několik skutečně povedených scén (Vilémův příjezd do kostela, vidina mrtvých, kat zvěstující Jarmile zprávu o Vilémově trestu, naturalistické lámání v kole) a vůbec samotný pokus o zfilmování nezfilmovatelného skvostu.:-) ()
Vilém „nefunguje“, ani Jarmila, dobrý Kukura a Tříska, skvělá hudba. Celkově málo intenzivní. Nevyhnutelná tragédie je spíše jakoby náhodou nežli v důsledku rozervanosti hrdinů, protože postavy se tam pohybují od ničeho k ničemu. Ze scény, která následovala po vraždě mlynáře, jsem se nepokrytě smál, ježto mi připomněla Trhák. 30 % ()
Jelikož jsem si přečetl hodnocení od jiných uživatelů tady, než jsem na tento film šel. Váhal jsem, jestli na něj vůbec jít. Musím ale uznat , že jsem byl mile překvapen... Brabec to spracoval dá se říct podle svého pocitu a ne přímo podle knížky, která nám je všem dobře známá ze školních lavic. A právě toto zpracování dodalo onu filmu kouzlo a celkové zamyšlení se nad Májem "originál". Hudba k tomu byla též perfektní. 75% ()
Máj je prostě velmi divné dílo, prvních pár minut se mi i celkem líbilo, ale poté to šlo vše do kopru. Čekal jsem něco na úrovni Kytice, ale z tohohle filmu jsem byl opravdu poněkud rozčarován. Nutno poznamenat, že je ve filmu vlastně jedna soulož za druhou a opakující se záběry na (.)(.) Sandry Lehnertové nemající konce a tak si občas říkáte, na co se to vlastně díváte. Dále cituji z oficiálního obsahu: "…kameraman a režisér F. A. Brabec toto dílo ztvární okouzlenýma očima třetího tisíciletí…" Očima možná, ale měli je buď zavřené, nebo koukali jiným směrem a všichni asi tušíte, kam tím mířím. Herecké obsazení, podání jednotlivých postav a to především mladistvých floutků na mě působilo spíše jako pubertální jízda ve stylu Snowboarďáci/Rafťáci a mlynář vypadal jako starý kozel z porna, který už má svá nejlepší léta za sebou. Když už jsem nic horšího nečekal, přišla studená sprcha v podání hudebního doprovodu Support Lesbiens, jinak to normální skupiny, kterou samozřejmě neposlouchám. Kdyby tam hrála dechovka, byl bych snad spokojenější a to ji opravdu nemám rád. Je to prostě zmatená mozaika postavená na klasice a za to by se měla stydět. Pan režisér může být rád, že nejsem kritický člověk, jinak bych tomuto paskvilu nasolil odpad! a dále bych jej ani nerozebíral. (2/10) ()
Galerie (40)
Photo © BELTFILM - Jan Vojtek
Zajímavosti (11)
- Kostýmní návrhářka Jaroslava Pecharová záměrně navrhovala filmové kostýmy tak, aby připomínaly oblečení hnutí hippies, zdůrazňující touhu mladých lidí po svobodě. (Lynette)
- Natáčelo se na několika místech - Trosky, zřícenina hradu Zvířetice, Chvalkovice, na vrhcu Číčov u Hořence. Rybník najdeme v Českém ráji, jmenuje se Věžák. Točil se zde i film Jak dostat tatínka do polepšovny. Křížovou cestu najdeme v Jiřetíně pod Jedlovou v severních Čechách. (M.B)
- Přestože se děj odehrává v 18. století, mají Jarmila (Sandra Lehnertová) i Hynek vyholené podpaždí a Jarmila oholené nohy. (Novalinda)
Reklama