Máj

Neviděl bych to jako takovou tragédii. Film je to na český poměry (a tím myslím v posledních letech) docela slušnej a funguje kupodivu taky dobře - krátká stopáž, žádná nuda a je to docela fajn, hraje pěkná hudba, obsazení je taky vynikající. Sice to s knížkou má pramálo společnýho a nedoporučuju dát tomuhle třeba u maturity přednost před knížkou. Ale jako takovej nezávaznej porno poetickej(?) odvaz, proč ne. (15.04.2012)

Takhle nezvládnutý a nabubřelý, přitom hloupý kýč zde nebyl od UMUČENÍ KRISTA. Pokud Ježíše nahradíte "Strašným lesů pánem" ze Strany zelených a Jarmilu budete vnímat jako Máří Magdalenu, tj. kurvu, je možné, že se u téhle nesoudné onanie páně Brabcovi budete provinile bavit na účet televizní reklamy/videoklipu (nehodlám to nazývat filmem). (23.10.2008)

Překvapivě snesitelné. Kytici se sice nevyrovná, v některých detailech (jednostnost děje, ne úplně doslovný přepis knihy) ji ale výrazně předčí. Příběh by vydal asi na 20 minut, takže bylo potřeba vymyslet vatu okolo a osobně mám pocit, že ta vata funuje zdaleka nejlépe. F. A. Brabec mimochodem sám říká, že chtěl natočit film o tom "...jak Jarmila mrdá". Problém jsem měl opět s divadelním herectvím, znatelným především v první půli, herečtí pardálové, jako Kukura, Javorský, nebo Tříska (ze kterého jde kupodivu místy docela strach) ovšem nemají problém s přirozeností. Ani Stropnický nakonec nedopadl zle, akorát Sandra Lehnertová je tu opravdu kvůli tomu mrdání... :) Největší výhrou je ale pro mě kamera (prý z devadesáti procent čistá ruční práce, jen minimum postprodukcí) a především hudba. Největší risk se stal největším trumfem a hudba Support Lesbiens se opravdu mimořádně povedla, funguje dokonce i ve velice odsuzovaném duchařském intermezzu ( o scénách s klobouky ani nemluvě). Takže akorát režijně to Brabec opět úplně neustál, po Boleru a Krysařovi je to ale každopádně velký pokrok. (11.10.2008)

Pohádka, romance, balada, drama a já nevím co ještě... to vše se podařilo Brabcovi do tohoto filmu vtěsnat. Nedá mi to, musím srovnávat s Kyticí. Zatímco v Kytici se Brabcovi parádně podařilo zachytit poetiku a básnivost díla, Máj zůstal jen neuchopitelným slepencem. Když pominu fakt, že Brabec udělal s Viléma chladnokrevného otcovraha (v předloze Vilém zabíjí soka, aniž by věděl, že je to jeho otec), nemůžu překousnout divokou rockovou "party" umrlců. A herecké obsazení? Přemýšlím, koho "pochválit" dřív.... Kukuru se slovenským akcentem nebo neskutečně patetického Hamleta Třísku? Po shlédnutí Kytice jsem měl opravdu o čem přemýšlet a těšil jsem se na to, do čeho se Brabec zase pustí. Ovšem teď ve mě zůstává jen prázdno. Teda vlastně jeden pocit mám. Strach z toho, co se rozhodne Brabec zprznit příště. (03.12.2008)

Máj se odehrává v nějakém podivném paralelním vesmíru, v němž se nacházejí těžko pochopitelné prvky a probíhají obtížně dešifrovatelné události: v okolí popraviště se vznáší klobouky, loďka pluje sama po řece, skupinky teenagerů ("strašný lesů pán" a jeho banda) přepadávají listonoše a hledají u něj jídlo nebo peníze, kat mlátí před popravou loukoťovým dřevěným kolem o popraviště za pokyvování okolostojících a tentýž kat v průběhu celého filmu recituje verše, ve kterých lze lehce rozpoznat slavnou lyricko-epickou báseň K. H. Máchy (Máj se jmenuje i celý film, takže jakási spřízněnost s Máchovými verši na symbolické rovině celého filmu je zřejmě autorským záměrem - jméno „strašného lesů pána“ Viléma a jméno Jarmily, společné milenky Viléma a jeho otce, se shodují s jmény postav Máje, rovněž syžet filmu má k Máchovu Máji určitou afinitu), když Vilém symbolicky naznačí popravu svého otce, vše kolem začne jakoby rudnout krví, pomiňme již celkem banální fakt, že hlavní hrdinka je němá nymfomanka, trpící zřejmě abulií.___________ Na rozdíl ku příkladu od "zóny" ve Stalkerovi, se mi však nahodilost konfigurace prvků a událostí v čase jeví nepříjemně vykonstruovaná a ne zcela soudržná. Už jeho nanicovatě pohlednicová materie působí poněkud zatěžujícím dojmem, takže divák se pak nesoustředí ani tak na uměle vyvolanou surrealistickou tvůrčí hru, jako spíš na "hezké barevné obrázky". Nejsem si úplně jistý, jestli jsem Máj správně uchopil - možná se jedná o jakousi podvratnou estetiku kýče a hnusu. Nějak se mi v tom celku ztrácí sjednocující prvek. Snad se skrývá v samotném názvu - ve spojitosti s verši K. H. Máchy, nejsem ovšem takový znalec tohoto našeho jediného romantického básníka, takže mi mohly některé spojitosti lehce uniknout...__________ Možná se klíč skrývá v dialogu, který zazní ke konci filmu pře popravou Viléma: "Už to brzy skončí, pán Bůh je milosrdný." - "Neskončí, milosrdný, to tedy není...". A bylo tomu skutečně tak - film trval ještě dlouhých deset minut. (01.07.2010)